Přehled tisku
Názory prezidenta Václava Klause, které v posledních dnech prezentoval v USA, nevzbudily v zámoří velkou pozornost, poznamenávají komentáře některých českých deníků. Klaus mimo jiné označil za "smutné a tragické" postoje kandidátů na amerického prezidenta, v nichž dávají najevo, že chtějí bojovat proti globálnímu oteplování. Ať si Klaus říká, co chce, je to jeho právo, dalo by se nad tím mávnout rukou. V USA ho soudě podle minimálních ohlasů nikdo nebral moc vážně - a tady v Česku jsou jeho výroky už stejně považovány za víceméně neškodnou součást politického folkloru.
Ústavní soud podle komentáře Lidových novin nemůže vyřešit rozpor mezi omezenými zdroji a potřebami pacientů, ale může jej "mocně prohloubit". Komentátor listu to píše v souvislosti se stanoviskem Ústavního soudu, který těsným poměrem hlasů osm ku sedmi ponechal v platnosti vládní reformu i s poplatky ve zdravotnictví, a v souvislosti s následnými reakcemi ústavní soudkyně Elišky Wagnerové. Ta míní, že Ústavní soud možná neřešil poplatky naposledy. Zpochybnila i právoplatnost jeho nálezu. Podle komentátora Ústavní soud "nabízí nekonečný regres ve sporu o zdravotnictví". "To mají odpůrci poplatků jezdit do Brna s podáními stále dokola až do té doby, kdy jednoho ze soudců s opačným názorem zviklají? Napraví to pověst soudu?" ptá se autor.
Společnost si začala zvykat na Ústavní soud jako na ostrůvek nedokonalé sice, ale přece jenom stability v politickém vlnobití. Neformální autorita Ústavního soudu právě jako instituce stojící nad politikou, která zároveň má možnost politiku v zájmu dodržení zákonů účinně ovlivňovat, měla šanci vzniknout a zesílit. Prohlášení Elišky Wagnerové jménem skupiny ústavních soudců tuto možnost relativizuje, píše autor komentáře v deníku Právo.
Rozhovor s Eliškou Wagnerovou otiskují Hospodářské noviny, tématu se věnují i v komentáři. Podle jeho autora nezvítězila při rozhodování Ústavního soudu strana s lepšími argumenty. Komentátor předpovídá, že poplatky přežily, ale Ústavní soud za to těžce platí: Dosud se mohli politici u některých záměrů zarazit: To nejde, to by nedovolil Ústavní soud. Teď názorně viděli, že jde leccos - i ohnout Listinu a pominout předchozí nálezy. Neexistuje-li ústavní zábrana, pak je dovoleno vše. I když půjde v budoucnu o mnohem vážnější věci než poplatek za třicet či devadesát korun, píší Hospodářské noviny.
Tým žalobců, který v minulosti řešil na pražském vrchním státním zastupitelství nejzávažnější hospodářské kauzy, se podle deníku Právo postupně rozpadá. Důvodem má být atmosféra na tomto zastupitelství, informuje dnes list. Cituje nejmenovaný zdroj, který hovoří o cílené likvidaci odboru, z něhož žalobci odcházejí. Vedení zastupitelství ale existenci problémů popírá a mimo jiné tvrdí, že odchody žalobců souvisejí s běžným kariérním postupem. Deník Právo píše, že odbor závažné hospodářské a finanční kriminality, který prochází postupnou proměnou už půl druhého roku, nyní opouštějí hned tři státní zástupci, kteří měli na starosti nejsložitější případy - František Fíla a Darja Dunajová míří do soudnictví a Zbyněk Podlipný byl poslán na stáž na ministerstvo spravedlnosti. Fíla mimo jiné pracoval na objasňování případů tunelování investičních fondů Trend a Mercia, Dunajová zastupovala stát v procesu s vedením zkrachovalé Investiční a poštovní banky a Podlipný řešil případ zmizelé půl miliardy korun z České konsolidační agentury. Nejmenovaní státní zástupci a lidé z ministerstva spravedlnosti tvrdí, že je k odchodu přiměla atmosféra, která na zastupitelství panuje od loňského příchodu nového vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly a především jeho náměstka Libora Grygárka, informuje Právo. Grygárek, který má podle zasvěcených silnou podporu nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, začal od poloviny května celý odbor metodicky řídit. "Určitě jsem nezaznamenal žádné závažné problémy," reagoval pro deník Právo Grygárek. Mluvčí zastupitelství Irena Válová mimo jiné poukázala na to, že žádosti dvou žalobců o zařazení mezi soudce byly podány ještě předtím, než se Grygárek ujal řízení odboru. To potvrdil i Fíla. On ani Dunajová ani Podlipný důvody odchodu deníku Právo nesdělili.
Česká zbrojovka Uherský Brod uznala po osmi letech své pochybení při zpožděné dodávce 46.000 pistolí pro policii a zaplatí pokutu, o kterou se soudila s ministerstvem vnitra. Píší to Hospodářské noviny. Pro zpožďování dodávek pistolí, jejichž část policie kvůli vadám reklamovala, žádala policie po firmě pokutu 11 milionů korun. Vedení podniku tají, kolik zaplatí, informuje deník. "Výše plnění je součástí obchodního tajemství, částka bude splacena v několika splátkách,"řekl ředitel zbrojovky Lubomír Kovařík. Kromě zaplacení pokuty se společnost podle Hospodářských novin také zavázala k zajištění kompatibility pistolí s přídavnými zařízeními. To znamená, že zakoupí-li například policie nové taktické svítilny či laserové zaměřovače, projde dodávka nejprve rukama techniků zbrojovky, kteří zaručí, že zařízení může bezchybně plnit svoji funkci. Česká zbrojovka dodala policii 46.000 pistolí za 650 milionů korun. Podle policie však u 30.000 zbraní existovaly problémy při nasazování speciální lampy, z toho u 18.000 se podle tvrzení policejních expertů mohly vyskytovat na rámech mikroskopické trhliny. Policie zvažovala, že za zpožděné dodávky pistolí podá na výrobce žalobu, ale současně připouštěla možnost mimosoudní dohody, pokud bude zbrojovka vstřícná a uzná požadavek policie.
