Přehled tisku

Václav Klaus na návštěvě Ruska, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Některé české deníky se zamýšlejí nad výzvou prezidenta Václava Klause české politické reprezentaci, aby během návštěvy Ruska mluvila při společenských akcích s hostiteli rusky, bez pomoci tlumočníků. Hospodářské noviny se obávají, že z většiny ministrů a poslanců poleze jen slovanské esperanto.

Václav Klaus na návštěvě Ruska, foto: ČTK
Zda bude Václav Klaus shovívavý vůči jejich gramatickým chybám, podle listu není jisté, nicméně čeští občané, kteří se ruštinu učili povinně ve škole, pochopení mít budou. Deník nedočkavě očekává další cesty delegací s Václavem Klausem v čele, při nichž v Pekingu zazní čínština, v Latinské Americe španělština a v Paříži francouzština. Hospodářské noviny soudí, že používání jazyka hostitele může být jedním ze způsobů, jak prosadit menší zemi ve světě plném konkurence, aniž by to stálo příliš mnoho peněz nebo zavánělo korupcí. Možná však vůbec nejde o obchod, ale o zbytečné předvádění, spekuluje v závěru svého komentáře list. Právo se domnívá, že prezidentovo gesto se může zdát na první pohled sympatické, nese však s sebou choulostivou symboliku. "Nabízí ho prezident malé země velmocenským sousedům. Hostitelům z dnes relativně demokratické země, které jsme však byli po čtyřicet let satelitem z donucení. Nabízí ho dědicům velmoci, kterou jsme byli vojensky okupováni. Ať to myslel sebelépe, čiší z toho na sto honů asociace vazalské poníženosti," píše deník. Ačkoliv Klaus před návštěvou Ruska ujistil prezidenta Bushe o ukotvenosti České republiky v euroatlantickém prostoru, prosazováním povinné ruštiny tento svůj postoj značně degraduje, míní ve svém sloupku deník Právo.


Český konzulát na Ukrajině omezuje udělování víz ukrajinským turistům, kteří by rádi vycestovali do České republiky, informují Hospodářské noviny. Limity, které stanovil generální konzulát ve Lvově jednotlivým cestovním agenturám, totiž vůbec neodpovídají poptávce. Do České republiky se tak každý týden nepodívají stovky Ukrajinců. Nejedná se přitom o pomocné dělníky, ale o bohatou klientelu ochotnou utratit zde tisíce eur. Největší nápor přichází již tradičně hned po Novém roce, kdy se slaví pravoslavné Vánoce, a potom počátkem května, mezi Svátkem práce a Dnem vítězství. Přístup konzulátu přitom odporuje snaze agentury Czechtourism přilákat do země co nejvíce ukrajinských turistů. Agentura za tímto účelem chystá prezentaci republiky na kyjevském cestovním veletrhu a připravuje otevřít na Ukrajině svou pobočku. Loni do České republiky zamířilo téměř padesát tisíc ukrajinských turistů, tedy o polovinu více než v roce předchozím, připomínají Hospodářské noviny.


Jiří Čunek
Deník Právo zjistil, že policie již skončila vyšetřování kauzy domnělého úplatku vicepremiéra Jiřího Čunka. Příští týden tak seznámí veřejnost se spisem. Pokud se neobjeví žádné připomínky ani doplnění důkazů, předají policisté státnímu zástupci návrh na obžalobu hlavních aktérů, tedy Jiřího Čunka a Petra Hurty. O podání obžaloby s konečnou platností rozhodne přerovský státní zástupce Radim Obst. V případě, že návrh shledá oprávněným, by tak vicepremiér Čunek mohl stanout před soudem ještě do konce června.


Lidové noviny a Mladá fronta Dnes se pozastavují nad novelou cizineckého zákona, kterou předběžně schválila poslanecká sněmovna. Podle ní by cizinci, kteří si vezmou českého občana, získali trvalý pobyt v České republice až dva roky po svatbě. Dosud právo na trvalý pobyt nabývali přímo sňatkem. Běžně přitom cizinci obdrží trvalý pobyt až po pěti letech strávených v České republice. Ministerstvo vnitra reaguje navrhovanou novelou na obchodování se sňatky, které se poslední dobou rozšířilo zejména na severu Čech a Moravy v sociálně slabých romských komunitách. O účelový sňatek se zdejšími ženami usilují především lidé z Vietnamu, Číny, Mongolska a Ukrajiny. Chudé ženy na svatbu výměnou za zhruba dvacet tisíc korun přistoupí, často si však neuvědomí, že v budoucnosti bez souhlasu manžela nebudou moci ani pojmenovat své děti. Bez doložení jeho příjmů navíc ztratí nárok na sociální dávky. Proti novele se staví řada neziskových organizací. Poukazují na skutečnost, že změna znepříjemní život i těm, kteří se nechovají účelově. Mnoho manželů či manželek českých občanů tak přijde o nárok na zdravotní pojištění, přídavek na dítě, sociální příplatek či příspěvek na bydlení. Navíc si budou muset hradit například i porod. Novelu kritizují i někteří politici. "Zákon na každé manželství s cizincem pohlíží už od začátku jako na podvod. Manželé mají státu dokazovat, že nejde o fingovaný sňatek," cituje Mladá fronta Dnes Ondřeje Lišku, poslance Strany zelených.

Deník Právo přináší údaje Českého statistického úřadu, podle něhož se počet sňatků českých občanů s cizinci za poledních deset let téměř zdvojnásobil. V roce 2005 bylo uzavřeno již 4500 smíšených manželství a demografové odhadují, že s otevíráním hranic a s rozšiřováním Evropské unie tento trend ještě posílí. Důvody, kvůli nimž Češi vstupují do manželství s cizincem, se různí. Od kulturní a jazykové blízkostí přes touhu poznat exotické kouty světa až po snahu zlepšit vlastní finanční situaci. Češky si nejčastěji berou Slováky, Němce, Vietnamce, Ukrajince a Američany, Češi naopak Ukrajinky, Rusky a Vietnamky.


Lidové noviny se ve svém sloupku vracejí k propouštění státních zaměstnanců, které se místo původně avizovaných 40 tisíc dotkne "jen" 9 tisíc z nich. List si všímá podobností mezi daňovou reformou a plánovaným propouštěním. V prvním případě jde spíše o restrukturalizaci daňových pásek, objem peněz vybraných státem přitom nijak neklesne. V druhém případě zase ministerstva nikoho propustit nemusejí - stačí, když ušetří stanovenou částku. Podle Lidových novin tak sledujeme jen hru na reformu. Na skutečné směny si budeme muset počkat až do doby, než alespoň část vládních záměrů projde sněmovnou, konstatuje list.


Největší česká dřevařská firma CE WOOD by ráda rozhýbala pronajímání státních lesů, píše Mladá fronta Dnes. Za pronájem moravských státních lesů na deset let nabízí ministru zemědělství Petru Gandalovičovi ročně 1,5 miliardy korun. Firma odhaduje, že na pronájmu třetinové plochy státních lesů by tak státní podnik Lesy České republiky mohl vydělat více, než dnes získává z celé jejich plochy. Pokud by Lesy České republiky pronajaly všechny lesy, mohly by jim soukromní nájemníci zaplatit za deset let pronájmu až 40 miliard korun. O desetiletý pronájem usilují dřevařské firmy již od počátku devadesátých let, ministerstvo se však tak dlouhé lhůtě brání. Místo toho chce vyzkoušet takzvaný aukční model, běžný například v Kanadě. Deset procent rozlohy státních lesů by od počátku příštího roku získal na dva roky vítěz veřejné soutěže, v níž by rozhodovala cena za pronájem. Pronajaté lesy by spravovala soukromá firma, na její činnost by dohlížel státní podnik.


Památkáři bojují za záchranu historických továrních komínů, všímají si Hospodářské noviny. Poté, co komíny ztratí v průmyslových areálech svou původní funkci, odmítají majitelé investovat do jejich údržby. Avšak i jejich demolice je přijde velmi draho, v uzavřeném továrním komplexu ji lze navíc provést jen velmi obtížně. Na vyřazených, chátrajících komínech se tak nezřídka usídlují čápi. Stoleté komíny, které jsou v dobrém stavu, se přitom dají využít pro odvod spalin z podzemních garáží nebo pro vedení vzduchotechniky. V Desné v Jizerských horách se jeden z komínů brzy promění v rozhlednu, v Libavském údolí na Sokolovsku se chystá nepoužívaný komín využít mobilní operátor. Pokud se pro nepotřebný komín najde nová funkce, lze na jeho údržbu získat peníze z evropských fondů.