Přehled tisku
Hospodářské noviny komentují spor ministra financí Miroslava Kalouska a předsedy opoziční ČSSD Jiřího Paroubka ohledně bankovních záruk. Komentátor upozorňuje, že jejich střet je tak trošku k smíchu, protože rozdíl mezi stoprocentní zárukou za 50.000 eur a politickou zárukou na všechny vklady je téměř nulový, protože drtivá většina zdejších vkladů se vejde do evropského limitu.
Padesát milionů korun na výuku perštiny, arabistiky nebo sinologie, abychom měli lepší zpravodajské důstojníky. To je plán, se kterým přišel ve středu do vlády ministr vnitra Ivan Langer. Jak upozorňuje deník Právo, humanitní studia na českých prestižních univerzitách jsou v takové situaci, že by vděčně přijala podporu třeba i otcovraha. A nejde jen o orientální jazyky, jsou to všechny obory, které se nemohou vlichotit volné ruce trhu a vydělat si na sebe. Před válkou byly chloubou Univerzity Karlovy, univerzitní profesoři a docenti měli společenskou prestiž. „Byli slušně placeni (i když nikterak horentně). Nemuseli však tváří v tvář bankovním úředníkům stát s čepicí v ruce a mumlat já jsem, s prominutím, jen univerzitní docent či profesor. Kde jsou ty časy? Voda je vzala. Kde je ta voda? Voli ji vypili. Kde jsou ti volové? No přece tam, kde se o českém školství rozhoduje, ve vládní Strakově akademii,“ soudí autor. Podle něj už čtyřicetileté gazdování komunistů zasadilo strašnou ránu univerzitám a školství vůbec. „Marné však listopadové zvonění klíčů. Humanitní studia jsou na tom stejně špatně, i když v jiném smyslu. Všechny polistopadové vlády hovořily o "vzdělanostní společnosti" jako o jedné ze svých priorit. A všechny lhaly. Univerzity zřejmě zůstaly pod rozlišovací schopností vlád,“ domnívá se list.
Potřeba orientálních jazyků se podobá potřebě moderních stíhaček, píše se v komentáři Lidových novin v souvislosti s tím, že studiím těchto jazyků hrozí na českých univerzitách zánik kvůli nedostatku financí. Podle autora nepotřebujeme tady a teď gripeny, ale potřebujeme tým špičkových pilotů, které musíme cvičit, aby jejich dovednost nezmizela. Ani orientalisty nepotřebujeme pro jeden překlad či jednu konferenci, ale potřebujeme lidi, kteří rizikové oblasti sledují systematicky. Abychom si udrželi tým pilotů, dali jsme desítky rozpočtových miliard na gripeny, ač se nabízelo levnější řešení. Teď, když jde o neméně potřebné orientalisty, handrkujeme se o umouněných deset milionů korun, konstatuje list.
Lidové noviny se také zabývají úmyslem vlády odškodnit studenty, kteří byli za komunistického režimu vyloučeni z vysokých škol. Je chvályhodné, že vláda nechce otálet, píše deník, podle něhož by se studenti vyhození v prvních letech totality měli odškodňovat paušálně. Uvážíme-li, že těch, kterých se to týká, je pouhých pár set, lze toto riziko podstoupit, domnívá se autor.
Skupina finančníka Zdeňka Bakaly podle Hospodářských novin pokračuje v expanzi na východ. Poté, co tento týden oznámila koupi podílu v železnorudném dole na Ukrajině, se chystá ke vstupu do Běloruska. Bakala dokončuje jednání o privatizaci železničního překladiště v Brestu, píše deník. Investice se prý pohybuje řádově minimálně ve stovkách milionů korun. Podle informací listu nebyl na projekt vypsán běžný privatizační tendr, jde o přímý prodej. Bělorusové měli zájem prodat terminál právě Čechům, dokonce kvůli tomu posunuli termín privatizace, aby stihli upřesnit nabídky. Čechy upřednostňují, protože velká část zboží, která překladištěm prochází, směřuje do střední Evropy. O terminál měli zájem i Holanďané, kteří jsou v Bělorusku největšími investory z EU. Podnikání v železniční dopravě není pro Bakalovu skupinu novinkou. Když investiční společnost RPG, kterou Bakala kontroluje společně s podnikatelem maďarského původu Peterem Kadasem, před několika lety kupovala těžební holding OKD, získala s ním i firmu OKD Doprava, která je po Českých drahách druhým největším železničním dopravcem v zemi, píšou Hospodářské noviny.
České podílové fondy jsou pod palbou finanční krize, píše Mladá fronta Dnes. Od roku 2001, kdy padl trh kvůli teroristickým útokům v USA, nebyly v horší situaci než dnes. Kromě masakru cen akcií totiž fondy ohrožují problémy některých zahraničních bank, do jejichž dluhopisů investovaly. Peníze, které v nich mají lidé uloženy se tak postupně rozplývají. Jen za září prodělaly fondy podle Mladé fronty Dnes téměř osm miliard korun. U akciových fondů by ale dnes mělo být nejlepší strategií prostě neprodávat podílové listy, pokud si samozřejmě člověk může dovolit nechat ve fondu peníze ležet a čekat, až se situace zlepší. S opětovným dosažením zisku pak ale musí lidé počítat v řádu několika let,
ODS vytáhla těsně před krajskými volbami ve středních Čechách poslední trumf: Jaromíra Jágra. Píší to Hospodářské noviny. Hejtman Petr Bendl podle deníku během příštích dní oblepí kraj několika desítkami billboardů, na kterých bude největší hvězda českého hokeje lidi přesvědčovat, že fandí právě jemu. Podobné vyvrcholení kampaně už přitom krajský lídr ODS vyzkoušel před čtyřmi lety. Tehdy přišel Jágr Bendla týden před volbami podpořit do pořadu TV Nova Kotel. NHL totiž v roce 2004 stávkovala a Jágr hrál tehdy za Kladno.
Letos Jágr kvůli povinnostem v ruském Omsku nepřijede. Ještě než odjel do Ruska, jsme s Jardou udělali pár fotek, vysvětluje Bendl. Podpora Jágra má Bendlovi ve vyrovnaném souboji s Davidem Rathem (ČSSD) pomoci získat nerozhodnuté voliče. Experti na politickou reklamu ale říkají, že efekt je sporný.
Klidný zůstává i Bendlův vyzyvatel David Rath z ČSSD. "Myslím, že podpora multimilionáře Jágra, který hraje v Rusku, lidi moc zajímat nebude. Taky bych se mohl vyfotit s Jirkou Šlégrem, který nás podporuje, ale neudělám to. Lidi mnohem víc zajímá, jestli například platí poplatky u lékaře. Věřím, že letos už lidé nějakého Jágra Bendlovi nezbaští," myslí si Rath.
Technici české StB prý byli vyhlášení ve všech zemích Varšavské smlouvy jejich služeb využívala i sovětská KGB. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Hlavní prací těchto ´řemeslníků´ bylo dostávat se nepozorovaně do bytů a kanceláří, kam další technici montovali odposlechy nebo kradli tajné dokumenty. Podle historika Radka Schovánka byli Češi absolutní špička. Zlatá éra jim nastala v 80. letech. Tehdy se StB podařilo tajně proniknout na některá velvyslanectví západních zemí v Praze. Ambasády USA a Velké Británie se podle něj bát nemusely, jejich ostraha byla perfektní. Taná policie se tak zaměřila na menší státy. Pronikla do tajných místností italské, belgické nebo švýcarské ambasády. Problém pro ni nebyla ani ostraha španělských či portugalských zastupitelství. Československo oficiálně oznámilo západním zemím, že jejich velvyslanectví byly odposlouchávána na jaře 1990, píše Mladá fronta Dnes.
