Přehled tisku

0:00
/
0:00

Čeští vysokoškoláci nestudují příliš poctivě. Jen málokterý z nich může říci, že během studií nikdy nepodváděl nebo se alespoň s podváděním nesetkal, informují Lidové noviny. Podle deníku se totiž čeští studenti chovají kolegiálně a konkurence panuje jen mezi studenty právnických a ekonomických oborů.

Podvádění se netýká jen písemných a ústních zkoušek. V posledních letech se na českých univerzitách rozmohlo i plagiátorství, opisují se seminární práce, referáty i prezentace. Pomocí kopírování celých pasáží z cizích prací, které se věnují podobnému tématu, lze dokonce napsat diplomovou práci za jediný týden.

Systém, který dokáže plagiáty rozpoznat, používají zatím jen dvě české univerzity. Fakulta národohospodářská pražské Vysoké školy ekonomické se rozhodla do boje s plagiátory nasadit přímo své kantory. Pedagog, který mezi odevzdanými pracemi odhalí plagiát, získá mimořádnou odměnu ve výši pěti tisíc korun. Naopak studentovi, který se plagiátorství dopustí, by mělo napříště hrozit vyloučení ze studia.


Vztahy mezi českými zdravotníky a pacienty jsou možná mnohem palčivější, než se zdá, uvádí Mladá fronta Dnes. Deník přináší výsledek průzkumu veřejného mínění, z něhož vyplývá, že nejméně polovina dotázaných zažila pocit bezmoci či ponížení při setkání s lékaři. Lidé si nejčastěji stěžují, že je zdravotníci považuji spíše za věc a nevysvětlí jim diagnózu ani postup, jak je chtějí léčit. Ačkoliv většina veřejnosti odmítá za služby ve zdravotnictví platit, za možnost vybrat si svého lékaře by bylo ochotno dát své peníze téměř osmdesát procent Čechů. Slušných, příjemných a profesionálních zdravotníků si totiž pacienti velmi váží. "Čtyřicet let tady byli vychovávání lékaři do pozice robotů. Vyrostli ve společnosti, která pošlapávala práva jedince. To se nedá změnit za den. Ale snažit se o změnu musíme,"řekl listu lékař David Marx, který učí mediky komunikovat s pacienty.


Ilustrační foto: Radio Prague International
Společné zdanění příjmů se manželům s dětmi vyplácí, všímá si deník Právo. Za loňský rok jim finanční úřady vrátily celkově asi 6 miliard korun. Této výhody však pravděpodobně nebudou moci již dlouho využívat. Daňová reforma, kterou představila koaliční vláda, již institut společného zdanění neobsahuje. Plánuje jej nahradit zvýšením slevy na dani pro toho z manželů, který nemá vlastní příjmy.

Společné zdanění bylo zavedeno poprvé loni, letos jej využilo už 411 tisíc manželských párů. Tento institut představuje výhodu především pro ty rodiny, v nichž jeden z manželů nepobírá pravidelný plat nebo vydělává výrazně méně.


Hospodářské noviny píší o rozhodnutí Úřadu na ochranu osobních údajů, podle něhož redaktor listu Tomáš Němeček nespáchal přestupek, když otiskl informaci o majetku ministrů. Úřad naznal, že redaktor formálně pochybil, nicméně jeho čin neshledal společensky nebezpečným ani škodlivým. Úřad ve svém zdůvodnění uvedl, že v rukou členů vlády se koncentruje rozsáhlá pravomoc, s níž souvisí i vyšší zájem veřejnosti na transparentnosti a kontrole jejich rozhodování. Veřejná kontrola vrcholných politiků dostala přednost před ochranou soukromí a rozhodnutí zakládá důležitý precedens do budoucna, uvádí deník.

Podle komentáře Hospodářských novin lze mít radost z rozhodnutí jen tak napůl. Úřad pro ochranu osobních údajů správně rozpoznal, že tisk plnil svoji úlohu a nikoho nepoškodil, neboť teprve zveřejněním informací o majetku politiků se naplňuje duch zákona o střetu zájmů, soudí list. Nesmyslné znění zákona však zůstává nadále v platnosti, takže občan, který chce znát majetkové poměry politika, musí absolvovat cestu do Prahy a registraci v parlamentu a po zjištění informací držet jazyk za zuby. Tento zákon tak okrádá veřejnost o možnost účinně kontrolovat své politiky, konstatují v závěru svého komentáře Hospodářské noviny.


Bohumil Laušman,  foto: ČTK
Některé české deníky se ve svých komentářích vrací ke schválení zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů v Poslanecké sněmovně. Deník Právo ve svém sloupku uvádí, že žaludek se při projednávání nezvedl jen Mirku Topolánkovi, kterému se ve Sněmovně udělalo nevolno, ale i mnoha jiným mimo parlament. Deník se jednoznačně vyslovuje pro zkoumání dokumentů z období totalit, domnívá se však, že by ke stejnému účelu mohl sloužit už fungující Ústav pro soudobé dějiny, kdyby se finančně a personálně dovybavil. Poté by mohl bádat nezávisle na politicích a jejich stranických zájmech, což se podle listu nové instituci podařit nemůže. Nad ní totiž bude stát sedmičlenná rada volená politiky, která dohlédne, aby bádání probíhalo nikoliv nestranně, ale ideologicky správně. Stane se tak prodlouženou rukou jedné politické strany, případně vládní koalice, varuje deník.

Mladá fronta Dnes se naopak zpolitizování nové instituce neobává. Domnívá se, že jen těžko bude možné najít do funkce jejího ředitele vhodnějšího kandidáta než zvažovaného historika Pavla Žáčka, proti němuž levicoví poslanci útočí. Podle listu se totiž právě Žáček, který většinu svého profesního života věnoval nejprve studiu protinacistického odboje a následně, po otevření archívů StB, komunistické Státní bezpečnosti, nejvíce zasloužil svou urputností a paličatostí o vznik Ústavu. Pokud mu někdo podsouvá politické motivy, prokazuje, že nepochopil celou jeho osobnost i okruh historiků, který kolem sebe v polovině devadesátých let utvořil. "Tady se o slovo nehlásí politická strana, ale intelektuální skupina, která si jen jiným způsobem klade otázky novodobé historie. Souhrnně řečeno: stejně jako sociální demokraté nejsou bolševici, tak Žáček není politický prokurátor," poznamenává v závěru svého komentáře Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny se ve svém sloupku vyjadřují k prohlášení Václava Klause, že je ochoten bránit vlastním tělem, podobně jako protijaderní aktivisté přivazující se k Temelínu, stavbě Národní knihovny v podobě navržené architektem Janem Kaplickým. Deník se pozastavuje nad skutečností, že s tímto tvrzením přišel sám prezident, který neopomine jakoukoliv příležitost, aby varoval před "postdemokracií"a nevládními organizacemi, a který aktivisty bez mandátu vzešlého z voleb považuje za nebezpečí pro demokracii. Pokud se však napříště sám na Letné přiváže, stane se prezidentem aktivistickým a nikoliv už jen aktivním, jak sliboval po svém zvolení do čela státu, soudí list. Dodává, že na rozdíl od něj to nikdo za nedemokratické pokládat nebude.

Mladá fronta Dnes k tomu ve svém komentáři jednou větou poznamenává, že Klaus prochází dokonalou proměnou, a předvídá, že po přivazování se na Letné přijde na chuť i levicovému batůžku a plastové lahvi s vodou.


Výpověď policistů je automaticky brána jako pravdivá a neposuzuje se stejně jako výpovědi všech ostatních svědků, všímá si deník Právo. Přitom i policisté někdy poskytují křivé svědectví, jak dokazuje případ ženy, kterou detektiv obchodního domu a vyšetřující policista před soudem prohlásili za zlodějku. Žena se přitom krádeže nedopustila, na rozdíl od skutečné zlodějky, která policistům nadiktovala její údaje. Nikdo totožnost pachatelky, která u sebe při dopadení neměla jediný doklad, neověřoval.

Křivé svědectví u soudu je přitom trestný čin, za nějž muže pachatel dostat až tři roky odnětí svobody, avšak jen v případě, že se prokáže přímo úmysl křivé svědectví podat. Deník připomíná, že počet obviněných v posledních letech roste, jen loni bylo obviněno za křivou výpověď 169 osob. Podle některých soudců se však u soudů lže mnohem častěji.


Česká republika se žlutí, konstatuje Mladá fronta Dnes. Rapidně totiž přibývá rozkvetlých polí s řepkou olejnou. Začíná se obchodovat s biopalivy a chemický výtažek s řepky se bude od září přidávat povinně do nafty. Řepka by tak měla mít zajištěný odbyt, proto v ni zemědělci věří a osázeli jí letos už desetinu všech ploch k osetí. Celkové se jedná o rozlohu větší než 330 tisíc hektarů, což odpovídá ploše například Karlovarského kraje. Pěstování této plodiny je však náročné: jednak finančně, protože vyžaduje časté postřiky, jednak klimaticky, neboť se jedná o plodinu hodně náchylnou na počasí. Žlutost české krajiny souvisí i s vyprahlostí země. Sucho totiž zabraňuje odpadávání horních žlutých listů řepky, které běžně odplavují deště, a pole s řepkou se pak více zelenají.