Přehled tisku

miminko.jpg
0:00
/
0:00

Chcete dítě? Připravte si jeden a půl miliónu, píše deník Právo na titulní stránce. Autor připomíná, že zatímco ještě před sto lety bylo běžné, že rodina měla pět a více dětí a o celkovém počtu potomků rodiče příliš nepřemýšleli, dnes je tomu jinak. Rozhodnutí o tom, zda si manželé pořídí dítě, většinou předchází tvrdá ekonomická kalkulace.

Chcete dítě? Připravte si jeden a půl miliónu, píše deník Právo na titulní stránce. Autor připomíná, že zatímco ještě před sto lety bylo běžné, že rodina měla pět a více dětí a o celkovém počtu potomků rodiče příliš nepřemýšleli, dnes je tomu jinak. Rozhodnutí o tom, zda si manželé pořídí dítě, většinou předchází tvrdá ekonomická kalkulace. Průměrné roční náklady na dítě představují 60 tisíc korun a růstem věku se zvyšují až na sto tisíc. Přitom rostou náklady na provoz domácnosti, zvyšovat se budou i ceny potravin, porostou i nepřímé daně, zvýší se různé poplatky za školku a školu, zdražovat se bude jízdné. Rodiny s dětmi podle autora nejsou často schopné tvořit větší finanční rezervy či pravidelně spořit. Problémy spojené s rodinnou ekonomikou u nízkopříjmových rodin musí řešit po narození dítěte stát přídavky na děti a sociálními dávkami.


Česko si neumí udržet mladé vědce. Informují o tom Hospodářské noviny. Brilantní mozky míří za výzkumem raději do zahraničí, nejčastěji do USA. Doma mají nízké platy. Pokud zde mladí badatelé přece jen zůstanou, pracují v soukromé sféře. Z dvaceti mladých českých vědců, které Grantová agentura a Fullbrightova komise vytipovaly pro Hospodářské noviny jako nejnadanější české talenty jen asi třetina plánuje, že se bude věnovat české vědě. ´Můj nástupní plat byl před pěti lety zhruba deset tisíc korun a cena bytu v Praze v té době přesahovala dva miliony. V tom nebyla žádná perspektiva, ´řekl deníku jeden vědec, který po studiích raději zamířil do výzkumu v Irsku.


Premiér Mirek Topolánek (Foto: ČTK)
Srovnání dvou měsíců vládnutí nového francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, a sedmi měsíců vlády českého premiéra Mirka Topolánka je podle komentáře Lidových novin kruté a hodně nelichotivé. "Z jediného významného počinu, reformy veřejných financí, se záhy stal sirotek, ke kterému se nikdo nehlásí," porovnává autor komentáře počínání Toplánkovy vlády a Sarkozyho. "Pokud Topolánkova vláda nastolila nějaká témata, činila tak hlavně neúmyslně," uvádí komentátor Lidových novin.

Komentátor Práva píše, že Topolánkova vláda dosud neučinila pro české hospodářství "skoro nic viditelného" a "surfuje na vlně prosperity, kterou dala do pohybu vláda Zemanova a kterou v pohybu udržovali jeho nástupci". "Možná že z oněch reformně batohových přežvýkavců vyloupne se nakonec chlap, který řekne: bude to tak a tak, jinak jsme partou nectihodných šašků. A přinese to nové podněty české ekonomice. O tom si však dovoluji s veškerou úctou pochybovat. Spíše mám dojem, že bumerang ODS se vrací: jestli někdy byla pravda, že české hospodářství roste navzdory činnosti vlády, je to dnes!" uvádí autor komentáře v listu.


Reformou zdravotnictví se zabývá komentář Mladé fronty Dnes. "Jako by ministerstvo zdravotnictví bylo prokleté. To, co je k reformě potřeba, její koncepce, se na něm nezrodilo přes desítky pokusů. A tak veřejnost stále čeká na ministra, který není tajemný jako hrad v Karpatech a řekne, jak by zdravotnictví mělo po reformě vypadat, kolik by mělo stát daňové poplatníky - tedy jaký je rozměr solidarity - a kolik občany v ordinaci. A nastíní cesty, které k takové podobě vedou. Bez toho se úspěšná reforma dělat nedá a každý pokus skončí nezdarem," píše autor komentáře.


Komentář Hospodářských novin si všímá toho, že předsedu Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD) považují lidé i po roce ve funkci za nevýrazného politika. "Prý je nevýrazný a na své židli sedí omylem. Chyba! Vlček je v čele sněmovny právem. Ničím zásadním se neliší od většiny jiných, a je tak přímo ideálním typem politika. Znáte snad nějakého jiného vysokého ústavního činitele, který je v dobrém slova smyslu výrazný?" ptá se autor komentáře. "Premiéra nikdo nepřehlédne - ale kvůli tělesným proporcím, způsobu mluvy a fotografiím v bulváru. Nikoli kvůli smělé vizi, osobnímu charismatu a státnickým dovednostem. Nebo předseda Senátu, nějaký Přemysl Sobotka. Pravda, ve své straně jisté slovo má, v parlamentu také, ale co řekl, co udělal, co prosazuje? Panu Vlčkovi důvěřuje jen o procento lidí méně (40) než panu Sobotkovi (41), tak proč se navážet jen do jednoho?" uvádí autor komentáře v Hospodářských novinách.


Návrh modernizace ČSSD, který vypracoval externista Lidového domu Petr Dimun a který posuzuje vedení sociální demokracie, počítá podle Blesku i s legalizací lehkých drog a eutanazií. "Jako člen ČSSD budu své návrhy prosazovat,"řekl Blesku Dimun, který v uplynulém volebním období byl mluvčím ministra spravedlnosti a tehdejšího šéfa Unie svobody-DEU Pavla Němce. Předseda ČSSD Jiří Paroubek se k internímu materiálu Dimuna nevyjádřil. Už dříve ale prohlásil, že Dimunovy návrhy vítá, píše Blesk. Naopak místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach řekl, že Dimunův návrh nepodpoří. "Jsou to body, které Dimun v předvolební kampani prosazoval už v Unii svobody. Všichni víme, jak to s nimi dopadlo," uvedl.


Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) chce podle Mladé fronty Dnes zprůhlednit a zjednodušit příjmy politiků. "Uvažuji, že příjem by už nebyl rozškatulkovaný na plat a náhrady, ale nově by to byla jedna hromádka peněz. Jediný, v uvozovkách, velký plat,"řekl Vlček deníku. Podle listu je otázka, zda to Vlček myslí vážně a zda to od něj není jen populistické gesto. Mladá fronta Dnes píše, že zmatek v příjmech politiků dělá to, že k základnímu platu dostávají ještě náhrady na nejrůznější výdaje - od dopravy po pronájem nábytku v kanceláři nebo na administrativní potřeby. Tyto nezdaněné náhrady mohou být v součtu vyšší než plat, poznamenává deník. Informuje, že třeba prezident Václav Klaus by nově bral 395.400 korun - součet dnešního platu 204.800 korun a náhrad 190.600 korun.


Fotografie, na nichž jsou zachyceni řidiči jedoucí nepovolenou rychlostí, smí podle Hospodářských novin pořizovat jen policie, ale ne radary soukromých firem. List píší, že když to udělá firma pracující pro město, kde řidič dopravní předpisy porušil, nesmí radnice snímky použít jako důkaz, a tudíž řidiče potrestat. Podle Hospodářských novin to potvrdil i soud, který zrušil pokutu pro řidiče, jenž jel příliš rychle a v obci na východě Čech ho vyfotil soukromý radar. S verdiktem soudu souhlasí i právníci ministerstev vnitra a dopravy, píší deník. Firma totiž podle soudu nesmí schraňovat osobní údaje, tedy ani podobenku člověka za volantem, a navíc si obec nemůže zjednat na postihování řidičů firmu, která dostává podíl z vybraných pokut, a tudíž má zájem na tom, aby se jich vybralo co nejvíce. ´Dalo by se to přirovnat k jakési privatizaci výkonu veřejné moci, což je samozřejmě nepřípustné. Již jen tato skutečnost sama o sobě nutně musí vést k závěru, že tímto způsobem opatřované důkazy jsou naprosto nevěrohodné,´ napsal soudce Pavel Kumprecht v rozsudku, uvádějí Hospodářské noviny.


Policejní prezidium chystá podle deníku Právo přísnější pravidla pro čerpání peněz, kterými policisté platí své informátory z podsvětí. List píše, že některým detektivům se ale větší kontrola nelíbí a bojí se, že chystané změny v evidencích schůzek tipaře zastraší a ti pak s nimi odmítnou spolupracovat. Teď si policisté peníze berou ze zvláštních fondů, výběr prostředků je ale nepřehledný a jejich případné zneužití jen těžko dokazatelné. Při své práci policisté z peněz hradí například i občerstvení na tajných schůzkách se svými informátory. Pokud se něco dozví, pak můžou podle závažnosti informace svého tipaře odměnit. V praxi to funguje tak, že policista nejprve navrhne částku, kterou musí schválit jeho nadřízený. Jestli se peníze skutečně dostanou k informátorovi, lze jen těžko zjistit. Kolik prostředků takto policie vynakládá, nechtěl nikdo s ohledem na utajení říct. Podle hrubých odhadů by ale mohlo jít až miliony korun ročně, píše Právo.


Čeští podnikatelé začali ve velkém prodávat své firmy, všímá si Mladá fronta Dnes. Podle odhadu ekonomů jen za letošní půlrok zaplatili kupci za domácí podniky desítky miliard korun. Své firmy prodávají lidé, kteří začali podnikat na začátku 90. let. Jejich nejčastějšími důvody jsou podle listu únava, splnění si svého cíle, tlak konkurence nebo jen potřeba uvolnit si ruce na další, slibně se rozvíjející byznys.


Ministr, předseda Legislativní rady vlády a člen KDU-ČSL Cyril Svoboda žádá podle Hospodářských novin prezidenta Václava Klause, aby udělil milost bývalému spolustraníkovi Svobody a přednostovi opavského úřadu Antonínu Šromovi. Šrom byl odsouzen za pokus o úvěrový podvod. Žádost o milost Svoboda sepsal na svém ministerském hlavičkovém papíře, informují Hospodářské noviny.


Předseda ČSSD Jiří Paroubek
Předsedu ČSSD Jiřího Paroubka podle Lidových novin natolik "pobouřily" titulky článků v deníku Blesk o dovolené, kterou trávil se svou přítelkyní Petrou Kováčovou, že si najal právníka Tomáše Sokola a "rozhodl se umravnit český bulvár". Lidové noviny píší, že s pomocí Sokola Paroubek protestuje proti tomu, že média označují jeho novou přítelkyni za milenku. Deník uvádí, že podle Paroubka takové označení snižuje důstojnost Kováčové i jeho samého. Sokol na jeho pokyn napsal Blesku dopis, v němž žádá redakci, aby příště volila "vhodné výrazy", jinak je předseda ČSSD připraven se bránit. ´Pan Paroubek po mně chtěl, abych sepsal upozornění, že se dostávají na samou hranici toho, co je společensky přijatelné,´ řekl Sokol listu. Jazykovědci ale podle Lidových novin tvrdí, že slovo milenka v sobě jazykově nenese stín hanlivosti.