Přehled tisku
Premiéru Mirku Topolánkovi se podařilo udržet pohromadě reformní batoh před množstvím pozměňovacích návrhů koaličních poslanců, ale podcenil svého stranického soupeře Vlastimila Tlustého. Soudí tak Mladá fronta Dnes.
Komentátor Práva nevěří, že by Vlastimil Tlustý hlasoval proti reformě. Vládní koalice mu prý sice znemožnila prosadit jeho návrh nízkých daní, ale list míní, že pro zachování vážnosti může Tlustému stačit, když se hlasování o reformě nezúčastní. "Jestli přece jen zvedne ruku proti 'reformě' a povalí vládu vlastní strany? Pak jeho pomsta Topolánkovi za to, že mu odebral ministerstvo financí, krvavě ozdobí modré dějiny ODS," glosuje list.
Lidové noviny se pozastavují nad tím, že Tlustý údajně zjistil až ve středu, že jím požadované snížení sazby daní má být vykoupeno snižováním odpočitatelných položek. Vyšší odpočitetelné položky mají podle listu zásadní výhody, protože snižují daňové břemeno lidí s nejnižšími příjmy. "Ale rebelové chtěli zanechat na daňové reformě svůj viditelný otisk v podobě nižších procent. Mají, co chtěli - rok před volbami lidem vzrostou daně," komentují Lidové noviny.Hospodářské noviny si všímají, jak složitá jednání o reformě financí vyřešil lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek. "Hodnotíme-li pouze souboj Kalousek-Tlustý, zaslouží současný ministr absolutorium," píše list. Převaha Kalouska ale podle komentátora vede i k tomu, že se předseda KDU-ČSL Jiří Čunek a premiér Mirek Topolánek v podstatě vůbec nezajímají o to, co ministerstvo chystá. "Jiří Čunek i Mirek Topolánek by si měli přiznat, že na Kalouska nestačí, a urychleně jej povýšit někam ven: do EK, MMF či OECD. Přijdeme sice o nejlepšího vládního markoekonoma, ale třeba se premiér s vicepreiérem konečně začnou starat o státní peníze," uzavírá komentář.
Domácnosti si budou zřejmě brzy muset připlatit za zemní plyn. Kvůli vysokým cenám ropy, na které jsou ceny zemního plynu navázány, zdraží plyn nejprve od října v řádu několika procent, od ledna pak znovu až o deset procent. Píše to Právo s odvoláním na Milana Kajtmana, člena představenstva společnosti RWE Transgas, která je dominantním prodejcem plynu v České republice. Podle Kajtmana ale ceny plynu rostou méně než u jiných komodit, třeba elektřiny, uhlí či dřeva.
Spory mezi ČSOB a státem se podle Hospodářských novin opět vyostřily. Ministerstvo financí zrušilo výběrové řízení na finančního manažera pro správu více než 15 miliard korun od Evropské investiční banky a státu, které byly určeny na protipovodňová opatření. Vítězem tendru se v květnu stala ČSOB, když porazila Českomoravskou záruční a rozvojovou banku a Českou spořitelnu. Od té doby banka s jednotlivými ministerstvy připravovala definitivní znění smlouvy, píšou. ´V průběhu zadávacího řízení se vyskytl důvod hodný zvláštního zřetele. Je jím podání žaloby ČSOB proti České republice kvůli údajnému porušení smlouvy a státní záruky uzavřené mezi Českem a ČSOB 19. června 2000,´ citují Hospodářské noviny z rozhodnutí ministerstva financí a připomínají, že banka po státu u arbitráže požaduje 1,6 miliardy korun za nedořešené pohledávky po IPB. Zrušení tendru podle deníku dostalo do potíží jak investory, kterými jsou jednotlivá povodí, tak i firmy, které pro ně pracují. ČSOB prý odmítá spor se státem komentovat. Zdroj z banky však Hospodářským novinám sdělil, že se proti rozhodnutí hodlá bránit.
Policie zajistila na českých účtech téměř 30 milionů korun, které měl získat Radovan Krejčíř v Jihoafrické republice. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na policejní zdroje. Krejčíř prý listu vše potvrdil. V případu uprchlého českého podnikatele tak jde asi o konfiskaci zatím největší finanční částky. Dosud se kriminalistům dařilo zabavovat částky v řádech milionů korun, které si Radovan Krejčíř nechával z Česka tajně posílat. Bezmála třicet milionů korun chtěla nyní do Jihoafrické republiky poslat ze svého účtu podnikatelova matka Naděžda Krejčířová, která je majitelkou prosperující Tiskárny v Českém Těšíně, uvádí list. ´Nechápu, proč to udělali. Jsou to peníze mé matky, která není z ničeho obviněna,´ řekl prý Krejčíř Mladé frontě Dnes v telefonickém rozhovoru. ´Máti má peníze z dividend. Jsou to zdaněné peníze,´ dodal. Podle kriminalistů má prý zablokování přístupu k penězům Krejčířovi znesnadnit život tak, aby musel opustit Jihoafrickou republiku. Krejčíř ale tvrdí, že v Johannesburgu nedostatkem peněz netrpí. Údajně si koupil auto, domek, pronajímá si apartmán v centru města, zaplatil právníky a nemůže si stěžovat.
Praktická lékařka Zdislava Vávrová ze Žďáru nad Sázavou by chtěla časem předat svému synovi ordinaci, kterou budovala několik let. Jak ale připomínají Hospodářské noviny, podle českých zákonů to nebude mít jednoduché. Její syn bude muset projít výběrovým řízením a poslední slovo v tom, jestli ordinaci s kartotékou pacientů dostane, budou mít zdravotní pojišťovny. To by se ale mohlo od příštího roku změnit. Stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) sněmovně navrhne, aby lékaři mohli své ordinace bez omezení prodávat, darovat nebo odkázat jako dědictví. Jedinou podmínkou bude, aby měl nakupující doktor kvalitní výbavu a kvalifikaci léčit v soukromé ordinaci. Cena lékařské praxe se teď v krajském městě pohybuje od 300 tisíc do miliónu korun. Rathův návrh má podle Hospodářských novinšanci uspět.
Slavný Semafor byl prolezlý donašeči. Tvrdí to Mladá fronta Dnes na základě dokumentů, které prozkoumala v archivech. V divadle považovaném za "oázu svobody" měla podle listu Státní bezpečnost celou síť spolupracovníků. "Navzájem tam na sebe donášeli nejbližší kolegové."Mladá fronta Dnes píše, že Státní bezpečnost slavila ve svobodomyslném Semaforu takové úspěchy i proto, že tu proti sobě stály tři konkurenční skupiny, které soupeřily o vliv v divadle. Nejstarší vedl zakladatel divadla Jiří Suchý, druhou Miloslav Šimek a třetí Josef Dvořák. Celá sedmdesátá léta považoval režim Suchého za nepřátelskou osobu. I Suchý to však musel s režimem "hrát", aby ho z jeho divadla nevyhodili. Vzpomíná, jak ho po představení Kytice chválil komunistický funkcionář Lubomír Štrougal. Nebránil se - a Štrougal se ho později zastal, píše Mladá fronta Dnes.
Ne každý hrozen, který vyrostl na keřích vinné révy, použije vinař Josef Valihrach z Krumvíře na Břeclavsku pro výrobu vína. Deník Právo píše, že část jeho úrody končí na zemi. Důvod? Vinař, který svými víny na výstavě v Bruselu letos pokořil Evropu, patří mezi vyznavače redukce množství úrody. I když to staří vinaři neradi vidí, na keři zůstane ke sklizni asi jen kilogram hroznů. Zásah má podle znalců smysl. Nižší množství sklizeného vína je vyváženo vyšší kvalitou, především vyzrálostí a cukernatostí bobulí.