Přehled tisku

Na Lidový dům se protiraketoví aktivisté spoléhat nemůžou, uvádí komentář Lidových novin. Z nedělní televizní debaty podle něj jednoznačně vyplynulo, že pokud vláda protlačí radar parlamentem, opozice se déle výrazně proti angažovat nebude.

Zleva: Alexandr Vondra, Martin Bursík, Cyril Svoboda, Václav Moravec, Lubomír Zaorálek a Miloslav Ransdorf, foto: ČTK

Lubomír Zaorálek jako představitel opozice nebyl ochoten připustit ani jenom hypotetickou možnost, že by - byť jen sám za sebe- usiloval o vypovězení smlouvy. Stejně tak třeba neslíbil, že by chtěl iniciovat pro vládu závazné referendum, pokud by vládla ČSSD. " Na pozadí Zaorálkových ostrých protivládních výpadů a vyhrocených formulací je to "opatrnost", která by měla protiradarové aktivisty varovat - ani na partu z Lidového domu není spolehnutí."

K besedě v pořadu Otázky Václava Moravce se vrací ve svých komentářích také deník Právo, který v jednom z nich rozebírá chování a argumenty tří členů koalice, kteří se debaty účastnili. " Vondrova arogance, Bursíkovo pokrytectví a Svobodovy gagy - tak snadný je recept na vládnutí, " míní jeden k komentátorů. Podle jiného nabízí debata řadu závěrů. Například že o tom, jestli radar bude v Brdech stát, rozhoduje Washington po případné konzultaci s Moskvou, ne čeští občané nebo česká politická reprezentace. "Opozice se bouří, ale ví, že nezmůže zhola nic. Komunisté vládní odpovědnost nenesli, nenesou a nést nebudou. Mohou si dovolit tvrdé NE."ČSSD je nervóznější. Kdyby se totiž po volbách dostali k moci, smlouvu nevypovědí. "Tak revolučního ducha nemají." Dalším závěrem, který z debaty plyne je to, že politici využívají téma radaru pro zisk hlasů. Nicméně na stále rozšířenější povzdech občanů, že nevědí, koho volit, debata odpověď nedala, soudí list.

Také komentátor Hospodářských novin se zaměřuje na případný americký radar. Podle něj se proslýchá, že pravý důvod, proč nepřijela v květnu k podpisu smlouvy americká ministryně Condoleezza Riceová je ten, že vláda nezajistila dostatečnou podporu pro schválení smlouvy. "Vypadá to navíc tak, že vláda - nechce-li, aby se z radaru stal propadák, bude muset znovu přesvědčovat veřejnost. Najmout dalšího Pana radara a znovu se krok po kroku pilně snažit."

---

V USA jsou zděšeni z našich nemocnic, píše na své titulní straně Mladá fronta Dnes. Pražskou Nemocnici na Homolce a Ústřední vojenskou nemocnici odsoudila mezinárodní komise v Chicagu, která uděluje nejlepším klinikám na světě bezpečnostní certifikáty, za to, že selhaly v testu bezpečnosti MF Dnes. V tomto testu se reportéři převlečení za zdravotníky bez problému dostali k pacientům i jejich lékařským dokumentacím. David Jaimovich, vedoucí Joint Commission International z Bostonu, konstatoval, že tak závažné porušení pravidel ze strany akreditovaných zaměstnanců ještě nikdy nezaznamenali a vše podrobně prošetří. Odmítl ale komentovat, co nemocnicím hrozí. Ředitelé obou nemocnic podle deníku zvažují, že zavedou vlastní provokatéry, kteří budou zaměstnance prověřovat.

---

Ministerstvo vnitra chystá registr fotbalových chuligánů, uvádějí Lidové noviny. Od příští prvoligové sezóny by měl v České republice vzniknout registr fotbalových chuligánů. Jednotlivé kluby by si jej předávaly mezi sebou a problémoví fanoušci by pak neměli šanci se na utkání svého klubu dostat. Registr je jednou ze součástí opatření, které mají od začátku nejvyšší fotbalové soutěže v Česku platit. K registru měl výhrady Úřad na ochranu osobních údajů, jeho právníci viděli problém právě ve sdílení osobních údajů mezi kluby. Vše se už ale podařilo vyřešit.

---

Foto: Evropská komise

Kteří vědci by nejvíce zbohatli, zjišťoval průzkum zpracovaný pro Hospodářské noviny Radou pro výzkum a vývoj. Vyplývá z něj, že pokud by se už letos měly rozdělovat peníze na vědu tak, jak to plánuje současná vláda, nejlépe by na tom byly výzkumné týmy z Univerzity Karlovy především z Přírodovědecké a Matematicko-fyzikální fakulty. Univerzita by si přilepšila až o tři čtvrtě miliardy korun. Podle pravidel vlády, která by měla začít platit v roce 2010, by se pomohlo vědcům, jejichž výsledky dosahují mezinárodní úrovně a naopak vědci, kteří výsledky nemají, o peníze přijdou. Mezi těmi, kdo by nyní prodělali, je Biologické centrum v Českých Budějovicích nebo Výzkumný ústav rostlinné výroby.

Přírodovědecká fakulta UK by podle nových kritérií uspěla např. s výzkumem života parazitů ve zvířatech. Ten byl publikován v prestižním světovém periodiku, což má být jedno z hlavních kritérií. Je to problém, který řeší vědci především z jazykových nebo historických ústavů. Jejich objevy nemají, i když dosahují vynikajících výsledků, takovou prestiž jako objevy jejich kolegů např. z přírodovědeckých oborů. Jsou ale plánovány změny v hodnocení společenských věd, které by se mělo spustit od roku 2010. Posuzovat by se měl nejen mezinárodní úspěch, ale především přínos pro Česko. Vědcům zabývajícím se společenskovědními tématy se bude do hodnocení počítat také to, jestli publikují své objevy v českých vědeckých časopisech. "Nebude ale platit, že to může být jakýkoli časopis. Vytváří se seznam těch, které dosahují určité úrovně, "říká Marek Blažka, sekretář vládní Rady pro výzkum a vývoj. Vláda chce zamezit tomu, aby akademici publikovali své objevy ve sbornících, které nemají úroveň a stát za ně utrácel peníze. Jen od roku 2001 do 2005 stát na vědu bez výsledků vydal zbytečně přes 300 milionů korun, uvádějí Hospodářské noviny.