Tisk se vrací k případu týraného sedmiletého Ondřeje z Kuřimi a k nejasné osobnosti údajné třináctileté dívky Aničky, za kterou se zřejmě skrývá čtyřiatřicetiletá žena Barbora Škrlová.
Barbora Škrlová, foto: ČTK
Tisk se vrací k případu týraného sedmiletého Ondřeje z Kuřimi a k nejasné osobnosti údajné třináctileté dívky Aničky, za kterou se zřejmě skrývá čtyřiatřicetiletá žena Barbora Škrlová. Podle Mladé fronty Dnes je kvůli týrání chlapce kromě jeho matky Kateřiny Mauerové a jeho tety Kláry, které jsou ve vazbě, vyšetřována i Ondřejova babička Eliška Mauerová. Té kvůli případné křivé výpovědi u opatrovnického soudu hrozí až tříleté vězení. Eliška Mauerová měla u soudu dosvědčit, že třináctiletá dívka, kterou chtěla Kateřina Mauerová získat do své péče, je nalezencem z Beskyd. Šlo přitom zřejmě o nastrčené cizí dítě, díky němuž měla Barbora Škrlová získat novou identitu. Podle jedné z policejních verzí mohou být za celou kauzou záměny osob sektářské důvody.
Podle Lidových novin zůstává stále záhadou, jaké dítě u opatrovnického soudu skutečně bylo. Testy DNA údajně prokázaly, že k soudu Klára Mauerová přivedla dceru manželů Zuzany a Viktora Skálových z Brna. Herec brněnského Městského divadla Skála listu potvrdil, že odebraný vzorek DNA skutečně patří jeho dceři. On ani jeho manželka o odběru vzorku prý však nevěděli. Skála zároveň popřel, že by některá z jeho dcer hrála Aničku u soudu či před soudními znalci. V ten den totiž byly všechny tři jeho dcery nemocné s angínou, jedna byla dokonce hospitalizovaná. Podle deníku proto není vyloučeno, že v celém případu figuruje více nastrčených dětí.
Foto: ČTK
Až pět tisíc lidí demonstrovalo v sobotu odpoledne na Václavském náměstí v Praze proti tomu, aby na území České republiky byl umístěn americký protiraketový radar. Deník Právo uvádí, že své stanovisko k radaru vyjadřovali lidé i podpisem petice. Přímo na místě ji podle organizátorů z občanské iniciativy Ne základnám podepsalo kolem 2500 tisíce účastníků demonstrace. Ti požadovali lidové referendum k základně i demisi Topolánkovy vlády. Demonstrace se zúčastnilo i několik desítek členů Strany zelených, která je součástí vládní koalice. Ti se podle deníku přidali ke skandování "Bursík ven". Podle českého tisku se podobné demonstrace proti radaru očekávají i během chystané návštěvy amerického prezidenta George Bushe, který má do Prahy přijet začátkem příštího týdne.
Alexandr Vondra
Komentář Práva rozebírá výroky vicepremiéra Alexandra Vondry, který v neděli v České televizi řekl, že zpřetrhání spojeneckých svazků v rámci NATO by mohlo vést k obnovení povinné vojenské služby v České republice. Vondra to uvedl v souvislosti s případným odmítnutím americké protiraketové základny v Česku. To ale vzápětí popřela ministryně obrany Vlasta Parkanová, která potvrdila, že o znovuzavedení "vojny" v Česku se vůbec neuvažuje. Vondrovu argumentaci odmítl i šéf opoziční ČSSD Jiří Paroubek. "Člen vlády tu nebyl ve formě: nevěří profesionální armádě vlastní země, jejíž kredit potvrzují sami Američané například v Afghánistánu," poznamenává k tomu autor glosy v Právu.
Koordinátorem vládní informační kampaně, která by měla veřejnost co nejvíce informovat o případném americkém radaru v Česku, se stal bývalý novinář a mluvčí prezidenta Tomáš Klvaňa. Informuje o tom internetový server iDnes. Klvaňu s nabídkou oslovil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg už začátkem března, minulý týden pak Klvaňa podepsal na úřadu vlády smlouvu. Jeho úkolem bude kromě jiného nabídnout veřejnosti maximum informací o protiraketové obraně. Klvaňa pracoval jako novinář v českých médiích, absolvoval odbornou stáž na Harvardově univerzitě a má doktorát v oboru teorie a kritika komunikace z Minnesotské univerzity. Nyní přednáší na New York University v Praze. Ve společnosti British American Tobacco působí jako ředitel pro firemní a právní záležitosti. Jak serveru potvrdil, během své působení v pozici vládního koordinátora bude mít svůj pracovní úvazek v zahraniční firmě upraven tak, aby se předešlo jakémukoliv konfliktu zájmů.
Foto: Evropská komise
Hospodářské noviny komentují rozhodnutí české vlády, která chce podat žalobu na Evropskou komisi kvůli snížení přídělu emisních povolenek na roky 2008 až 2012. Praktický dopad žaloby, kterou vládě navrhoval ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, bude podle deníku dlouho nulový. "Všechny společné normy a předpisy se totiž dlouhodobě předjednávají a státy tak mají možnost vznášet své nároky a připomínky během přípravných fází. Vypadá to tedy, že jsme se probudili pozdě. Žaloba se navíc bude projednávat několik let, do té doby se musíme spokojit s tím, co nám bylo přiděleno," píše komentátor. Sám ministr Říman podle deníku vystupuje nekonzistentně. Nedávno si stěžoval, že máme průmyslu moc, teď se za jeho zájmy bere hlava nehlava. Žaloba přitom bude hodně stát - budeme si muset platit nejdražší právníky. "Neměli bychom si neústupnost a nekompromisnost schovat na něco podstatnějšího? Bylo by radostnější vidět, jak se sebevědomá Česká republika bere za to, aby se celá unie rychleji modernizovala a dokázala i do budoucna dynamicky konkurovat Asii a USA. Místo skuhrání a vyvolávání rozbrojů by nám asi více slušely nápaditost a schopnost spolupracovat," naznačují Hospodářské noviny.
Mladá fronta Dnes informuje o tom, že šéf elektrárenské společnosti ČEZ Martin Roman chce věnovat sto milionů korun škole, kterou řídí syn prezidenta Klause Václav Klaus mladší. Roman škole věnuje pětinu ze 750 tisíc akcií, na které má jako ředitel ČEZ nárok. Peníze by měly jít na rozvoj a výstavbu "sesterské" školy pražského Prvního obnoveného reálného gymnázia. Ve škole by se měli vzdělávat žáci od první třídy až k maturitě, výuku v češtině přitom bude doplňovat studium v cizím jazyce. Škola by se podle Václava Klause měla otevřít už v září 2008. "Pocházím z učitelské rodiny, rozhodnutí dát peníze do oblasti vzdělávání bylo jednoduché," říká Martin Roman v Mladé frontě Dnes.
Státní bezpečnost v roce 1971 stíhala i Karla Gotta, píší Lidové noviny. Reagovala tak na to, že zpěvák se v květnu roku 1971 rozhodl během koncertního turné zůstat v západním Německu. Jako důvod uvedl v dopise tehdejšímu ministru kultury, že si ho v Československu dost neváží. A zatímco za ním do Německa jezdili pracovníky agentury Pragokoncert s nabídkami k návratu, Státní bezpečnost zvolila tvrdší postup: obvinila Gotta z trestného činu opuštění republiky, provedla u něj domovní prohlídku a zajistila veškerý jeho majetek. Gottovi známí i členové jeho skupiny museli k výslechům. Stíhání bylo zastaveno až v polovině listopadu a jen o týden později vystoupil Gott v Praze na slavnostním koncertě k volbám. Režim ho přiměl k návratu, dal mu ale v podstatě neomezenou volnost, upozorňují Lidové noviny.
Pro rodiče malých dětí, kteří nezískali místa v mateřských školách, chce ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas zavést možnost hlídání dětí za úplatu sousedům. Píše to Mladá fronta Dnes. Podle Nečase si rodiče, kteří sami doma pečují o vlastní dítě do šesti let, budou moci přivydělávat tím, že se budou starat o malé děti ze sousedství. Budou ale potřebovat akreditaci od sociálního odboru. Rodič, který bude hlídat dítě sousedům, nebude podle Nečase z příjmu platit sociální a zdravotní pojištění. A jeho klienti si zase poplatek odečtou z daní. Podle deníku chce Nečas nové opatření zavést od ledna v rámci své plánované reformy výplaty rodičovských dávek. Přeplněné školky má na svědomí babyboom posledních let. Pro všechny nově přihlášené děti od tří do pěti let našlo letos místo jen 18 procent mateřských škol.
Komunitní centrum Matky Terezy s kostelem, foto: ČTK
Praha má nový katolický kostel. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, kardinál Miloslav Vlk tuto sobotu na Jižním Městě požehnal kostelu, který je součástí nově vybudovaného Komunitního centra Matky Terezy. Podle zdejšího faráře Karla Kočího se rozpočet stavby vyšplhal na sto šestnáct milionů korun. Až dosud sloužil katolickým věřícím v téměř stotisícovém pražském obvodu jen nevelký kostel pro pár stovek lidí. Několik let se bohoslužby konaly také ve vojenském stanu. Nové komunitní centrum nabídne kromě kaple i prostory pro výstavy, koncerty, divadelní představení a další akce.
