Přehled tisku

Ciudad de Tskhinvali, Osetia del Sur en la actualidad (Foto: CTK)
0:00
/
0:00

Současná válka v Gruzii má podle komentátora Lidových novin mnohem větší důsledky pro Evropu než pro USA. "Zdá se, že to je opět jedna z ´hodin Evropy´, jejichž příchod evropští politici rádi předvídají - ovšem jen do doby, než skutečně nadejdou," poznamenává autor.

Foto: ČTK
Současná válka v Gruzii má podle komentátora Lidových novin mnohem větší důsledky pro Evropu než pro USA. "Zdá se, že to je opět jedna z ´hodin Evropy´, jejichž příchod evropští politici rádi předvídají - ovšem jen do doby, než skutečně nadejdou," poznamenává autor. Píše, že pro Ameriku je záměr nedovolit Rusům podřídit si Gruzii hlavně otázkou prestiže - Amerika může přijít jen o ni, Evropa se může obávat hmatatelnějších a podstatnějších následků. Komentátor v této souvislosti zmiňuje energetickou bezpečnost a to, že přes Gruzii dosud proudila ropa a plyn z Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Turkmenistátu bez ruského prostřednictví, což je pro Ameriku zajímavé, ale pro Evropu životně důležité. Další aspekt je podle autora politický, přičemž se ptá: "Jestliže se gruzínské řešení stane přijatelným způsobem chování, co může zabránit tomu, aby se nestalo řekněme řešením litevským?"

Rusko-gruzínskému konfliktu se v Lidových novinách věnuje i vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS). "Rusko si může myslet, že masivní vojenská operace proti suverénnímu státu projde bez povšimnutí. Něco takového bychom ovšem právě my Češi, s naší vlastní zkušeností, neměli tolerovat," píše Vondra v deníku. Pokud by podle něj Rusko pokračovalo v agresivní politice posledních dní, lze si jen těžko představit, že by se v Soči mohla konat zimní olympiáda.


Foto: ČTK
Skepsi k odhalení viníků páteční tragédie na železniční trati ve Studénce na Novojičínsku, kde vlak narazil do spadlého mostu, vyjadřuje komentář deníku Právo. "Veřejnost by měla co nejdříve vědět, proč mostní konstrukce spadla zrovna v těch kritických vteřinách před přijíždějící vlak. Pročistilo by to atmosféru. Jenže jsem skeptický ohledně rychlého odhalení viníků tragédie. Zjišťování míry viny všech aktérů bude stejně složité, jako jsou mostní práce. Časem ho přikryjí další události," píše komentátor k tragédii, která si vyžádala sedm mrtvých a na 70 zraněných. "Po události pochopitelně dovede každý dělat chytrého se svým kdyby, jenže dotěrné otázky asi napadají mnohého člověka. To nikoho u Českých drah nenapadlo v rizikovém úseku rekonstrukce až do jejího dokončení vyloučit vlakovou dopravu lidí a vozit lidi oklikou, případně převážet cestující od vlaku k vlaku, z jednoho bezpečného místa do druhého autobusy? Skutečně to nenapadlo ani investora a generálního dodavatele, aby tu pojistku prosadili do projektu?" ptá se komentátor Práva.

Podle komentátora Hospodářských novin tragédie u Studénky potvrzuje, jak jsou dnešní rychlíky bezpečné a nehody výjimečné. "Nijak nezlehčujeme, že se stala hrozná věc. Zemřelo sedm lidí, pětadvacet je dosud v nemocnici. Ale o Studénce se píše a na místo jezdí premiéři právě proto, že železniční neštěstí nejsou běžná. Když den poté zemřelo na českých silnicích sedm lidí, pro noviny to téměř nebyla zpráva. Celý týden od 4. do 10. srpna byl totiž krvavý, v autech se zabilo 28 lidí," uvádí autor. "I když se to po Studénce nezdá, dráha zůstává bezpečná. Na kolejích pořád hynou především - řidiči. A to vlastní vinou, kvůli porušení předpisů. Na přejezdech jich od začátku roku umřelo už 22, třikrát víc než loni," píše dále autor komentáře v Hospodářských novinách.


Pavel Grepl a Antonie Stašková před krajským soudem, foto: ČTK
Reakcemi občanů na možnosti potrestání osmatřicetileté Antonie Staškové a padesátiletého Pavla Grepla, kteří jsou obžalováni z vraždy pětiletého syna Staškové Jana Rokose, se zabývá komentář Mladé fronty Dnes. Mnohé hlasy na internetové diskusi volají po trestu smrti až středověkého ražení a po pomstě, odplatě srovnatelné s utrpením nevinného dítěte. Podle autora do hlavy obžalovaných nikdo nevidí, ale soudci se o to musí pokusit. "Za to, že se musí hrabat v takové hrůze, by si zasloužili nějaké odškodnění. Stejně jako policisté, státní zástupci, advokáti, novináři, a vůbec my všichni, celá společnost, která je s takovým děsem konfrontována. A když nebude odškodnění, měli bychom fasovat alespoň láhev rumu nebo pomoc psychoterapeuta. Nikdo totiž nevíme, jak vrátit Honzíkovi Rokosovi jeho život," uzavírá komentátor Mladé fronty dnes.


Hospodářské noviny komentují návrh ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase (ODS), aby se výše odstupného při výpovědi ze zaměstnání odvíjela od počtu let odpracovaných u firmy. Nečas tak podle deníku chystá přesně to, co léta brzdilo německou ekonomiku. Odstupné dle odpracovaných let nakonec zrušil socialista Gerhard Schröder a země se i díky tomu rozjela k nejlepšímu výkonu za desetiletí, míní komentátor. Dát lidem, kteří jsou v práci jen chvíli, malé odstupné, dává podle něj smysl. Firmy se nebudou bát je přijímat. Proč ale připlácet těm dlouho sloužícím, ptá se. "Jistě, politicky se to dá považovat za cukr, který má pomoci prosadit nepopulární zkrácení pro nováčky. V součtu to ale nedává smysl. Když přijdou těžké časy, firmy s dlouho sloužícími zaměstnanci na tom budou špatně," píše a dodává, že sociální politiku má dělat stát - ne soukromé firmy. "Když chce cukr, ať zvýší jako v Dánsku podpory v nezaměstnanosti, podmíní je rychlým hledáním místa a řekne, z čeho tento sociální konzervatismus zaplatí," uzavírá komentář.


České textilky od poloviny roku 2007 do poloviny roku 2008 propustily 3000 lidí. Píšou to úterní Hospodářské noviny s odvoláním na Asociaci textilního oděvního a kožedělného průmyslu (ATOK). Zaměstnanost v oboru tak klesla o 6,6 procenta. Podle deníku je česká textilní výroba, kdysi jeden z nejúspěšnějších tuzemských oborů, v krizi. Levný dovoz asijského zboží, zvýšení cen energií a rapidně posilující koruna způsobily, že se exportně orientovaný průmysl ve své tradiční podobě přežil. Šanci do budoucna mají jen ty firmy, které se tomu dokážou podřídit. "Situace v textilním průmyslu je velice dramatická. Musíme se přizpůsobit a specializovat. To drama spočívá v rychlosti změn,"řekl HN generální ředitel textilních závodů Veba a prezident ATOK Josef Novák. Doplnil, že pokud elektřina na každý rok zdraží o 10,15 procenta a koruna posílí za jeden rok o 15 procent, nemají výrobci dost času k restrukturalizaci.