Přehled tisku

Zleva: Jan Klas, Vlastimil Tlustý a Eva Dundáčková z nové reformí frakce uvnitř ODS, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Tisk komentuje vznik reformní frakce uvnitř Občanské demokratické strany, jejíž založení ve středu oznámil šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Lidové noviny považují za faul a netaktický omyl, že ke vzniku frakce došlo v den, kdy kabinet čelil hlasování o nedůvěře vládě.

Zleva: Jan Klas, Vlastimil Tlustý a Eva Dundáčková z nové reformí frakce uvnitř ODS, foto: ČTK
Tisk komentuje vznik reformní frakce uvnitř Občanské demokratické strany, jejíž založení ve středu oznámil šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Lidové noviny považují za faul a netaktický omyl, že ke vzniku frakce došlo v den, kdy kabinet čelil hlasování o nedůvěře vládě. Podle deníku udělal premiér Mirek Topolánek chybu, když autora ekonomické části programu ODS a bývalého ministra financí Tlustého odsunul na vedlejší kolej a vše nechal v režii současného ministra Miroslava Kalouska. To však neospravedlňuje Tlustého jednání, píše komentátor Lidových novin. Podle Hospodářských novin nemusí být vznik frakce uvnitř velkých stran na škodu. Dosud se ale všichni příliš bojí podobné frakce zakládat, protože český volič žádá spíše "názorovou jednotu a pevně sešikované řady". Právo uvádí, že vyčlenění názorové frakce přivedlo politické strany spíše do potíží. Výskyt takových platforem podle deníku vždy vítaly strany konkurenční. Tlustého frakce budoucnost ODS podle komentátora ohrozit nemusí.


Podle Hospodářských novin rozvířil ministr zemědělství Petr Gandalovič hodně husté bahno, když navrhl speciální zákon, který umožní prověřit, zda bývalá jednotná zemědělská družstva řádně vrátila majetek svým členům. Prosazování tohoto návrhu bude podle deníku lakmusovým papírkem toho, jak kdo v Česku vnímá majetkové právo. Jeho komentátor soudí, že protlačit zákon sněmovnou bude nadlidský úkol. Lobby postsocialistických zemědělských podniků má silnější hlas než skupina soukromých farmářů, která se spolu s ministrem dožaduje spravedlnosti. Oceňuje ale to, že ožehavé téma bylo vůbec otevřeno. Dotažení restitučních sporů je podle deníku i v zájmu těch poctivých družstevníků, kteří takzvané transformační podíly už vyplatili a nevyužili oblíbené finty s ponecháním závazků v původních vytunelovaných JZD a vyvedením lukrativního majetku do nových firem.


Penta hodlá ve Vodochodech zřídit mezinárodní letiště. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Společnost chce využít přistávací dráhu leteckého výrobce Aero Vodochody, kterého koupila letos v lednu. Do výstavby letiště chce Penta investovat "řádově miliardy korun". Odborníci dříve odhadli, že jen dostavba stávajícího letiště by zpočátku přišla na 2,5 miliardy korun. Zvýšení kapacity si vyžádá další téměř půl druhé miliardy. Již druhé mezinárodní letiště v Praze by mělo začít fungovat v letech 2009 až 2010. Penta počítá, že by plánovaným terminálem prošlo zhruba 1,5 milionu cestujících ročně; to je zhruba deset procent nynějšího provozu ruzyňského letiště. Tomu by ale vodochodské přímo konkurovat nemělo, protože se chce zaměřit na nízkonákladové linky. Lidé z okolí vodochodské přistávací dráhy se podle deníku bojí, že mezinárodní letiště by přineslo zvýšení hluku a příliv lidí a aut.


Až v polovině července spustí Česká spořitelna tzv. cashback, tedy výběr hotovosti u obchodníků při platbě kartou. Uvádí to deník Právo. Banka tak zahájení služby už poněkolikáté odložila, naposledy ho plánovala zavést od konce června. Podle mluvčí spořitelny Kláry Gajduškové nyní probíhají závěrečná jednání s obchodníky, u kterých pilotní provoz cashbacku spořitelna spustí, a dolaďuje se technické řešení služby. Banka se ji chystá nabídnout ve spolupráci s pěti obchodními řetězci. Jedním z nich by měl být podle dřívějších informací Interspar. Za výběr u pokladny by měli zákazníci zaplatit čtyři koruny, tedy méně než u výběru z bankomatů. Vybírat peníze budou moci všichni držitelé platebních karet, tedy nejen klienti České spořitelny. Musí jim to ovšem umožnit jejich banka. Maximální částka pro výběr hotovosti bude 1500 korun. Podmínkou je nákup alespoň za 300 korun.


Mladá fronta Dnes zkusila, jak snadno lze v Česku získat falešné maturitní vysvědčení. Reportér deníku odpověděl na inzerát v internetové Annonci a za 15 tisíc dostal nabídku maturitního vysvědčení z poděbradské Střední hotelové školy. Obchod se měl uskutečnit před kolínským nádražím. Dealer tvrdil, že zařídí, aby nevyplněný blanket vysvědčení s kulatým razítkem někdo z vedení školy potvrdil. Zástupkyně ředitele školy ale krytí falešných maturantů odmítá. Prodejce vysvědčení přímo při transakci zatkla policie. Trestní stíhání ale bude podle odborníků obtížné. Mnozí právníci tvrdí, že prodej prázdných dokumentů není nezákonný. Kolínský případ tak podle listu ukazuje na jednu z mezer v českém trestním právu.


Konec korupce při technických kontrolách automobilů slibuje ministerstvo dopravy. Lidové noviny zjistily, že resort chystá spuštění systému, který bude trvale sledovat dění ve všech stanicích technické kontroly. Dohled spočívá v napojení stanic na centrální evidenci, která bude sledovat čas kontroly, vjezd i výjezd aut z kontrolní linky. Nebude tak možné jako dosud získat potvrzení o kontrole nebo měření emisí, aniž by auto vůbec přijelo do stanice. Celý systém stál ministerstvo dopravy 10 milionů korun. Novinka by se prý neměla projevit v cenách STK. Jediným nákladem bude pro majitele stanic připojení na internet. Projekt má jednak zamezit podvodům s auty, která nemají šanci projít přes technickou kontrolu legální cestou. Dalším důvodem je zvýšení bezpečnosti na silnicích. Lidové noviny doplňují, že v září by se měl spustit zkušební provoz a od ledna by měl už fungovat naplno. STK v budoucnu neprojde každý sedmý vůz.


Lichva a podvody firem, které půjčují peníze domácnostem a žádají za to úroky desítky až stovky procent, jsou stále větším problémem. Jak píší Hospodářské noviny, situaci se znepokojením sleduje Česká národní banka, spotřebitelské organizace podávají trestní oznámení a k činu se rozhodla i Česká obchodní inspekce. Vyráží na celorepublikovou kontrolu těchto firem. Zaměří se především na společnosti, které poskytují úvěry v řádech desítek tisíc korun lidem, kterým by banky většinou nepůjčily. Lidé dluží nebankovním - leasingovým a splátkovým - firmám a společnostem půjčujícím hotové peníze, přibližně 60 miliard korun. Část společnosti by se podle centrální banky mohla dostat do dluhové pasti.


Do Prahy se v sobotu chystá na 50 tisíc odborářů, kteří chtějí demonstrovat proti navržené reformě veřejných financí. Účastníci protestu se mají sejít dopoledne před Domem odborových svazů na Žižkově a pak půjdou na Václavské náměstí. Podle deníku Právo tu ale pražský magistrát nepovolil odborářům zábor plochy pro pódium u sochy sv. Václava. Samotnou demonstraci město nezakázalo. Policie bude kvůli přesunu demonstrantů odklánět dopravu.