Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Středeční Právo a Hospodářské noviny kritizují poslance a senátory za to, že se nemají k tomu, aby omezili svou imunitu. Právo nevěří, že některá z českých parlamentních stran myslí omezení imunity zákonodárců vážně. Podle deníku poslanci a senátoři "imunitního hada neustále přeměřují, slovně zkracují a natahují, had však zůstává stále stejný".

Zleva: Jiří Čunek, Mirek Topolánek, Martin Bursík a Alexandr Vondra, foto: ČTK
Středeční Právo a Hospodářské noviny kritizují poslance a senátory za to, že se nemají k tomu, aby omezili svou imunitu. Právo nevěří, že některá z českých parlamentních stran myslí omezení imunity zákonodárců vážně. Podle deníku poslanci a senátoři "imunitního hada neustále přeměřují, slovně zkracují a natahují, had však zůstává stále stejný". "Nejvíce by se omezení imunity na parlamentní půdu měli zastávat lidovci. Ušetřili by si v budoucnu ostudu, jakou prožívají s privilegovaným bratrem Čunkem, obviněným z korupce," myslí si komentátor Práva. Poslance a senátory za jejich postoj k omezení imunity kritizují i HN. "Vyhlídka, že se dvě stě osmdesát "nadobčanů" v obou parlamentních komorách přiblíží postavení ostatních několika milionů obyvatel této republiky, se přibližuje asi jako čára horizontu po každém kroku vpřed," píše list.


Lidové noviny uvádějí, že se sněmovna pokusila odstranit některé vady ze silničního zákona, podle listu to ale na situaci na silnicích nebude mít patrně žádný zásadní vliv. "Na silnicích selhala výkonná moc a na tom smutném faktu vylepšovací horlivost Poslanecké sněmovny nic nezmění," píše deník.

V této souvislosti je zajímavý průzkum, který pro Mladou frontu Dnes provedla společnost Ave marketing mezi 947 lidmi. Podle 70 procent z nich po zavedení nového silničního zákona, který mimo jiné přinesl bodový systém, neukázněných řidičů neubylo. S tím, že na silnicích ubylo bezohledných řidičů, souhlasí jen deset procent z nich. Dalších 20 procent na tuto otázku odpovědělo "ani ano, ani ne".


Mladá fronta Dnes pak komentuje případ dvaatřicetileté Škrlové, která tvrdí, že se vydávala za třináctiletou dívku Annu. Deník se podivuje nad tím, že tato žena mohla pracovat s dětmi na skautském táboře, kde podle jejích slov "hra" na Aničku začala. "Rodiče nemůže nechat v klidu, když vidí, kdo může pracovat s dětmi," uvádí deník.


Česká republika zaplatí japonské bance Nomura za smír v kauze zkrachovalé Investiční a poštovní banky (IPB) kolem šesti miliard korun. Napsalo to středeční Právo s odvoláním na zdroje, které znají výsledky dokončených znaleckých posudků oceňujících hodnotu padlé IPB. Výše výplaty Nomuře má podle deníku činit asi deset procent částky, kterou posudky stanovily jako rozdíl ceny IPB v roce 2000, kdy ji po uvalení nucené správy převzala ČSOB, a nákladů státu na záchranu aktiv IPB. Tato částka bude podle zdrojů Práva kolem 60 miliard korun. Konečný verdikt ale na základě posudků ministerstva financí a Nomury vynesou arbitři.


Vláda slíbila bývalým sociálnědemokratickým poslancům Miloši Melčákovi a Michalu Pohankovi, že zachová takzvané pastelkovné. Tisícikorunový příspěvek na školní pomůcky prvňáčkům sice oficiálně zmizí ze zákona o státní sociální podpoře, stát ho ale obratem převede na dotace základním školám. Píší to středeční Hospodářské noviny. Podle deníku tak rodiče nejmladších školáků nedostanou 1000 korun, ale za stejnou částku jim bude muset jejich základní škola pomůcky nakoupit. "Rodiče tak nebudou moci dávku zneužívat a podpora prvňáčkům zůstane," řekl deníku Melčák. Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že zachování "pastelkovného" státní rozpočet výrazně nezatíží. "Vzhledem k tomu, že celkový objem této sociální dávky je 80 milionů, tak dohodu s poslanci Melčákem a Pohankou pokládám za schůdnou," řekl deníku Kalousek.


Kriminalisté ze specializovaných pracovišť objíždějí české věznice a aktualizují své databáze zločinců. Česká databáze vzorků DNA se tak v posledních týdnech rozrůstá o genetické profily vězňů odsouzených za nejzávažnější násilné trestné činy. Informují o tom středečníLidové noviny. Kriminalisté se domnívají, že když vězňům odeberou DNA, pomůže jim to objasnit některé nevyřešené případy. Část pachatelů své útoky totiž opakuje. V Národní databázi DNA, která v Česku funguje od roku 2001, se shromažďují i stopy z neobjasněných trestných činů, píše deník. Politici i odborníci se už dlouho snaží připravit zákon, který by odsouzeným za násilné trestné činy ukládal povinnost odevzdávat svůj vzorek DNA do databáze. Zatím takový zákon neplatí a kriminalisté podle LN pracují jen na základě pokynu policejního prezidenta.