Lidové noviny si všímají, jak se v České republice nakládá s penězi z evropských dotací. Konstatují, že za miliony korun se pořizují zbytečné příručky, banální „studie“ nebo třeba nepoužitelné sjezdovky ve výšce kolem 400 metrů nad mořem.
Foto: Evropská komise
Lidové noviny si všímají, jak se v České republice nakládá s penězi z evropských dotací. Konstatují, že za miliony korun se pořizují zbytečné příručky, banální „studie“ nebo třeba nepoužitelné sjezdovky ve výšce kolem 400 metrů nad mořem. V prvním programovém období 2004 až 2006 dostala Česká republika z evropských fondů k dispozici 60 miliard korun a projekty na jejich čerpání chyběly. Tehdejší ministr pro místní rozvoj Radko Martínek v listu přiznává, že hlavním účelem bylo neztratit peníze, což se podle něj povedlo, o efektu mnohých dotací však sám pochybuje. Po období otevření finančních kohoutků přichází fáze zúčtování, píší Lidové noviny. Až pětině příjemců dotací nyní hrozí, že budou muset peníze vracet. Auditoři však nebudou projekty posuzovat podle jejich smysluplnosti, ale spíše podle míry splnění podmínek, k nimž se jejich autoři zavázali.
O pochybném čerpání dotací, tentokrát státních, informuje Mladá fronta Dnes. Přeběhlík Petr Wolf totiž není jediným významným politikem, jehož jméno je spojeno s podezřením ze zneužívání dotací. Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík totiž působil jako člen správní rady veřejně prospěšné společnosti Czech RE Agency, kterou v roce 2006 kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Ten poukázal především na skutečnost, že agentura ze státních peněz určených na výzkum mimo jiné vybavila vlastní kancelář a uhradila nájem. Martin Bursík v listu uvedl, že o zneužívání neměl tušení a že poté, co vše zjistil, odstoupil.
Farmaceutická legenda Spofa se připravuje na svůj zánik, píší Hospodářské noviny. Společnost totiž již několik let nevydělává. V posledních letech se soustředila na výrobu a vývoz animálního inzulínu, zatímco trh se začal orientovat na inzulín humánní. Nyní rozprodává majetek, propouští zaměstnance a plánuje dražbu budov a pozemků. Deník připomíná, že v době totality platila Spofa za synonymum farmacie, zaměstnávala zhruba padesát tisíc lidí a patřili do ní všichni tuzemští výrobci léčiv.
Studenti architektury chtějí zachovat knihovnu v Klementinu, uvádí deník Právo. Do diskuse o národní knihovně se zapojila i Škola architektury Akademie výtvarných umění. Její studenti i pedagogové se domnívají, že Klementinu nechybějí kapacity na to, aby zde zůstala studovna s nezaměnitelným geniem loci. Navrhují přemístit tzv. mrtvý fond do depozitářů mimo město, podobně jako je tomu v jiných evropských metropolích. „Bez studentů ztratí Klementinum podstatu své existence,“ poznamenal v deníku Právoředitel Školy architektury Akademie výtvarných umění Emil Přikryl.
Václav Pačes (vlevo) a Mirek Topolánek, foto: ČTK
Ve svých komentářích se české deníky vracejí ke zprávě tzv. Pačesovy komise o zajištění budoucích energetických potřeb České republiky. Komentátor Práva soudí, že si komise dovolila zveřejnit jen opatrný názor. I přesto budou zelení vyžadovat další a další oponentní řízení a to ještě po dva roky, do příštích parlamentních voleb. „Dopadne to samozřejmě tak, jak nikdo nechtěl: až dojde šťáva v drátech, bude rychlejší poddolovat Krušné hory než jen namalovat na papír nový jaderný zdroj.“ Pačesova komise měla zeleným dokázat, že k jádru neexistuje alternativa. Jenže zelení trvají na svém náboženství. Zabitý čas je tak to jediné, k čemu Pačesova komise zdatně posloužila, míní komentátor deníku Právo. Mladá fronta se domnívá, že Pačesova komise odvedla dobrou, leč marnou práci. Dobrou, neboť dospěla k jasným, uskutečnitelným a srozumitelným závěrům, které jsou v souladu se zdravým rozumem a k nimž snad ani komise s akademickými tituly nebylo zapotřebí. Marnou, neboť zelení se svého protiatomového kréda nezbaví. Topolánek je potřebuje k tomu, aby protlačil alespoň torzo reformních zákonů, které považuje za důležitější než energetickou politiku. Závěry komise by mohla prosadit snad jen velká koalice. Jenže ta není v dohledu, a pokud by náhodou po volbách vznikla, k závěrům Pačese a jeho spolupracovníků se stejně nevrátí, konstatuje na závěr svého komentáře Mladá fronta Dnes.
V Praze po deseti letech vrcholí přípravy na nový územní plán, upozorňují Hospodářské noviny. Na stovkách pozemků, jež jsou nyní vyhrazené pro zeleň a sport a na nichž byla výstavba doposud zapovězena, se plánují stavební parcely. Na pražský magistrát již většina městských částí dodala návrhy na změny, na podzim bude sestaven kompletní seznam a příští nebo přespříští rok by se o změnách mělo definitivně rozhodnout. Jakmile se pozemek v územním plánu zařadí mezi ty, na nichž se smí stavět, jeho cena prudce stoupne. Spekuluje se už nyní a cena pozemků se může vyšplhat nakonec i na dvojnásobek, dodávají Hospodářské noviny.
Pět sdružení soukromých lékařů vydalo prohlášení, v němž kritizují nedostatek systému regulačních poplatků, píší Lidové noviny. Lékaři upozorňují na benevolenci sociálního systému, neboť se velmi často setkávají s pacienty, kteří se prokazují potvrzením o hmotné nouzi, třebaže nouzí evidentně netrpí. Zástupci soukromých lékařů proto rezolutně odmítají další plošné výjimky z regulačních poplatků. Když se jednomu lékaři v jeho obvodě koncentrují lidé v hmotné nouzi, přichází o část svých příjmů, poznamenávají Lidové noviny.
