Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Deníky komentují rozhodnutí vlády, která zrušila zakázku na nákup dvou stovek obrněných transportérů Pandur. Od rakouské firmy Steyr je loni objednala tehdejší vláda Jiřího Paroubka.

Deníky komentují rozhodnutí vlády, která zrušila zakázku na nákup dvou stovek obrněných transportérů Pandur. Od rakouské firmy Steyr je loni objednala tehdejší vláda Jiřího Paroubka. Hospodářské noviny se obávají, že český stát kvůli tomuto kroku možná čeká další arbitráž. Zbrojovka Steyr není podle listu žádný nezkušený hlupák. Česko-rakouské vztahy zrušením smlouvy v každém případě utrpí vážnou trhlinu. "Vůbec nejhorší by bylo, kdyby český stát získal pověst země, která ruší smlouvy podle toho, kdo je zrovna u moci," varují Hospodářské noviny.

Ani podle Lidových novin nemusí mít zrušení zakázky šťastný konec. Autor komentáře se obává, že s ušetřenými penězi nebude naloženo rozumně. "Armáda transportéry potřebuje, ale není jasné, jestli jich musí být tolik. Ušetřené peníze se dají vynaložit na věci, které chybějí především v misích - třeba lehce obrněná vozidla, přístroje pro noční vidění, neprůstřelné vesty a tak dále. Vypovězení smlouvy se Steyrem je šancí zachovat se rozumně. Ale zkušenosti s nekoncepčním rozhodováním politiků o armádě a jejich láskou k porcování medvědů na optimismu nepřidávají," píšou Lidové noviny.


Tápání kolem případného prezidentského kandidáta Jana Švejnara je podle deníku Právo příznakem slabosti. Podle komentátora mají komunisté a lidovci, jejichž hlasy mohou volbu mezi Václavem Klausem a Janem Švejnarem rozhodnout, hodně společného. Jako strany se starými kořeny mají solidní organizační základnu, vnitřní stabilitu a disciplinu svých voličů. Je to pochopitelné, protože je podporují především starší lidé na venkově, kteří své názory už nemění. V těchto dnech je ale spojuje i naprostá nečitelnost a váhání při chystané prezidentské volbě. Příčina je jasná, píše Právo, je to nejednotnost uvnitř parlamentních klubů. Obě strany přitom budou při volbě jazýčkem na vahách, což je role obecně výhodná a oblíbená. To, že tuto situaci vnímají spíš jako břemeno, je znakem jejich slabosti a mohlo by se stát předzvěstí krize jejich identity, uzavírá komentář v Právu.


Američané mají zájem o spolupráci s českými firmami v oblasti výzkumu, vývoje a průmyslové výroby zaměřené na protiraketovou obranu. Informují o tom Hospodářské noviny. Asi 30 českých firem a 20 vědeckých a výzkumných institucí se proto v polovině ledna v Praze setká na semináři se zástupci americké Agentury pro protiraketovou obranu a manažery amerického armádního průmyslu. Tento týden jednají Američané s Čechy o takzvaném memorandu o porozumění, které má zjednodušit práci českých firem na zakázkách pro americkou armádu. Dnes mají tuto dohodu Japonsko, Velká Británie, Dánsko, Austrálie a Itálie, píše deník. Podle prezidenta Asociace obranného průmyslu Jiřího Hynka mají ale některé firmy z americké nabídky obavy. Údajně se bojí, že jejich nejlepší pracovníci odejdou k americkým zaměstnavatelům.


Bohuslav Sobotka
Státní zástupci prošetřují postup bývalého sociálnědemokratického ministra financí Bohuslava Sobotky, který loni odpustil na daních 26 milionů korun hoteliérovi Vlastimilu Dvořákovi. Informaci přinesly Lidové noviny. Žalobci podle deníku pravděpodobně požádají protikorupční policii o prověření toho, zda Sobotka a jeho podřízení nespáchali odpuštěním daní trestný čin. Nechtějí se přitom údajně zaměřit jen na konkrétní rozhodnutí týkající se Dvořáka, ale i na ostatní podobné případy na ministerstvu financí. Deník připomíná, že Dvořák patří mezi přátele předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Ten se letos v listopadu ženil v Dvořákově hotelu v Mariánských Lázních. Paroubek ovšem jakékoliv spojení s případem odmítá. Sobotky se zastal nynější ministr financí Miroslav Kalousek, podle nějž bylo odpuštění daní v souladu se zákonem, píší Lidové noviny.


Jiří Čunek
Jak uvádí deník Právo, Inspekce ministerstva vnitra v těchto dnech odložila šetření úniku informací, které se týkaly údajné korupční aféry předsedy lidovců Jiřího Čunka. Nepodařilo se jí totiž nalézt policistu, který médiím předal data z Čunkova spisu. Podnět k šetření podal v létě inspekci brněnský krajský žalobce Petr Coufal, který na Čunkovu kauzu dohlížel. Podle něj i jihlavského státního zástupce Arifa Salichova údaje unikly na veřejnost cíleně. Jedním z podezřelých byl i původní vyšetřovatel případu Milan Šošovička. Čunek byl trestně stíhán kvůli obvinění, že v roce 2002 převzal ve funkci starosty Vsetína půlmilionový úplatek. Trestní stíhání bylo letos v srpnu zastaveno. Inspekce ministerstva vnitra stále šetří jiný únik informací, který se týká říjnové reportáže České televize o Čunkově pobírání sociálních dávek v 90. letech.


Foto: Evropská komise
O zakázce na likvidaci ekologických škod za 120 miliard korun informuje Mladá fronta Dnes. Ministerstvo financí tak chce urychlit odstraňování zamořených vod či půd, které během privatizace po státních podnicích zdědili jejich noví vlastníci. Stát slíbil, že jim za odstranění ekologických škod zaplatí. Dosud jim proplatil 36 miliard korun. Zbylé garance jsou odhadovány na dalších 123 miliard, to by ale při současném tempu proplácení znamenalo dalších 25 let. Ministerstvo proto hledá způsob, jak likvidaci urychlit. Úředníci připravili tři návrhy, píše deník. První varianta počítá se zvýšením počtu úředníků, druhá s tím, že by se o odstranění ekologických škod staraly samy společnosti a stát by jim to proplácel. Třetí varianta předpokládá vyhlášení jedné obří státní zakázky na zbylé škody. Tento návrh podle Mladé fronty Dnes podpořil i ministr financí Miroslav Kalousek, přestože další odbory ministerstva byly proti. Nejasné navíc je, kdo by vůbec na takto velkou zakázku mohl dosáhnout. "Neumím si představit firmu, která by to byla schopna zvládnout. Musela by to leda rozprodat," cituje deník Michala Kofroně z firmy G-Consult, která se sanacemi zabývá.


Jednatřicetiletá reportérka Mladé fronty Dnes si na vlastní kůži vyzkoušela, jaké to je být osmdesátnicí. Díky masce a převleku se jeden den v pražských ulicích a dopravních prostředcích pohybovala jako stará žena. Zažila tak bezohlednost řidičů tramvají i osobních aut vůči seniorům. Potvrdila také, proč se lidé v Česku bojí stárnutí. Průzkum agentury Median prokázal, že stáří se bojí každý čtvrtý Čech. Mnohem častěji se ho přitom děsí ženy. Deník současně připomíná, že populace v Česku stárne, lidí starších pětašedesáti let je v Česku 14 procent a v roce 2050 jich už bude třetina.


Václav Havel, foto: ČTK
Václav Havel v Mladé frontě Dnes přiznává, že s uvedením jeho hry Odcházení v Divadle na Vinohradech jsou problémy. Do týdne by se mělo rozhodnout, zda ji divadlo uvede, nebo zda bude nová hra inscenována na jiné scéně. Problémy působí zřejmě jedna z licenčních podmínek, podle níž má hru režírovat David Radok. Zástupkyně agentury Aura-Pont, která Havlova díla zprostředkuje, ale nechtěla upřesnit detaily. Jak uvedl ředitel Divadla na Vinohradech Jindřich Gregorini, proběhlo už sedm schůzek s Radokem a nadále se intenzívně jedná o finančních, provozních a termínových záležitostech. "Hledáme další řešení, protože o hru pana Václava Havla velmi stojíme, a uděláme maximum, aby byla u nás skutečně uvedena,"řekl Gregorini pro Mladou frontu Dnes. Ať již dopadnou jednání jakkoliv, do konce příštího roku uvidí hru i diváci dalších dvou scén. O práva již oficiálně požádalo Klicperovo divadlo v Hradci Králové a Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. Zajímají se o ni také scény v Itálii, Německu nebo USA.


Město Ústí nad Labem chce prodat Mariánský most. Informuje o tom regionální příloha Mladé fronty Dnes. Ústí nad Labem je jediné město, které vlastní most. Do jeho stavby vložilo ze svého rozpočtu za více než 750 milionů korun. To bylo téměř dvakrát tolik, než byly původní plány. Údržba mostu stojí ročně deset milionů korun, a proto ho chce město převést na Ředitelství silnic a dálnic. Pokud vše půjde hladce, mohl by most být převeden do konce roku 2008. V roce 1999 byl most vybrán mezi deset nejkrásnějších staveb světové architektury 90. let, kde byl využit železobeton. Zařadil se mezi takové skvosty jako Guggenheimovo muzeum v Bilbau, londýnský Dóm tisíciletí či mrakodrapy Twin Towers.