Přehled tisku

0:00
/
0:00

Pokud bude Česko dnes souhlasit na svém území s umístěním amerického radaru, který roztáhne protiraketovou obranu i nad velkou část Evropy, mohou mu podle šéfredaktora Mladé fronty Dnes jednou být obyvatelé Německa, Francie a dalších zemí, jimž se dnes radar na českém území moc nezamlouvá, velmi vděční.

Pokud bude Česko dnes souhlasit na svém území s umístěním amerického radaru, který roztáhne protiraketovou obranu i nad velkou část Evropy, mohou mu podle šéfredaktora Mladé fronty Dnes jednou být obyvatelé Německa, Francie a dalších zemí, jimž se dnes radar na českém území moc nezamlouvá, velmi vděční. "Pokud ne, můžeme si pak velmi vyčítat, že jsme se nechali zmanipulovat masou, která podlehla momentální vlně sympatií, či spíše antipatií," píše autor v souvislosti s návštěvou amerického prezidenta George Bushe. "Nemusíte George W. Bushe obdivovat, nemusíte ho jít nadšeně vítat ani souhlasit s útokem na Irák, ale odmítat kvůli tomu vlastní bezpečnost je, mírně řečeno, nemoudré," dodal šéfredaktor listu. Právě zvažované umístění radarové základny USA v Česku by mělo být jedním z témat Bushovy dvoudenní návštěvy v České republice.

"Češi by měli prezidentovi Bushovi vysvětlit, proč jim tolik záleží na tom, aby chystaný systém byl součástí společné obrany NATO. Jistě, v minulosti se Praze spojenecké garance z Evropy neosvědčily a dnešní vojenské schopnosti evropských států jsou omezené, ne-li nedostatečné. Stejně tak ale platí, že vůči dnešním i budoucím hrozbám obstojí jen Američané a Evropané společně," píše komentátor Hospodářských novin.

George Bush, foto: ČTK

Komentátor Lidových novin si všímá nedělního vyjádření premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka, že americká radarová stanice na českém území nesmí stát Česko ani korunu. "Chápeme, že šéf vlády si je vědom odmítavého postoje většiny obyvatel, a proto se snaží lakovat celou věc na růžovo. Ve světle vzletných prohlášení o našich spojeneckých závazcích však působí věty o tom, že bychom zařízení odmítli ve chvíli, kdy bychom museli něco platit, velmi uboze," píše autor.

Podle komentátora Práva vládní - ale i někteří opoziční - politici nechápou anebo zamlčují, za co jsou odhodláni nést spoluzodpovědnost: že existuje úzký vztah mezi obranným štítem a novou strategií USA, které po roce 2001 zahájily rychlý přechod od koncepcí "zadržování" a "odstrašení" potenciálních nepřátel k budování dokonalé americké pevnosti v podobě jakéhosi "útočného tanku" - tanku, jenž si volí směr hlavního úderu svobodně, dle svého uvážení, píše autor.


Prezident Václav Klaus (vlevo) a bývalý premiér Jiří Paroubek
Prezident republiky Václav Klaus nebyl za vlád vedených sociálními demokraty informován o jednáních, jež tyto kabinety vedly o možnosti umístit na území České republiky americkou radarovou základnu. Klaus to napsal v článku, který otiskly pondělní Lidové noviny. Napsal také, že postoj sociálnědemokratické vlády k možnosti umístit tento radar v ČR nebyl v době jejího vládnutí zamítavý. "První iniciativní kroky a jednání v tomto směru učinily již před několika lety vlády vedené ČSSD. Nebyl jsem o nich - ani jako prezident republiky - informován," uvedl Klaus k jednání o základně. Loni, kdy se tyto informace dostaly na veřejnost, proto oficiálně požádal tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) o sdělení podrobností a pozice vlády k nim. "Byl jsem informován, že šlo o jednání sondážní. Musím ale také veřejně sdělit, že postoj sociálně demokratické vlády k otázce případného rozmístění některých prvků americké protiraketové obrany, především radaru, na našem území v době jejího vládnutí rozhodně nebyl zamítavý," uvedl Klaus.

Prezident napsal, že s jednáním o umístění radaru v ČR souhlasí. "Ano kvůli našim, českým zájmům, nikoli kvůli zájmům cizím," uvedl. Mimo jiné poznamenal, že "novým hrozbám a rizikům ohrožujícím svobodný svět nedokážeme čelit sami a nedokážeme jim čelit bez adekvátních prostředků obrany".

Zvažované umístění radarové základny USA v Česku by mělo být jedním z témat dnešní a úterní návštěvy amerického prezidenta George Bushe v Česku. Lidové noviny v této souvislosti otiskly i články premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka, šéfa opoziční ČSSD Paroubka a vicepremiéra a předsedy Strany zelených Martina Bursíka. Paroubek ve svém článku zopakoval, že ČSSD systém protiraketové obrany jako takový neodmítá, ale trvá na dvou podmínkách pro jednání - zapojení systému do kolektivní obrany NATO a referendu o umístění radarové základny v ČR. Podle Topolánka otázka nezní "jste pro radar, nebo proti radaru?", ale "máme, či nemáme vůbec vůli bránit bezpečí své vlastní a svých spojenců?". "Bez radaru nakonec můžeme přežít, ale bez ochoty k obraně svobody a demokracie nikoliv," napsal ministerský předseda.


Předseda poslanců ODS Petr Tluchoř tvrdí, že mu z vyjádření bývalých poslanců ČSSD Miloše Melčáka a Michala Pohanky vyplývá, že nebudou bránit tomu, aby vládní návrh reformy veřejných financí prošel v Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Tluchořovo vyjádření otiskují pondělní Hospodářské noviny. V prvním čtení má dolní komora vládní návrh posoudit tento týden. "Neznám jejich konečný názor, ale z toho, co mi řekli, pro mě plyne přesvědčení, že to pustí do dalšího čtení. Dali mi najevo, že i oni cítí potřebu nějaké změny," prohlásil Tluchoř na adresu Melčáka a Pohanky.

Melčák ani Pohanka zatím oficiálně neoznámili, jak se v prvním čtení k vládnímu návrhu postaví. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek s nimi bude o podpoře reformního balíku koaliční vlády jednat v úterý.

Vládní reforma má reálnou šanci v tomto prvním testu obstát. Koaliční poslanci, kteří k ní mají výhrady, totiž dali najevo, že ji v první fázi podpoří, aby mohli později uplatnit své pozměňovací návrhy. Bez jejich pomoci opozice nemá sílu shodit vládní návrh ze stolu. Sněmovna by o reformě mohla jednat už ve středu. Pokud vládní návrh opozičnímu tlaku odolá, odehraje se rozhodující bitva o jeho osud až na mimořádné letní schůzi v červenci. Vláda by se zřejmě nejprve musela vypořádat s pozměňovacími návrhy, které chystá hlavní koaliční kritik reformy Vlastimil Tlustý a další poslanci.


Jiří Čunek
Obvinění z křivého svědectví v korupční kauze vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka staví policie podle pondělních Hospodářských novin na videozáznamech. Čunek čelí podezření, že před pěti roky převzal úplatek. Kvůli dni, kdy se to mělo stát, jsou stíháni za nepravdivou výpověď místostarosta Vsetína Jaromír Kudlík a bývalý tajemník vsetínské radnice Milan Půček. Oba poskytli Čunkovi alibi na dopoledne, kdy Čunek podle výpovědi klíčové svědkyně a bývalé sekretářky Marcely Urbanové převzal obálku s bankovkami, píší Hospodářské noviny.

Podle deníku všichni tři shodně tvrdí, že se nejprve zúčastnili ranní porady vedoucích odborů, pak společně přešli do starostovy kanceláře a absolvovali poradu vedení. Jenže policisté podle Hospodářských novin zjistili, že Kudlík nemohl být minimálně na poradě vedení až do konce. V ten den se totiž zúčastnil v Havířově semináře s názvem Nezaměstnaná mládež nemá budoucnost - je vidět na videozáznamu z akce. Hospodářské noviny píší, že odečte-li se osmdesátikilometrová cesta ze Vsetína do Havířova, která se dá při dodržování rychlostních limitů zvládnout za hodinu a sedm minut, mohl Kudlík absolvovat jen část porady vedení, což je problém. Kromě toho policie v obvinění upozorňuje, že v zápise z porady odborů chybí jak Kudlíkův, tak Čunkův podpis, píší Hospodářské noviny s tím, že obhajoba namítá, že se na těchto poradách nezapisovali nikdy.

Podle

Pokud jde o Půčka, policejní konstrukce je podle Hospodářských novin jednodušší: ve výpovědi zmiňuje, že se porad účastnil i Kudlík, což videozáznamy vyvracejí, a tudíž svědčil křivě. Půček, který podle docházkového systému byl po celé dopoledne v budově úřadu, ve své výpovědi nemluví o tom, zda byl Kudlík přítomen od začátku až do konce.

Čunek podle policie jako vsetínský starosta dostal před pěti lety zhruba půlmilionový úplatek od realitní společnosti H&B Real za prodej většinového podílu města ve společnosti Vsetínské byty. Čunek i zástupci firmy obvinění odmítají.


Rozhodnutí České národní banky o zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu komentují pondělní Hospodářské noviny. Rozhodnutí z minulého týdne podle komentátora nikoho nepřekvapilo, pohyb sazbami směrem nahoru se očekával. Novinkou podle něj je, že bankovní rada ČNB byla tentokrát ostře rozpolcena a o zvýšení rozhodl hlas guvernéra Zdeňka Tůmy. "Názorové rozpory ve vedení centrální banky není ale nutné přeceňovat, odpůrci zvýšení si chtěli počkat na průkaznější statistická data, nemáme důkaz, že by byli tolerantnější k inflaci, není prostě zatím zřejmé, že jde o 'notorické holubice'," píše. Jestli se banka rozhodla správně, nelze podle komentátora v tuto chvíli objektivně rozpoznat. "Teprve za rok či dva s jistotou poznáme, jestli bankéři rozhodli ukvapeně, nebo pozdě," uvádí. "Inflační tendence v české ekonomice se ale zdají být docela zřejmé, v mnoha sektorech začíná chybět pracovní síla a vznikají tlaky na skokové zvyšování mezd. Rovněž nežijeme v izolaci, ale v evropském kontextu a Evropská centrální banka nedávno také sazby zvýšila," uzavírá.


Prezident Exekutorské komory České republiky Juraj Podkonický si podle pondělních Lidových novin koupil vilu v exekuci, což je podle odborníků neetické. Podkonický navíc zaplatil podstatně méně, než byla tržní cena nemovitosti, informuje deník. Podkonický se hájí, že vše je v pořádku.

Podle deníku zaplatil Podkonický za funkcionalistickou vilu v pražské Evropské ulici 16 milionů korun. Odhad znalce zněl ale na 21 milionů korun a podle jejího někdejšího majitele Václava Homoláče se dala vila reálně prodat za 26 až 32 milionů korun. Homoláč též tvrdí, že ve vile byl nábytek dělaný na zakázku a že jen materiál stál 700.000 korun, ale Podkonickému byl prodán za 50.000 korun.

Homoláč přišel o vilu poté, co se jeho firma dostala do potíží a dlužila mimo jiné podniku Elektropus 10,5 milionu korun. Právní zástupce Elektropusu pověřil exekucí člena prezidia exekutorské komory a známého Podkonického Vladimíra Plášila. Ten rozhodl o prodeji vily. Lidové noviny píší, že o prodeji se zřejmě téměř nikdo nedověděl. V dražbě konkuroval Podkonickému jen jeden zájemce. Podle informací Lidových novin navíc Plášil peníze utržené v dražbě, která se konala před necelými dvěma roky, dosud nepředal věřitelům a nechává si je na svém účtu.

Homoláč podal na Plášila trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele a pletichy při dražbě. Chce také, aby Podkonický už nebyl prezidentem komory a aby Podkonickému a Plášilovi byla pozastavena činnost.

Jméno Podkonického se ve sdělovacích prostředcích objevilo již před zhruba 14 dny. Liberecký deník tehdy napsal, že soud s Podkonickým vyhrál frýdlantský podnikatel Miroslav Prošek, jemuž Podkonický obstavil majetek kvůli již zaplacenému dluhu. Exekuce ochromila na několik měsíců Proškovu firmu. Provozovatel řeznictví a jídelny si musel peníze na výplaty pro zaměstnance půjčovat u svých známých.


Šance na to, že podnikatel Radovan Krejčíř, který je zadržován v Jihoafrické republice (JAR), nebude propuštěn na kauci na svobodu a že ho JAR nakonec vydá do Česka, vidí nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká "50 na 50". Řekla to v rozhovoru pro deník Právo s tím, že jednoznačný závěr nedokáže říci. Uvedla, že co se týká postupu a rozhodování v JAR, "je to spíše na sázkovou kancelář", protože anglosaské systémy podle ní dost často kaucí využívají. "Na druhou stranu se domníváme, že to jednání, pro které žádáme vydat Krejčíře, je závažné a že by si to jihoafrický soud mohl uvědomit a mělo by to vést k vydání. Jednoznačný závěr ale nedokážu říct, když se mě ale ptáte na tu sázkovou kancelář, tak je to 50 na 50," prohlásila.

O možném propuštění Krejčíře by mohl jihoafrický soud jednat 13. až 15. června. O jeho vydání do ČR se ale ani v tomto termínu asi ještě jednat nebude. České republice ještě neuplynula čtyřicetidenní lhůta, kterou má k předložení potřebných dokumentů od 21. dubna, kdy byl Krejčíř zadržen.

Krejčíř je ve vazbě v JAR od 21. dubna, kdy do země přiletěl s falešnými doklady a jihoafrická policie ho na českou žádost zatkla. Česká republika požaduje jeho vydání k trestnímu stíhání. V Česku je stíhán mimo jiné pro pokus podvodně získat peníze státní společnosti Čepro pomocí fiktivních pohledávek. Policie ho rovněž viní z přípravy vraždy celníka a z dalších trestných činů.


Mezi pasažéry květnového letu Českých aerolinií (ČSA) z Prahy do kanadského Montrealu, kteří seděli poblíž Američana Andrewa Speakera nakaženého tuberkulózou a kteří teď musejí na vyšetření, jsou i čtyři Češi. Podle Mladé fronty Dnes to uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Úřady se nyní snaží tyto lidi kontaktovat.

Američan nakažený vzácnou a nebezpečnou formou tuberkulózy přiletěl 24. května letounem ČSA z italského Říma do Prahy, odkud strojem ČSA pokračoval do Montrealu. Cestující z Říma nejsou podle Cikrta ohroženi, protože let trval příliš krátce na to, aby se mohli nakazit. Naopak minimálně 26 lidí, kteří při letu do Montrealu seděli čtyři řady před a za nakaženým mužem, musí jít na vyšetření. "Na tomto seznamu jsou i čtyři Češi,"řekl Cikrt.

Speaker se neřídil doporučením lékařů, navzdory jejich přání vycestoval z Atlanty do Evropy. Speaker je nyní v karanténě. Má formu tuberkulózy XDR, na niž většina léků nezabírá.