Lidové noviny komentují verdikt Ústavního soudu ohledně stížnosti Jiřího Paroubka na postup policie ve věci tzv. Kubiceho zprávy. Předseda sociálních demokratů si podle listu z minulých voleb nese trauma, které si programově pěstuje a Kubiceho zprávu cynicky využívá.
Jiří Paroubek
Třeba k tomu, aby se stavěl do role oběti. "Dále z části spisu, které na veřejnost unikly, opakovaně vyzdvihuje jen obvinění ze sexuálních zvrhlostí, kterým byl ochoten věřit zlomek populace. Zatímco o propojení sociálnědemokratické strany s organizovaným zločinem jako by nebyla řeč." Připomínání Kubiceho kauzy má podle komentáře také vnitrostranický rozměr. "Pan předseda je coby opoziční lídr zoufale neúspěšný, odešli mu dva poslanci, nebyl schopen najít kandidáta do prezidentské volby. A tak se hodí opakovat stále dokola, že Topolánkova vláda vznikla na základě Kubiceho zprávy." Včerejší verdikt soudu se Jiřímu Paroubkovi nehodí do krámu, uzavírá list.
Foto: Evropská unie
Situaci okolo Lisabonské smlouvy v Česku se věnuje komentář Hospodářských novin. Smlouva podle něj nadchne málokoho a "nepochybujeme o tom, že by nám bez ní bylo lépe." Když ji ale premiér podepsal, co teď hraje za hru, ptá se deník. Předseda vlády se podle něj snaží vytěžit ze situace maximum. Doma i v zahraničí. V prvé řadě napíná zbytek Evropy. "Na domácí frontě se Topolánek snaží konečně vyřešit jeden dluh: radar vyměnit za Lisabon. Pro ODS by to byl skvělý obchod: prosadí radar (do kterého investovala spoustu kapitálu a teď před Američany neví kam s očima) a nechala by projít i Lisabon (jehož skutečný pohřeb si jen s obtížemi vezme sama na triko). Na každém obchodu, který se nedělá v tísni, musí ale vydělat oba, soudí list a ptá se, co by z toho Jiří Paroubek měl? Prezentoval by se sice jako evropský státník, ale před domácím publikem by nezískal nic.
Ministryně Džamila Stehlíková
Komentář Mladé fronty Dnes se v souvislosti s kuřimskou kauzou ptá, jestli opravdu nemůžeme prosadit systém, který by chránil děti před dlouhodobým týráním. Systém, který má před ním děti střežit dnes je směšný, míní list a uvádí příklady, jak je možné se vyhnout zdravotním prohlídkám, které by mohly týrání odhalit. Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková by chtěla nastavit systém tak, aby péči o děti registrovaly zdravotní pojišťovny. "Když si vzpomenu na blažený nepořádek, který pojišťovna udržuje v mých osobních datech, obávám se, že další kauza Kuřim na sebe nenechá dlouho čekat," poznamenává autor komentáře.
"Poslanci horečně pátrají po originálu státního znaku," píše deník Právo. Na oznámení ministra Cyrila Svobody, že se znak ztratil, vyzval místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek zákonodárce, aby se po znaku ve svých kancelářích podívali. Podle kancléře Petra Kynštetra ale znak zmizel na Hradě, kde byl zapůjčen ještě v dobách Václava Havla. Ani tam se jej ale zatím najít nepodařilo. Podle mluvčího Hradu Radima Ochvata člověk, o němž se v souvislosti s převzetím státního znaku hovoří, podal čestné prohlášení, že nikdy originál státního znaku nevyzvedl ani o to nebyl někým z kanceláře požádán. Státní znak je dílem heraldika Jiřího Loudy, který je také autorem prezidentské standarty.
Hledání státního znaku se ve svém komentáři věnují Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes si všímá nedávného návrhu stínového ministra průmyslu Milana Urbana, který chtěl snížit spotřební daň u benzinu o 2,50 koruny a u nafty o dvě koruny na litr. Je zřejmé, že benzin a nafta jsou teď drahé. "Jenže jak podražily další věci, které jsou pro život možná důležitější? Co třeba elektřina, uhlí, plyn, potraviny. Snižuje snad někdo sazby DPH či sporných ekologických daní? A z čeho by pak stát měl daně vlastně vybírat?" Otázkou zůstává, zda by se snížení daně u pump projevilo. "Platí totiž známé pravidlo: nižší daň rovná se vyšší marže."
Pokud chcete svým dětem zajistit výhodnou budoucnost, nešetřete na kurzech programování, radí Hospodářské noviny. Právě počítačovým specialistům totiž loni nejvíce rostly platy, o 10% více než je celorepublikový průměr. A podle odborníků bude tento trend pokračovat, protože programátoři jsou "dělníci jedenadvacátého století". Polepšili si také třeba horníci, elektrikáři nebo montéři. Oproti tomu učitelům nebo lékařům reálné mzdy poklesly.
