Přehled tisku

Prime Minister Jiri Paroubek
0:00
/
0:00

Podle komentáře Práva vylepší pověst ČSSD pouze slušní a chytří lidé v jejím čele, což platí pro každou politickou stranu. Deník tak reaguje na sobotní rozhodnutí ústředního výkonného výboru sociální demokracie, podle nějž se chce ČSSD zmodernizovat a změnit svou image. Komentátor si klade otázku, co vlastně hodlá strana změnit: svou pověst, nebo svou vnější podobu? Nová doba je podle něj k ČSSD nespravedlivá.

Podle komentáře Práva vylepší pověst ČSSD pouze slušní a chytří lidé v jejím čele, což platí pro každou politickou stranu. Deník tak reaguje na sobotní rozhodnutí ústředního výkonného výboru sociální demokracie, podle nějž se chce ČSSD zmodernizovat a změnit svou image. Komentátor si klade otázku, co vlastně hodlá strana změnit: svou pověst, nebo svou vnější podobu? Nová doba je podle něj k ČSSD nespravedlivá. "Na ČSSD leží prokletí čtyřicetileté totality, po níž se slovo levice používalo jako nadávka, bez rozlišování," píše autor. Zlepšit pověst této strany podle něj nedokáže ani akční program, ani tuny vydaných brožur, ale pouze lidé v jejím vedení, pevnost v prosazování programu solidarity ve společnosti a důslednost při ochraně demokracie.

Nad stejnou otázkou se zamýšlí i komentátor Mladé fronty Dnes. Podle něj tkví kouzlo modernizace ve skutečné změně myšlení a chování politiků. Sociální demokracie potřebuje modernizaci, a nejen ona, ale všechny naše strany. "A všechny na to jdou špatně, " píše komentátor a upozorňuje, že nestačí najít si reklamní agenturu, která stranám udělá plakáty s novou tváří. Připomíná, že předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi nyní s modernizací strany radí Petr Dimun, který už u jedné "plakátové změny" byl. "Když umírala Unie svobody, natřela se nafialovo a snažila se spojit s anarchistickou mládeží. Ta jí ale neuvěřila," vzpomíná autor komentáře. "Modernizovat ČSSD neznamená vyměnit plakáty. Ba ani změnit mínění sociálních demokratů. Znamená to vyměnit sociální demokraty. Pokud možno všechny," uzavírá deník.


Úřednické platy čeká podle Hospodářských novin revoluce. Manažeři by podle deníku měli mít smlouvy na pět let a vyšší platy. Úřady by tak mohly přilákat vzdělané a schopné lidi, kteří dnes pracují především v soukromém sektoru. Na ministerstvu vnitra právě vzniká plán, podle něhož bude možné lidi, pracující na velkých úřadech, ministerstvech, v krajích nebo na radnicích, lépe zaplatit. Tito lidé, kterým ministerstvo říká manažeři veřejné správy, však nebudou mít smlouvu na dobu neurčitou, ale jen na pět až sedm let. Pokud nesplní očekávání, budou muset odejít. Propustit neschopné zaměstnance je dnes pro jakýkoliv úřad velmi složité, připomíná deník. Proti chystaným změnám se ale už teď staví odbory. Nejvíce protestují proti omezené délce smluv. Podle šéfky odborů ve veřejné správě Aleny Vondrové by se z tohoto ustanovení mohl stát bič na vedoucí pracovníky, kteří mají jiný politický názor.


Ministerstvo životního prostředí v červenci přiznalo, že přidělilo dotaci ve výši téměř 10 milionů korun firmě DHV CR. K vedení této společnosti přitom patří manžel současné náměstkyně na ministerstvu Rut Bízkové. Informaci přinesl deník Právo. Česká pobočka mezinárodní společnosti DHV, která se zabývá konzultační a inženýrskou činností, získala od ministerstva grant 4,8 milionu korun na projekt, který se týká starých ekologických zátěží, a 4,5 milionu na studii vlivu plynulosti a rychlosti silniční dopravy na znečišťování životního prostředí. Vladislav Bízek zastává u firmy funkci prokuristy a ředitele pro mezinárodní rozvoj, napsalo Právo. Náměstkyně Bízková tvrdí, že výběr projektů byl transparentní a sama ho nemohla ovlivnit. Konečné rozhodnutí o tom, jaké projekty ministerstvo podpoří, podle Práva ale padlo na poradě, které se Bízková zúčastnila. Podle odborníků z nevládní organizace Transparency International tento případ vykazuje všechny znaky střetu zájmů.


Výměna starých řidičských průkazů kolabuje, statisícům lidí hrozí, že zůstanou bez řidičáků. Jak píše Mladá fronta Dnes, nebudou smět na silnici a navíc jim hrozí pokuta. Deník připomíná, že v Česku je přes 830 tisíc řidičských průkazů, které přestanou platit 31. prosince letošního roku. Výměna nových průkazů však běží velmi pomalu a je téměř jisté, že ji všichni nestihnou. Nejhorší situace je ve velkých městech a zejména v Praze, kde má starý doklad téměř 180 tisíc lidí. Úřady se sice hájí tím, že lidé nechávají výměnu na poslední chvíli, jenže například v hlavním městě nezvládají ani současný stav. Na podání žádosti se už teď čeká dlouhé hodiny. Chyba je podle deníku na straně ministerstva dopravy, které podcenilo informační kampaň. Chce to napravit letos v říjnu, kdy bude na povinnost vyměnit si doklady znovu řidiče upozorňovat.


Karlův most je delší, vznikl jindy a stavěl ho někdo jiný, píší Lidové noviny. Při probíhající rekonstrukci vyšly najevo nové skutečnosti, které mění historii. Most například nepostavil stavitel svatovítské katedrály Petr Parléř a nebyl založen 9. července 1357, jak se dosud traduje. Pátráním v písemnostech se totiž objevilo, že jeho autorem je jakýsi měšťan Oto, Parléř se na jeho stavbě podílel až mnohem později. Přesné datum založení mostu je jen romantickou legendou, kterou v minulém století stvořil filozof a astronom Zdeněk Horský. Povšimnul se pozoruhodné číselné řady, kterou skrývá datum a hodina vzniku mostu, a byl přesvědčen, že o ní fundátor mostu Karel IV. musel při svém zájmu o astrologii vědět. Pod úrovní terénu se navíc podle památkářů skrývají další jeden až dva mostní oblouky. Před několika dny archeologové na Malé Straně vykopali středověkou zeď, zřejmě boční stranu mostu.


Šumava
Rozlohu až tisíců hektarů představují v Česku zakázaná území, kam lidé nemohou vstoupit. Uvádí to pondělní Právo. Nejedná se přitom jen o vojenské újezdy, jako jsou Brdy nebo Libavá. Největší část zakázaných území představují národní parky. Například Modravské slatě na Šumavě, které leží mezi prameny Vltavy, mají rozhlohu 3615 hektarů. Vstup je sem znemožněn kvůli výskytu tetřeva hlušce, který je silně ohroženým druhem. Lidé se také nemohou vydat do Chráněné krajinné oblasti mezi Čertovým jezerem a horou Ostrý. Starosta Modravy Antonín Schubert v Právuříká, že obec už dlouho usiluje o to, aby Modravské slatě byly zpřístupněny. Podle něj by měl být do zakázaných oblastí umožněn vstup s odborným průvodcem za účelem poznání.


Hospodářské noviny informují o případu, který se stal ve vyškovské porodnici. Pacientce, která do nemocnice přijela rodit, dali lékaři k podpisu předtištěný formulář s předběžným souhlasem se vším, co s ní budou během porodu dělat, a nutili ji ho podepsat. Dali jí ultimátum, že pokud nepodepíše, nepřijmou ji k ošetření. Vyškovskou nemocnici si přitom vybrala po zralé úvaze, protože z Olomouce ji neměla daleko a navíc se jí při předchozí návštěvě líbil přístup personálu. Když však formulář odmítla podepsat, podle jejích slov ji lékaři z nemocnice doslova vyhodili. Narychlo se musela přesunout do porodnice v Brně. Podobné formuláře s tzv. informovaným souhlasem však vyžadují i v jiných nemocnicích, například v Praze na Bulovce nebo v Podolí. Kritizuje je za to Liga lidských práv, která už shromáždila více takových stížností. Podle bývalého ministra zdravotnictví Davida Ratha je to, co předkládají rodičkám v porodnicích, naprosto nedostatečné a v rozporu se zákonem. Tzv. informovaný souhlas, který se užívá v řadě zemí EU, obsahuje velmi srozumitelný text a obrázky, které pacientce vysvětlí různé alternativy postupu a možná rizika. Kromě toho jí lékaři dají dostatek času na rozmyšlenou. Primář vyškovské nemocnice říká, že lékaři z jeho týmu pochybili. Na druhou stranu za nimi stojí, protože vědí, jaká rizika mohou nastat, a proto jednají bez ohledu na právní řád. V tom je však podle Ligy lidských práv právě problém. Lékař se podle ní musí smířit s tím, že ne každý pacient stojí o všechny vymoženosti moderní medicíny, ale vždy musí respektovat jeho lidská práva.