Přehled tisku
Prosadit vládní reformu v Poslanecké sněmovně bude hodně složité, uvádí čtvrteční noviny. Podle Mladé fronty Dnes by se to mohlo podařit, když kabinet v některých bodech nespokojeným koaličním poslancům ustoupí.
Lidové noviny si myslí, že vláda udělala chybu, když dopustila, aby se hlavním tématem debaty o reformě staly daně. Podle deníku se tak nyní všichni baví pouze o tom, co komu reforma v daních přinese či ubere, místo aby mluvili o hloubce rozpočtových škrtů. Deník píše, že hlavním cílem reformy je ozdravení veřejných financí, což je v zájmu všech daňových poplatníků. Ministři podle listu chybně nechtěli, aby se o škrtech moc mluvilo. Měli naopak při debatě o návrzích snést co nejvíce argumentů, aby získali i hlasy opozice, uvádí Lidové noviny. "Paradoxní je, že kvůli této obavě možná nakonec rozpočtový balíček sněmovnou neprojde. Pro tak málo odvážnou vládu by to však asi bylo jediné adekvátní vysvědčení," myslí si deník.
Právo píše, že cíl reformy je v rozporu s nezájmem vlády o příjmový tok do státního rozpočtu. "Kdokoli hodlá způsobit pokles složené daňové kvóty k roku 2010 zhruba o 3,5 procenta, a zajistit tak úhrnný propad veřejných rozpočtů v letech 2009 až 2010 o 200 miliard, ten si se schodkem velké starosti nedělá," uvádí deník. List také píše, že vládu čekají při hlasování o reformě ve sněmovně "horké chvilky". K největšímu kritikovi vládních návrhů poslanci ODS Vlastimilu Tlustému se podle deníku kromě jiných přidali další dva zákonodárci občanských demokratů Juraj Raninec a Jan Schwippel.
Také další deníky se domnívají, že prosazení reformy ve sněmovně bude hodně složité. Podle Hospodářských novinčeká Topolánka "velká zkouška". Mladá fronta Dnes si myslí, že pokud kabinet dovolí "rebelujícím" koaličním poslancům "malá vítězství", reforma může projít.
Komentář Lidových novin se vrací k ústupku, který si v podobě daňového zvýhodnění režijních jízdenek vymohli železničáři. Šéf jejich odborů podle deníku může dodat odvahu dalším odpůrcům reforem, a po každé další návštěvě ve Strakově akademii se tak může reforma drolit na kousky. To, že před odborářem Jaromírem Duškem srazil kufry v roce 1997 i tehdejší premiér Václav Klaus, a zastavil tak transformaci drah, zase připomínají Hospodářské noviny.
Ministr dopravy Aleš Řebíček řekl, že se k tématu daňových úlev pro železničáře vrátí v další etapě reformy. "Je bláhový," soudí komentátor Lidových novin. "Vracet se bude Dušek, a to s většími požadavky, aby si tato vláda dobře zapamatovala, že s železničáři není radno si zahrávat," píše list. Deník rovněž uvádí, že jakákoliv reforma hodná toho jména navíc musí zahrnovat i reformu trhu práce, tedy kroky, které nekompromisně zabrání pohodlnému životu na dávkách. Je třeba lidi dostávat do práce rychleji, a to se prý neobejde bez křiku. "Neobejde se to také bez revize zákoníku práce, jehož nepružnost kritizuje i Evropská komise. V něm ovšem pochopitelně vidí záruku své moci právě odboráři," pokračuje komentátor s tím, že střetu s nimi se tak nevyhne ani politik, který by rád opticky oddělil ošklivé škrty od hezké reformy.
Historie "sociálních konfliktů" po česku připomíná podle Hospodářských novin Marxovy spisy převyprávěné Jaroslavem Haškem. Vláda předstírá, že dělá reformy, a odboráři předstírají, že proti nim protestují. Slušel by tomu titulek: Válka simulantů, shrnuje komentátor Hospodářských novin. České odbory nejsou štika v rybníce, jen takový kapřík, připomíná list dřívější vyjádření Václava Klause. Za současné situace je ale podle listu i kapřík za šelmu. Aby odboráři dosáhli svého, stačí jim jen houknout na premiéra. Jako v případě režijek, poznamenávají Hospodářské noviny.
Ostatní městské části podle Práva podobným firmám platí mnohem nižší sumy, případně vymáhají nájemné vlastními silami. Jančík již dříve uvedl, že odměna je přiměřená. Podle něj totiž agenda spojená s vymáháním nájmů stojí firmu zhruba 30 procent získané částky. Média již dříve uvedla, že město firmě navíc nakoupilo například software, platí také některé náklady na právníky. Byt jako zástavu má agentura, která také údajně získává i procento z celkového výnosu nájmů.
Firma začala s Prahou 5 spolupracovat, i když prý nemá na podobné podnikání živnostenský list. Původně měla za úkol získat dlužné nájemné za léta 1993 až 2004, dohromady asi 58 milionů korun. V únoru rada Prahy 5 rozhodla, že jí předá vymáhání dluhů vniklých i v letech 2004 až 2006, píše Právo. Podle bývalého radního Ondřeje Gála (ODS) byla ale na zastupitelstvu schválena jen rámcová smlouva o spolupráci, která nakonec nebyla nikdy podepsána. Tři další smlouvy s firmou, které starosta podepsal, už rada ani zastupitelstvo neschválily, řekl Gál deníku.
Česká republika je podle osetých ploch druhý rok největším pěstitelem máku na světě. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na údaje sdružení Český mák a na aktuální statistiky ministerstva zemědělství. Rolníci letos pěstují mák na zhruba 70.000 hektarech, což představuje nárůst proti předchozímu roku, kdy bylo sklizeno 31.600 tun této plodiny ze zhruba 57.800 hektarů, uvedlo ministerstvo zemědělství. V devadesátých letech se mák v ČR pěstoval na téměř 10.000 hektarech, letos je tak oseta sedmkrát větší plocha. "Pěstovat ho umíme, navíc tu jsou pro něj příznivé podmínky," uvedl předseda Agrární komory Jan Veleba. Za nárůstem pěstování podle deníku stojí mimo jiné rostoucí velkoobchodní cena makových semének, která přesahuje i 30 Kč/kg.
Rozvoji pěstování máku zpočátku pomohl farmaceutický průmysl. Nyní se pěstuje téměř veškerý mák na semeno do potravin, poznamenal Zdeněk Kosek ze sdružení Český mák. Zemědělci na mák nedostávají dotace, přesto je pro ně jednou z nejvýnosnějších plodin. "Je to ale také dost riskantní rostlina náchylná na počasí," uvedl Kosek. Výnosy na hektar se podle něj mohou meziročně lišit i o polovinu.
Česko se na špici v produkci dostalo vlivem poklesu výroby v Turecku, které doplatilo na snížení poptávky po morfinu, jenž se z máku extrahuje. V tuzemsku se pěstuje mák na větší ploše než v Afghánistánu, uvedl Kosek s tím, že jde jen o odhady, protože přesná čísla nejsou k dispozici. V Afghánistánu navíc mají jiný druh, pěstovaný na výrobu opia, dodal Kosek.
Drobní klienti bývalé Union banky a Plzeňské banky mají novou šanci, že se dostanou ke svým penězům. Senátorka Soňa Paukrtová ve středu zveřejnila nový návrh zákona, který má nadstandardní odškodnění do čtyř milionů korun umožnit. Tentokrát však prostředky namísto z Fondu pojištění vkladů mají putovat přímo ze státního rozpočtu. Informují o tom Hospodářské noviny a Mladá fronta Dnes. Zákon, podle kterého měli již dříve klienti obou bank spolu se společností PPF dostat peníze vyplacené, zrušil letos v únoru Ústavní soud. Nový návrh počítá s náhradou jen pro fyzické osoby v Union bance a Plzeňské bance. Zároveň předpokládá i desetiprocentní účast samotných klientů. Znamená to, že klienti by mohli získat náhradu až do výše čtyř milionů, ale maximálně do 90 procent svého vkladu, píšou noviny. Vyjmutí právnických osob z nadstandardního odškodnění a výplatu pouze právnických osob zdůvodnila Paukrtová tím, že je vedena především snahou zmírnit dopady na klienty-důchodce. Tím, že bude jejich odškodnění hradit stát a nikoliv Fond pojištění vkladů, jak je to podle běžně používaného zákona, se Česko nedostane do rozporu s normami, které by mohl napadnout Ústavní soud. Česká bankovní asociace, která je odpůrcem nadstandardních náhrad, označila návrh senátorky za racionální. Podporu vyjádřila i Česká národní banka.
