Mladá fronta Dnes komentuje pondělní stávku učitelů a ostatních pracovníků ve školství. Ta podle listu nebyla tak výhružná, jako bývají stávky lékařů nebo dopravců, což ale neznamená, že nemají školy v ledasčem pravdu.
Foto: ČTK
Komentátorka uvádí příklady, jako je nízký nástupní plat učitele, to, že stát dává na vzdělávání „menší dílek společného bohatství“ než vyspělé země, nebo že vybavení některých škol připomíná minulé století. Stále ale platí zákon o dvou kapsách kalhot: "když stát někomu peníze přidá, jinému musí vzít." Kde ale vzít? Mohou se snížit sociální dávky nebo více propouštět byrokraté, kteří by pak ale mohli také stávkovat. "Každopádně platí ještě jeden zákon: hloupá země, která kašle na vzdělání," míní komentář Mladé fronty Dnes.
Stávce pracovníků školství se věnují také ostatní deníky. Hospodářské noviny např. přinášejí názory a pohledy samotných učitelů na své povolání.
Foto: ČTK
Komentář Lidových novin si všímá událostí na kótě 718 v Brdech. Proti aktivistům Greenpeace, kteří šest týdnů kótu blokovali, zasáhla v pondělí vojenská policie. Na kótě vyhlásili aktivisté dokonce fiktivní stát Peaceland. Podle autora komentáře je to bezchybný recept z aktivistické kuchařky: "nechá-li státní moc aktivisty na pokoji, vyslouží si posměch. Když proti nim nakonec zakročí, bude vypadat jako nemotorný, arogantní obr, který nesnese nesouhlas." Ghándího metody, připomíná komentátor George Orwella, mohou být uplatňovány jen v demokracii. "To platí pro zdejší hladovkáře, nájezdníky vojenských prostorů nebo třeba ty, kteří ve jménu občanské neposlušnosti šetří na zdravotních poplatcích. Jen si pořizují zdarma publicitu. Pokud jim z porušování zákonů vzejdou pokuty, měli by je pojímat jako provozní náklady."
Vojtěch Cepl, foto: ČTK
K soudci Vojtěchu Ceplovi, podle jehož rozsudku se nemusí Marie Benešová omlouvat Renatě Vesecké a dalším pěti justičním představitelům za výroky o justiční mafii, se vrací komentář deníku Právo. Podle něj by si mnoho politiků přálo, aby soudce Cepl nebyl. "Žilo by se jim v tůni, kde si zvířena zvykla na vlastní pravidla, mnohem pohodlněji. Demokracie, kdyby uměla mluvit, vznesla by tisíceré díky, že se objevil exot, který nectí pravidla smečky. Bát se ho ale smečka nemusí, prohrává na tom, co je jeho silou: je to vlk samotář. Vojtěch Cepl by byl podle deníku Právo v systému politiky nepředstavitelný. Vrcholný politik je jedna z nejzávislejších postav veřejného života. Musí se ohlížet na množství lidí a organizací, jejichž souhlas je podmínkou dalšího setrvání ve funkci a musí se zalíbit voličům. S tím si soudce podle komentátora hlavu lámat nemusel, vypadá, že dav ho nezajímá. "Znamená to, že tento hrdina dne politiky v jejich žebříčcích oblíbenosti neohrozí. Tůň se po nárazu kamene na chvíli rozvíří a zase se zklidní," uzavírá Právo.
Komentář Hospodářských novin se věnuje výsledku arbitráže mezi státem a japonskou bankou Nomura kvůli zkrachovalé IPB. Mimo jiné poznamenává, že k prohře přispělo, "že se Česká republika po celou dobu sporu pilně střílela do vlastních nohou." Deník míní, že parlamentní komise pro vyšetření pádu IPB, kterou vedli Vlastimil Tlustý a Miroslav Kalousek, sepsala tak jednostranný výklad událostí, že by ho lépe nepodala ani sama banka. "Arbitři ho několikrát použili jako důkaz diskriminace Nomury." Nomura pak za své "vypečené obchody" nezaplatila ani korunu odškodného a její lidé vyvázli ze všech stíhání. "I proto, že ministr Tlustý rozeslal před odchodem všem soudům ujištění, že Česká republika se necítí být poškozena," uvádějí Hospodářské noviny a podotýkají, že když už země prohrála, ať je známa alespoň celá pravda o tom, co všechno bylo v dohodě o smíru. "Vláda ji slibovala zveřejnit na jaře, zůstala tajná dodnes."
Muž zadržený v souvislosti s případem uneseného Jakuba Šimánka, foto: ČTK
Deníky se také věnují vraždě devítiletého Jakuba Šimánka. Jeho případ podle Lidových novin opět poukázal na problém oddělení nebezpečných sexuálních deviantů od zbytku společnosti. Jakubův vrah se totiž na Slovensku vyhýbal nařízené ochranné léčbě. Podle mluvčího slovenského ministerstva vnitra měl být už dávno v detenčním ústavu. V Česku má ročně nařízeno soudy ústavní ochrannou léčbu až devadesát osob. Někteří se ale léčbě vyhýbají. Sexuolog Radim Uzel podotýká, že právě absence detenčních ústavů, kde by tito lidé končili, je neustálý problém. V Česku mají od 1. ledna vzniknout dva detenční ústavy. Jeden definitivní v Brně a druhý provizorní v Opavě, odkud se pak přesune do Vidnavy.
"České cestovní kanceláře klamou své zákazníky při koupi leteckých zájezdů nebo samostatných letenek," píše Mladá fronta Dnes. Deník porovnával výši letištních tax, které požadují na svých zákaznících při zájezdech cestovní kanceláře s požadavky aerolinek. Výsledkem je, že cestovní kanceláře za stejnou službu chtějí i skoro třikrát více, než kolik jim naúčtují letecké společnosti a správy letišť. Kanceláře se hájí třeba tím, že v ceněn jsou i služby hostesek na letišti, nebo že je cena letištních tax zprůměrována. Podle nich je vše v pořádku a odmítají domněnky, že by na poplatcích nějak vydělávaly. Slovo letištní poplatky pak nahrazují pojmy, které si sami vymýšlejí. Podle Jany Teplé ze Sdružení obrany spotřebitelů povinné příplatky rok od roku stoupají a nenápadně zdražují ceny zájezdů. Základní cena zájezdů příliš neroste, naopak je to ale s výší povinných příplatků. Konec této praxi má učinit novela zákona o cenách, kterou má připraveno ministerstvo financí. Podle ní by měly cestovní kanceláře od začátku ukazovat plnou cenu zájezdu.
