Přehled tisku

  • Přehled tisku
0:00
/
2:43

Lidové noviny píší o políčku, který Česká republika dostala z Paříže. Sotva co Francie převzala předsednictví Evropské unie, mezi Prahou a Paříží to zajiskřilo kvůli budoucnosti Lisabonské smlouvy. Zatímco Francouzi prosazují pokračování v její ratifikaci, česká vláda se ke smlouvě staví zdrženlivěji.

Lidové noviny píší o políčku, který Česká republika dostala z Paříže. Sotva co Francie převzala předsednictví Evropské unie, mezi Prahou a Paříží to zajiskřilo kvůli budoucnosti Lisabonské smlouvy. Zatímco Francouzi prosazují pokračování v její ratifikaci, česká vláda se ke smlouvě staví zdrženlivěji. Deník cituje zdroj z francouzské vlády, který se ptá: „Jak chcete získat ostatní na svou stranu a úspěšně řídit unii, když budete původcem totální blokace nás všech?“ Podle Lidových novin tato ostrá slova české představitele překvapila. Odhodlání smlouvu ratifikovat hned po rozhodnutí Ústavního soudu a pokračovat v rozšiřování unie deníku potvrdili ministři Karel Schwarzenberg i Alexandr Vondra.


Foto: Evropská komise
České firmy se exportním ztrátám způsobeným razantním posilováním koruny brání zaváděním eura, informují Hospodářské noviny. Zatímco politici se nedokáží shodnout na termínu zavedení společné evropské měny, velké české firmy se již s korunou prakticky rozloučily. Týká se to především automobilek, které svým českým dodavatelům platí stále více v eurech. Na euro jsou tak nuceny přecházet i menší podniky. Ekonomický šéf Škody auto v deníku uvedl, že přestože mladoboleslavské Škodovce prodeje rekordně rostou, tržby v korunách klesají a firma kvůli posilování měny jen za první čtvrtletí prodělala miliardu korun. Při pokračování tohoto trendu by se letošní zisk automobilky mohl snížit až o tři a půl miliardy korun, dodávají Hospodářské noviny.


Soud opět prolomil Benešovy dekrety, všímá si Mladá fronta Dnes. Stát musí odškodnit rodinu Benjamina Fragnera, zakladatele firmy Léčiva, dnešní Zentivy. Znárodňování firmy začalo podle Benešových dekretů již v roce 1945, a majitelé tedy měli na odškodnění od státu nárok. Proces znárodňování firmy byl však dokončen až po únoru 1948 a Fragnerovi dosud nikdy za továrnu náhradu nedostali. Až nyní, po třinácti letech soudních průtahů, jim bylo přiznáno odškodnění ve výši 10,7 milionů. Rodina však žádá o částku až patnáctkrát vyšší. Podobných případů prolomení Benešových dekretů, kdy se dědicové znárodněných firem náhrady nejprve nedočkali, je více. Deník připomíná pražskou společnost Koh – i noor nebo výrobce mlýnků na maso, firmu J. Porkert.


Deník Právo přináší výrok ministra dopravy Aleše Řebíčka, podle něhož by výnos z pokut udělených řidičům měl putovat do státního, nikoliv obecního nebo městského rozpočtu. Řebíček tak reaguje na prohlášení řady starostů, kteří právo městských policistů měřit rychlost aut v obci obhajují především bezpečností a výnosy do obecních rozpočtů označují za druhotné. Deník předpokládá, že ministr narazí na tvrdý odpor. Obecní úřady totiž do radarů investovaly statisíce korun. Ministr Řebíček dále požaduje, aby městská policie nemohla měřit rychlost kdekoliv, ale jenom na rizikových místech, s nimiž vysloví souhlas Policie ČR a ministerstvo dopravy. Řebíčkův resort prosazuje tyto změny, neboť se na něj svým odvoláním proti správním řízením, jež byla vedena na základě podnětu strážníků, obracejí oprávněně stovky řidičů.


Komentáře českých deníků se vracejí k postupu policie během sobotního brněnského pochodu homosexuálů. Právo se domnívá, že česká policie nemá na to, aby s nácky rázně zatočila. Pohár Národní straně již přetekl, přinejmenším v okamžiku, kdy založila své SA oddíly, totiž Národní gardu, míní list. Nejde však jen o tuto stranu. Náckům se nyní v České republice obecně velmi dobře daří. Díky demokracii se hájí právem vyjádřit svůj názor a především po internetu šíří svou ideologii a alternativní výklad historie. Dokud bude platit protiextremistický zákon na způsob tahací harmoniky, může ministr vnitra zakázat, kolik stran se mu zlíbí. Objeví se jiné, třeba pod názvem holubářského spolku, se stejnými figurami v čele, konstatuje deník Právo.

Komentátor Lidových novin soudí, že novodobý český fašismus dobyl v Brně své první velké vítězství. Výprask, který fašisté dostali v listopadu, když se pokoušeli projít pražským židovským městem, je zapomenut. To vše kvůli neuvěřitelné politické hlouposti vedení Policie ČR, míní autor komentáře. Ministr Ivan Langer sice hovoří o pozornějším a tvrdším postupu vůči pravicovým extremistům, začít by měl však radikálním rozborem a kritikou v policejních řadách. Pokud by byl kvůli hajlování a rasistickým výkřikům zastaven již pochod neonacistů v Plzni a v Praze, k brněnským incidentům nespíš vůbec nemuselo dojít, podotýká komentátor Lidových novin.


Náznaky, že vedení ČSSD má vlastní tajnou službu, se potvrzují, píší Hospodářské noviny. S informací, že vedení ČSSD shromažďuje kompromitující materiály na své vlastní členy, přišli jako první přeběhlíci. Toto podezření nyní listu potvrdili pod podmínkou anonymity i poslanci sociální demokracie. Mluvčí ČSSD Květa Kočová v deníku shromažďování třeba jen personalistických informací o poslancích popřela. Naopak Miroslav Šlouf, který se nachází dlouhodobě ve sporu se současným vedením ČSSD, sdělil, že během prezidentské volby Lidový dům věděl, kteří socialističtí poslanci s ním telefonovali. Lidový dům si tak podle něj musel zařídit u operátorů výpis telefonních hovorů.


Mladá fronta Dnes informuje o stavebních úpravách, které v Poslanecké sněmovně plánuje provést její předseda Miloslav Vlček. Vedle podlahy, klimatizace a prostor pro jednání a rauty se rekonstrukce dotkne i hlasovacího zařízení. Poslanci totiž často tvrdili, že sice stiskli správné tlačítko, záznam však vykázal jiný výsledek, než si přáli. Hlasování se tam musela opakovat a jednání se protahovala. V sále budou instalovány také nové tabule, které budou informovat nejen o konečném výsledku hlasování, ale také o hlasování jednotlivých stran. „Chci, aby skončily výmluvy,“ obhajuje nákladnou rekonstrukci předseda Sněmovny Vlček v Mladé frontě Dnes.