Přehled tisku

Poslanci se chystají projednávat v nejbližších dnech novelu tzv. protikuřáckého zákona, kterou i proti vůli vedení své strany předloží poslanec ODS Boris Šťastný. Lidové noviny zjistily, že téměř dvě třetiny veřejnosti souhlasí se zněním návrhu, který počítá s povolením kouření jen v těch pohostinských zařízeních, v nichž provozovatel zajistí pro kuřáky zvláštní oddělenou místnost. Z průzkumu, který si deník nechal vypracovat, vyplývá, že návrh schvaluje i 45 procent lidí, kteří sami kouří. Za oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky se hlasitě přimlouvají vedle lidí, kteří nekouří, i ti, kteří se dokázali své závislosti na nikotinu zbavit. Na podporu novely protikuřáckého zákona vznikla už petice, pod níž se během několika týdnů podepsalo 75 tisíc občanů. Takový úspěch si neslibovali ani sami organizátoři petiční akce. Naopak odpor vyvolal návrh především v řadách liberálních politiků, kteří považují nucení provozovatelů zřizovat kuřácké "salonky" za porušování svobody podnikání. Poslanec Šťastný přesto doufá, že jeho návrh projde ve sněmovně alespoň do druhého čtení. Lidové noviny dodávají, že omezit kouření se pokusilo již několik poslaneckých iniciativ, dosud však dosáhly jen dílčích úspěchů, např. zákazu reklamy na tabákové výrobky. Dnes se smí v restauracích kouřit prakticky kdykoliv a všude, stačí, když je prostor určený kuřákům nějak označen.

List ve svém komentáři soudí, že pokud v otázce omezování kuřáků vládne ve společnosti konsensus a i samotným kuřákům nevadí separovat se, nelze pochopit postoj sněmovny, která všechny pokusy o restrikci doposud zamítla nebo změkčila. "O respektování zájmů i vůle občanů tu nemůže být řeči. Nebo mají poslanci škodlivost kouření za pověru?", ptají se v závěru svého komentáře Lidové noviny.

---

Radovan Krejčíř, foto: ČTK

České deníky se na svých publicistických stránkách věnují zatčení Radovana Krejčíře. Komentář Hospodářských novin v této souvislosti připomíná případ bývalého ředitele slovenské tajné služby Ivana Lexy, kterého v roce 2002 zadržela rovněž jihoafrická policie. List podotýká, že zatímco je více než žádoucí, aby byl Krejčíř vydán se stejnou rychlostí jako Lexa, tedy během čtyř dnů, další podobnosti v kauzách obou mužů by nám mohly připravit naopak nepříjemné překvapení. "Lexa byl mnohem větší politický symbol než nějaký Krejčíř. Jeho SIS (Slovenská informační služba) unesla prezidentova syna, dávala se jí za vinu jedna vražda, podílela se na nesčetných provokacích. O Lexově vině pochyboval málokdo. Jenže... Jenže se ji nepodařilo prokázat; posledních obvinění byl zproštěn loni., " píše deník. Domnívá se proto, že nejdůležitější bude nasadit do případu nejlepší žalobce, kteří Krejčířovi vinu prokáží. Jinak budeme po čase žasnout stejně jako Slováci a z tak efektivního zatčení nebude nic. Lidové noviny míní, že triumfalismus ministra vnitra Langra není na místě, neboť zatčením Krejčíře jen jedna složka státu, konkrétně civilní rozvědka, napravovala ostudné pochybení jiné složky, totiž policie. Z Langrovy řeči by se přitom dalo soudit, že sám ministr má na Krejčířově zatčení zásadní podíl. Podle listu přitom ministrův nadšený projev obsahuje jen jeden vzkaz, totiž výzvu všem zločincům, kteří by zvažovali opuštění České republiky, aby si zajistili dost peněz. Krejčíře se totiž podařilo zadržet právě díky docházejícím finančním prostředkům. Naopak Viktor Kořený nebo Boris Vostrý z Harvardských fondů se naší justici mohou nadále vesele smát, konstatují Lidové noviny.

I Mladá fronta Dnes hodnotí Krejčířovo zatčení jako dobrou zprávu, kterou však není třeba přeceňovat. Útěk znamenal mínus, africké zadržení naopak plus, dohromady tak obě události dávají nulu. Je pochopitelné, že Langer jásá, protože je ministr, obyčejní lidé však budou moci jásat až ve chvíli, kdy budou orgány stejně úspěšné jako v Africe, píše deník. "Lapit efektní třpytku je lehké, dát spravedlnost a bezpečí všem obyčejným zas těžké," uzavírá svůj komentář Mladá fronta Dnes. Právo považuje za nejdůležitější informaci související s Krejčířovým dopadením skutečnost, že nešlo o náhodu. Deník se zamýšlí nad tím, koho zpráva potěší a koho naopak vystraší. Radovat se budou lidé trápící se pocitem, že z českých zákonů se lze penězi vykoupit, dále lidé, které si Krejčíř znepřátelil nebo které poškodil, a v neposlední řadě i česká policie, kterou provokovaly jeho jedovaté vzkazy z dálky. Litovat podle deníku budou naopak nejen lidé z Krejčířovy branže, kteří možná hodně prozradí, ale také politici a zaměstnanci státní správy poté, co se ukáže, co je na Krejčířově výpovědi pravdivé a co nikoliv. Vládní činitelé prohlašují, že si od této chvíle žádný zločinec nemůže být jistý nikde na zeměkouli, toto tvrzení však bude moci platit, až se doma ukáže i Viktor Kožený, upozorňuje Právo.

---

Mladá fronta zjistila, že si exministryně školství a současná poradkyně premiéra Miroslava Kopicová účtovala ve svém předchozím zaměstnání neobvykle vysoký plat z veřejných peněz. V čele Národního vzdělávacího fondu působila na poloviční úvazek, odměněna byla až 1100 Kč na hodinu. Spravovala evropský program Leonardo da Vinci, v rámci něhož jsou přidělována stipendia českým studentům na pobyty v zahraničí. Ze své funkce ji odvolala loni v červnu ministryně školství Petra Buzková a své rozhodnutí zdůvodnila právě příliš vysokými náklady na provoz Fondu. Kopicová v deníku uvedla, že jí mzda nebyla vyplácena z financí ministerstva školství, ale z příspěvků Evropské unie. Mladá fronta Dnes však píše, že do Bruselu odvádějí členské země Unie část svých daní, proto i evropské peníze je třeba považovat za veřejné.

---

Za posledních sedm let přibyly na ministerstvech více než dva tisíce úředníků, ačkoliv všechny vlády slibovaly propouštění ministerských zaměstnanců a snižování byrokracie, informuje deník Právo. Celkově se tak úřednický aparát rozrostl o pět procent. Nejvíce nabobtnalo ministerstvo zemědělství, když počty svých zaměstnanců zvýšilo o 1103 osob. Dalších devět resortů rozšířilo řady svých pracovníků o desítky. Zeštíhlilo naopak pět ministerstev, nejvíce obrana. Nárůst ministerských aparátů je zdůvodňován nejčastěji jako důsledek sociálnědemokratické vlády, byrokracie Evropské unie nebo slučování institucí. Například na ministerstvo zemědělství tak přešli zaměstnanci pozemkových úřadů, které dříve tvořily součást úřadů okresních. Všechna ministerstva se podle vlastních tvrzení snaží s byrokracií bojovat, píše deník. Některá z nich si proto objednala provedení personálních auditů externí firmou, jiná se rozhodla najít nadbytečné zaměstnance sama. Propouštění se dosud nejčastěji týkalo řadových referentů.

---

Lidové noviny ve svém sloupku uvažují o možném kandidátovi ČSSD na prezidenta. Když strana před časem vyhlásila cosi jako konkurz na novou hlavu státu, požadovala přesvědčeného Evropana se sociálním cítěním, který by byl schopen porazit Václava Klause a choval se nadstranicky. Zatímco prvním dvěma kritériím není podle listu těžké vyhovět, zbývající dvě kritéria dokáže splnit jen etablovaná osobnost. Vhodných kandidátů tak není mnoho a situaci vystihuje věta "A nehlašte se všichni, " domnívá se deník. Vedle Jiřího Dienstbiera se zatím jiné návrhy neobjevily. Nelze se proto divit, že se Jiří Paroubek rozhodl upřesnit svůj výrok o prezidentských ambicích, který pronesl v neděli, uzavírají svůj sloupek Lidové noviny.

---

Obraz Vasilije Kandinského v hodnotě několik desítek miliónů korun se možná nedopatřením ocitl na smetišti, píše deník Právo. Jeho zmizení oznámil policii ruský občan, který dlouhodobě žije v Klatovech. Obraz zabalený do starých hadrů ukryl v domě, který jeho česká manželka prodala v době, kdy kvůli propadlému vízu pobýval v záchytném zařízení pro cizince. Nový majitel nechal objekt vyklidit a veškeré zařízení odvést na skládku. O malbě nikdo nic neví, její majitel ji cení na 30 milionů korun. Policie vyšetřuje, zda obraz vůbec existuje. Podle majitele totiž o něm ví jen on a jeho bratr.

---

Hospodářské noviny si všímají, jak odlišné postoje k bývalým komunistickým prezidentům Antonínu Zápotockému a Klementu Gottwaldovi zaujaly jejich rodné obce. Zastupitelé Vyškova schválili návrh Konfederace politických vězňů a odňali svému rodákovi, Klementu Gottwaldovi, občanství. Proti návrhu se postavilo sedm z 27 přítomných zastupitelů města. Naopak v Zákolanech na Kladensku stojí dodnes na návsi veliká socha Antonína Zápotockého, který se zde narodil. O její odstranění doposud nikdo nepožádal, pozastavují se nad ní jen turisté. Deník přitom připomíná, že Zákolany mají rozhodně co nabídnout: Zákolanská polka je součástí Smetanovy opery Dvě vdovy, na zdejším hřbitově odpočívá pedagog Karel Slavoj Amerling a nedaleko vesnice leží hradiště Budeč, kde v mládí pobýval svatý Václav. "Je ironií, že muž, který přepisoval "k lepšímu" historické romány Aloise Jiráska, má pomník v sousedství slavného hradiště Přemyslovců," poznamenávají Hospodářské noviny.