Přehled tisku

0:00
/
0:00

České zdravotnictví patří mezi naprostou evropskou špičku v plýtvání penězi. Alespoň to vyplývá ze studie Fakta o českém zdravotnictví, kterou se podařilo získat Hospodářským novinám. Průměrný Čech podle studie, která má být podkladem pro změnu systému zdravotnictví, navštíví svého lékaře nebo zubaře skoro 16 krát za rok, což je třeba dvakrát víc než v Rakousku a zdaleka nejvíc v Evropské unii.

České zdravotnictví patří mezi naprostou evropskou špičku v plýtvání penězi. Alespoň to vyplývá ze studie Fakta o českém zdravotnictví, kterou se podařilo získat Hospodářským novinám. Průměrný Čech podle studie, která má být podkladem pro změnu systému zdravotnictví, navštíví svého lékaře nebo zubaře skoro 16 krát za rok, což je třeba dvakrát víc než v Rakousku a zdaleka nejvíc v Evropské unii. Přeborníky jsme i ve spotřebě často drahých léků. Na každého včetně kojenců vychází 2 a půl léku denně - to je o jednu pilulku víc než u průměrného Nizozemce. Celkově se ve zdravotnictví kvůli plýtvání a korupci každý rok zbytečně utratí přes 20 miliard korun. Studie ale nabízí i příznivější úhel pohledu na naše zdravotnictví. S kvalitou péče jsou Češi spokojení. Nejsložitější a nejdražší lékařské výkony, jako jsou transplantace srdce, jsou u nás stejně dostupné jako ve Švýcarsku nebo Německu. Přes velké plýtvání penězi také umí české zdravotnictví zajistit očkování pro téměř všechny malé děti.


Komentáře tisku se pozastavují nad současnými protestními akcemi extremistů a doporučují, jak by se k nim měly postavit úřady či policie a jak by je měla vnímat veřejnost. Podle Lidových novin by se policisté při zásazích měli soustřeďovat na skutečné problémy, kterými jsou rasová a národnostní nesnášenlivost, jež nacionalisté hlásají. Jejich vzhled a oblečení, které se popisují v příručce ministerstva vnitra pro policisty, nejsou tak důležité. Podle pozvánky na tzv. svatováclavskou demonstraci v Kladně se měli obléknout do černého, aby je policisté nemohli snadno identifikovat. Ale i nacionalisté mají na svých webových stránkách podrobný popis toho, jak se policisté v civilu snaží mezi extremisty pronikat a jak je mohou extremisté rozpoznat. PodleLidových novin mají extremisté proti policii výhodu v tom, že jsou pro svou věc zapáleni. Policejní aparát není tak pružný a boj proti extremismu tvoří jen část policejní práce.


Inspekce šetří elitní detektivy. Pracovali prý pro uprchlého podnikatele Tomáše Pitra. Jak píší Lidové noviny, zatímco první Dušan Pakandl je stále detektivem, druhý Luděk Žákovec již elitní útvar opustil a pracuje přímo pro Pitra. Vyšetřování může značně zkomplikovat fakt, že klíčová osoba případu Pitr se skrývá v cizině. Oba detektivové pracovali na případu bývalé reportérky televize Nova a také bývalé milenky Pitra Jany Peterkové. Ta se loni Pitrovi svěřila, že v záchvatu žárlivosti zaslala prostřednictvím mluvčího ministra spravedlnosti Petra Dimuna dva maily státnímu zástupci Jaroslavu Dolejšímu. V nich popisuje Pitrovu kriminální činnost. Když se to Pitr dozvěděl, sepsal s detektivy i s Peterkovou o celé věci protokol. Peterková později tvrdila, že ji Dimun a Dolejší vydírali, aby jim pomohla dostat Pitra za mříže. To se nepotvrdilo a policie ji viní z křivé výpovědi. Lidové noviny nabízí několik vysvětlení: buď je to opravdu pomsta zhrzené milenky nebo Pitrova hra o čas a mediální zájem. Může to být i provokace Dimuna vůči Pitrovi a nebo hra policie a tajných služeb. Zájem inspekce o detektivy činí tuto verzi velmi pravděpodobnou. Tajné služby v případu tuší i policie a při výslechu se svědků vyptává, zda náhodou také nejsou agenty.


Lidové noviny píší, že ředitelé státem řízených zdravotních ústavů v krajích dostali nůž na krk. Ministerstvo zdravotnictví jim totiž uložilo vymyslet, jak se příští rok obejít bez třetiny dotací, které jim stát dosud dával na jejich činnost. Chystaná restrukturalizace se neobejde bez propouštění a dalších úsporných opatření. Šéfové jednotlivých ústavů to ale nesmějí kritizovat. Kdo by si do médií postěžoval, bude sesazen z funkce pro hrubé porušení pracovní kázně. "Politický a mediální lobbing bez svolení zřizovatele - rovná se hrubé porušení pracovní kázně a odvolání" - stálo doslova na jedné ze stránek prezentace podepsané prvním náměstkem Šnajdrem. Ten sám nejprve pro Lidové noviny odmítl, že by ředitelům něco zakazoval. Až po přečtení inkriminované věty změnil taktiku. Něco jiného je prý mediální lobbing a něco jiného poskytnutí objektivní informace, prohlásil Šnajdr. Ředitelé některých ústavů přesto nic nenechali náhodě a hrozbu vyhazovu přenesli i na své podřízené. S médii nesmějí mluvit například zaměstnanci zdravotního ústavu v Českých Budějovicích a v Příbrami, uvádějí Lidové noviny.


Zajistit si bezproblémovou prohlídku auta ve Stanici technické kontroly není příliš velký problém, stačí mít dobré známé - konstatuje deník Právo. I podle těch nejmírnějších odhadů ministerstva dopravy jsou takových případů stovky ročně. Úřady jsou přitom vůči nepoctivým stanicím kvůli nedostačující legislativě takřka bezzubé, na nepravosti málokdy přijdou. Od začátku roku tak byla kvůli machinacím s prohlídkami zavřena pouze jedna STK. Výrazné zlepšení si teď ministerstvo slibuje od nového centrálního informačního systému, díky kterému bude moci on-line kontrolovat průběh veškerých prováděných prohlídek. Slibované zavedení kamerového systému ve všech Stanicích technické kontroly se ale odkládá až na konec příštího roku.


Policie již brzy začne stíhat výrobu a držení dětské pornografie. Nikdo ale zatím neví, co přesně termín dětská pornografie znamená, píší Lidové noviny. Sporné by mohlo být zejména určení, zda se jedná o dítě, a zda tedy jde o dětskou pornografii. Z hlediska mezinárodních úmluv je dítětem osoba do 18 let. Jsou lidé, kterým je 19 a vypadají na 14 a obráceně. Podle advokáta Josefa Lžičaře je správné, že se stíhá dětská pornografie. V případě jejího držení si však není jistý. V souvislosti s tím, že je podle zákona trestná i dětská pornografie v písemné podobě, advokát podotkl, abychom se časem nedostali do situace, kdy bychom posuzovali, zda je v pořádku Nabokovův román Lolita.


Policejních aut, která jsou vybavena kamerami, zatím v Česku mnoho není. Podle deníku Právo si proto řada policistů nosí do služby své vlastní kamery. Chtějí se tak ochránit před nařčením z korupce a zneužívání pravomocí a tak si raději zásahy nahrávají. Například v Praze je kamerami vybaveno sedm vozidel. Kamery fungují tak, že pokud se policista chystá provádět zákrok, může sám zapnout nahrávací zařízení. Systém se ale aktivuje vždy, když policista zapne maják, sirénu či stopky. Potom ho nemůže vypnout. Celý zákrok se tak dokumentuje a nikdo se nemůže vymlouvat, že zařízení například zapomněl uvést do chodu.


Při jednání ve Sněmovně je čím dál větším problémem hluk, upozorňuje na to Mladá fronta Dnes. Poslanci mezi sebou debatují, popocházejí, někdo telefonuje, jiný vykřikuje. Stenografové často tápou a místo slov dělají do zápisu otazníky. Šéf Sněmovny Miloslav Vlček říká, že mnohdy neslyší řečníky, takže neví, o čem má dát hlasovat. Kromě lepších mikrofonů proto Vlček chystá na neukázněné poslance i další opatření.


Památkáři letos v létě poprvé spočítali opuštěné a chátrající památky v historickém centru Prahy, informují Lidové noviny.Podle statistiky je na území Pražské památkové rezervace 32 objektů, které dělají ostudu. Nejčastěji je přitom jejich vlastníkem magistrát, těsně za ním pak soukromé firmy.


Mladá fronta Dnes si všímá, že české luxusní restaurace začaly bojovat o jedno z nejprestižnějších ocenění. O hvězdičku v průvodci Michelin, označující podniky s opravdu vynikající kuchyní. Ve střední Evropě tuto cenu zatím nemá nikdo. Aby šance byly větší, začaly naše restaurace zaměstnávat vyhlášené kuchaře ze zahraničí, kteří už hvězdičku od Michelinu dokázali získat. Podle Mladé fronty Dnes toto úsilí naznačuje, že Češi bohatnou a jsou ochotni užívat si i drahých restaurací.