Přehled tisku
Ministr Ivan Langer prosazuje, aby vrcholoví státní a obecní úředníci získali podobné znalosti a dovednosti jako vedoucí manažeři v soukromých firmách, píší Hospodářské noviny. Cílem projektu je přilákat a udržet kvalitní lidi ve veřejné správě. Od začátku příštího roku tak začnou první zájemci studovat manažerský obor veřejná správa ukončený ziskem titulu MPA.
Ministr Ivan Langer prosazuje, aby vrcholoví státní a obecní úředníci získali podobné znalosti a dovednosti jako vedoucí manažeři v soukromých firmách, píší Hospodářské noviny. Cílem projektu je přilákat a udržet kvalitní lidi ve veřejné správě. Od začátku příštího roku tak začnou první zájemci studovat manažerský obor veřejná správa ukončený ziskem titulu MPA. Studium, hrazené z části z fondů Evropské unie, by mělo absolvovat dvě stě až tři sta úředníků. V první fázi bude probíhat na Masarykově univerzitě v Brně a na Vysoké škole finanční a správní v Praze. V další fázi by šanci mohla dostat i vzdělávací instituce Cevro, původně založená jako think tank ODS, v jejímž vedení sedí sám Ivan Langer. Ministr Langer soudí, že se o střet zájmů nejedná. Cevro by si přitom mohlo za jednoho studujícího úředníka účtovat až 160 tisíc korun, upozorňují Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes si všímá, že Češi začínají objevovat levné bydlení v německém pohraničí. Kvůli silné koruně a problémům bývalých východoněmeckých spolkových zemí jsou byty na území NDR často až o padesát procent nižší než pár desítek kilometrů za hranicemi, na území České republiky. Některá saská města dokonce spustila reklamu lákající přistěhovalce, čímž bojují proti odlivu obyvatel. Kromě bydlení vyhledávají Češi v Německu i německé školy a školky pro své děti. Do práce však nadále dojíždějí do České republiky, neboť v Německu stále nemohou pracovat volně, bez povolení. Zatímco za hranicemi ušetří za bydlení, vydají více peněz za elektřinu a vodu. Zatím se počet Čechů žijících za hranicemi pohybuje v desítkách, bude jich však postupně přibývat. Svými investicemi se však většinou příliš nechlubí, protože na ně někteří známí pohlížejí jako na zrádce, dodává Mladá fronta Dnes.
Ministerstvo spravedlnosti hledá odborníka na extremismus, informují Lidové noviny. Jediný soudní znalec na extremismus, politolog Miroslav Mareš z brněnské Masarykovy univerzity, totiž po osmi letech rezignoval. Mareš své rozhodnutí podložil třemi důvody. Jednak pracovním přetížením, jednak nedostatečným porozuměním soudů a policistů, kteří se extremismem zabývají, ale také obavou o vlastní bezpečnost. Politolog uvedl, že jako jediný znalec v oboru opakovaně dostával výhružky. Přiznal, že mu vadila také skutečnost, že během samotných soudních líčeních často suploval práci policistů a soudců a jeho posudek měl nepřiměřeně velký vliv na výsledek celého jednání. Mareš doporučuje, aby ministerstvo nalezlo soudních znalců na krajní pravici i levici hned několik a snížilo tím riziko, kterému budou vystaveni. Za ještě důležitější však považuje vyškolené policisty, státní zástupce a vzdělané soudce, kteří by extremismu skutečně rozuměli.
Mnozí majitelé zemědělských pozemků si od novely zákona o dani z nemovitostí slibují,že je osvobodí od placení daně, podle Práva by je však od příštího ledna mohl čekat nepříjemný šok. Lidovci totiž do novely sice prosadili možnost, aby obce majitelům zemědělské půdy daň z nemovitosti prominuly, současně však novela obsahuje další velkou novinku. Obcím umožní daň z nemovitosti na svém území zvýšit dvoj- až pětinásobně pomocí tzv. místního koeficientu. Tento koeficient se bude vztahovat na všechny nemovitosti, tedy i na neosvobozené zemědělské pozemky. Deník cituje právníka Zemědělského svazu ČR Josefa Korbeláře, který považuje schválené řešení za nešťastné. Osvobozování podle jeho názoru totiž rozhodně nebude masovou záležitostí a obce využijí příležitosti naplnit svou kasu, když jim to zákon povolí.
Hospodářské noviny ve svém komentáři dávají zapravdu premiérovi Topolánkovi, který prohlásil, že země je ohrožena nedostatkem reforem. Nejvíce to podle listu platí pro reformu penzí. První etapa reformy je jen zalátáním děr, na němž se před dvěma lety shodly všechny demokratické strany včetně ČSSD. Jedná se jen o povinnost podobnou rannímu čištění zubů. Vzhledem k tomu, že za posledních osmnáct let se délka života protáhla o pět a půl roku, nepředstavuje odchod do důchodu o dva roky později než dnes žádnou heroickou odvahu. Prosadit skutečnou reformu se ukáže být zatracené těžké. Zvláště když za rok začne již potichu startovat kampaň před parlamentními volbami v roce 2010, podotýká komentátor Hospodářských novin.
Mladá fronta Dnes varuje, že se z šumavských Pramenů Vltavy stává „mrtvá“ krajina. Oblíbené místo turistů totiž usychá, a to následkem loňského orkánu Kyrill, neuvážené těžby dřeva i náletu kůrovců. Umírání lesa ale ještě neznamená vysychání Vltavy, objasňuje list. Voda by z této oblasti zmizela jen tehdy, pokud by do lesa nejela těžká technika a začala těžit kůrovcem zasažené smrky, často až dvě stě let staré. Správci Národního parku Šumava a dřevaři se nyní přou, zda napadené stromy v oblasti kácet či nikoliv. Biologové kácení nedoporučují. Podle nich se odumřelý les rychle obnoví sám, pokud do něj člověk nebude necitlivě zasahovat.
Lidové noviny komentují konflikt mezi bývalým manažerem české fotbalové reprezentace Vlastimilem Košťálem a brankářem Petrem Čechem. Podle komentátora listu si Čech zaslouží potlesk i přesto, že v rozhodujícím momentu zavinil vyřazení českého mužstva z fotbalového mistrovství Evropy. Nejenže svou chybu bezprostředně po zápase přiznal a vzal na sebe odpovědnost za prohrané utkání, ale také se oprávněně ohradil proti Košťálovým slovům, který vinu za prohru s Tureckem svalil právě na Čecha. Komentátor soudí, že se z Košťálovy strany jedná o čistý alibismus. V posledních dvaceti minutách zmíněného zápasu totiž „odešel“ celý český tým, nejen brankář Čech. Pokud bývalý manažer českého týmu tvrdí, že na rozdíl o Čecha má vždy vše pevně v ruce, plyne z toho také jeho odpovědnost za kolektivní výkon reprezentace, konstatují ve svém komentáři Lidové noviny.