Komentáře českých deníků si v pátek všímaly například významu plánované vládní daňové reformy pro střední třídu. Komentátor Lidových novin poukazuje na to, že střední vrstvy v porevoluční historii zaplatily už ledacos.
Komentáře českých deníků si v pátek všímaly například významu plánované vládní daňové reformy pro střední třídu. Komentátor Lidových novin poukazuje na to, že střední vrstvy v porevoluční historii zaplatily už ledacos. "Současné zaklínání se středními vrstvami zakrývá špatné svědomí, neboť v jejich prospěch se u nás vládlo opravdu málo," píše komentátor. Zaplatily podle něj například krachy bank a kampeliček nebo regulaci nájemného. Když chtěla ČSSD omezit státní výdaje, snížila příspěvek na stavební spoření, "což je spolu s příspěvkem na penzijní připojištění jediná středostavovská dávka," podotýká. Podle deníku se tak střední třída zřejmě smíří i s plánovanými změnami daní, důležitější pro ni je, aby bylo dostupné vzdělání a fungovaly úřady a sociální systém. Dopad reforem je podle Lidových novin ostatně problematicky stanovitelný. "Takže spočítat si, jakou daň napřesrok zaplatím ze svého letošního platu, je sice zajímavé, ale nemusí to odpovídat situaci většiny lidí za rok," konstatuje deník.
Vlastimil Tlustý
Poslanec ODS Vlastimil Tlustý požaduje, aby se o rozpočtové reformě oficiálně hovořilo jako o úsporném balíčku, nebo aby z návrhu zmizela patnáctiprocentní daň. Jinak při hlasování v Poslanecké sněmovně reformu zamítne. Tlustý to řekl v rozhovoru pro páteční Lidové noviny. Premiér Mirek Topolánek uvedl, že s žádnou podobnou změnou v návrhu rozpočtové reformy nepočítá. "Myslím, že mám přinejmenším morální, a možná dokonce autorské právo na původní návrh reformy. Proto nepřipustím, aby byl vydán plagiát s mým podpisem,"řekl Lidovým novinám Tlustý. Pokud do vládních návrhů nebudou promítnuty jeho požadavky vycházející z programu ODS, nesmí se jim podle Tlustého říkat reformy a nemá s nimi být spojováno hlasování o důvěře vládě. Premiér i místopředseda vlády Petr Nečas označují Tlustého požadavky za "bizarní". Nečas navíc tvrdí, že by tak exministr mohl zničit vládu i ODS. "Chci, aby na obálce toho návrhu bylo napsáno, že Tlustý je proti. Jestli mé stanovisko vláda nevezme v úvahu, je to její věc," prohlásil Tlustý.
Mirek Topolánek, foto: ČTK
Situaci na české politické scéně se v souvislosti s reformami věnuje i komentář deníku Právo. Komentátor upozorňuje, že mezi Mirkem Topolánkem a Vlastimilem Tlustým "to jiskří tak nějak odjakživa". "Nic na tom nezměnilo ani předvolební období, kdy před očima voličů coby usměvaví parťáci kráčeli společně po modré značce. Na vládním smetišti by se ale tihle dva kohouti nesnesli." Tlustý podle komentátora může svou kritikou reforem získat body u nespokojených sympatizantů ODS. Co se stane, když reformy neprojdou? Premiér chce předčasné volby. Ty by podle komentátora byly rizikem nejen pro levici nebo lidovce, ale také pro ODS. "Nabízí se samozřejmě možnost, že by další vládní peripetie vynesla horolezce Pavla Béma i na vrchol stranický. Bém by následně jako premiér mohl Tlustého vrátit na ministerstvo financí." Tady ale narážíme na problém - kongres ODS se jasně vyslovil proti spolupráci s ČSSD. "Pokud koalici nezlomí vaz kauza vicepremiéra Čunka, dá se další krize očekávat nejpozději o prázdninách. Že bychom si dali další osmiměsíční vyjednávací kolečko?"
Tomáš Julínek, foto: ČTK
Páteční tisk se věnuje reformě zdravotnictví, kterou představil ministr Tomáš Julínek. Převažující nesouhlas pacientů se zamýšleným placením u lékaře je podle pátečních Lidových novin pochopitelný, ale nikoliv obhajitelný. Lidové noviny v souvislosti s připravovanou reformou zdravotnictví podotýkají, že na straně pacientů není důvod ke změnám. "Všem se systém líbí, vždyť je to téměř komunismus," míní list. Deník poukazuje na to, že ani lékaři a lékárníci nemají zájem na omezování objemu prostředků, které se ročně v systému "protáčejí". "Když pacient aspoň symbolicky pocítí, že jeho návštěva lékaře i lékárníka není zdarma, je to první krok k rozumnějšímu zacházení s penězi ve zdravotnictví," věří deník.
Reformním plánům ministra zdravotnictví Tomáše Julínka se věnuje také komentář Mladé fronty Dnes. Jeho autor upozorňuje, že pouhé poplatky k zásadní reformě nestačí. K zavedení poplatků by podle Mladé fronty Dnes dříve či později přistoupila jakákoli elementárně odpovědná vláda. Skutečná reforma zdravotnictví to však není, píše autor glosy. Připomíná, že ODS slibovala zavedení individuálních účtů. Nic není slyšet ani o změnách v odměňování lékařů a otázkou je i to, co bude s fakultními a dalšími ministerstvu podřízenými zařízeními, podotýká komentátor.
Menší fakultní nemocnice, které ministerstvo zdravotnictví nepřevede na špičková nezisková univerzitní centra, by mohly být v příštích letech na prodej. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to připustil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Případná privatizace však podle Julínka určitě nebude plošná. "U menších nemocnic budeme nejprve upřednostňovat transformaci na státní akciovou společnost,"řekl. To, že by mohlo ministerstvo v příštích letech menší fakultní nemocnice prodat, podle Hospodářských novin nevyloučil ani Julínkův první náměstek Marek Šnajdr. Právě on má během několika měsíců vypracovat plán, jak má budoucnost fakultních nemocnic vypadat. "Jednou z variant je i prodej některých menších nemocnic strategickému partnerovi. Zatím jsme ale o případném prodeji fakultních nemocnic nerozhodli," uvedl Šnajdr. Hospodářské noviny poznamenávají, že pokud by ministerstvo některou z menších fakultních nemocnic prodalo, šlo by o největší privatizaci nemocnic v české historii. List současně upozorňuje, že problém s prodejem by mohli mít nezařazení poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka. Když s nimi totiž v lednu uzavírala koalice dohodu o toleranci její vlády, slíbila jim, že se žádné fakultní nemocnice privatizovat nebudou, připomíná deník.
Deníky se zabývají také názory ministra průmyslu a obchodu Martina Římana na únorové výsledky českého průmyslu a stavebnictví. Říman označil tento růst českého průmyslu za "anomálii". Ve většině vyspělých zemích sice roste podíl služeb na HDP, komentátor Hospodářských novin ale upozorňuje na případ podobně "anomálního" Irska. "Existují totiž i primitivní služby a vyspělý průmysl," píše a upozorňuje, že výrobní závod s vývojovým střediskem má větší potenciál než call-centrum. Přesto by podle Hospodářských novinČesko i přes svoji tradici nadále na průmysl sázet nemělo. Tak o tom mluví i agentura CzechInvest. "Říman ale její tým rozbil a do čela povolal stranického kolegu, lokálního úředníka. Takže žádné modernizační osvícení," uzavírá deník.
Jiří Čunek, foto: ČTK
Výpisy telefonních hovorů vicepremiéra Jiřího Čunka odhalily, že během dne, kdy údajně převzal úplatek, bylo z jeho telefonu dvakrát voláno. Píše to páteční Mladá fronta Dnes. Bývalý vsetínský starosta Čunek dosud tvrdil, že většinu osudného 11. února 2002 strávil mimo kancelář, neboť byl ve Zlíně na výjezdním zasedání tehdejší vlády Miloše Zemana. Do Zlína prý odjel v 10:32 a zhruba v 11:30 byl údajně viděn v budově bývalého Baťova mrakodrapu. Do Vsetína se vrátil kolem 19:00. Podle výpisů hovorů z Čunkovy pevné linky na radnici ale z jeho aparátu mezitím kdosi volal, a to ve 14:07 a v 17:18. První hovor podle Mladé fronty Dnes směřoval do zubní ordinace Čunkovy ženy a druhý na jedno mobilní číslo. Podle policie volal ze své kanceláře Čunek, takže ve Zlíně mohl být maximálně dvě hodiny, píše Mladá fronta Dnes. To odpovídá i záznamům v diáři jeho sekretářky Marcely Urbanové, podle nichž Čunek odjel do Zlína ve 14:00. Úplatek si vzal podle Urbanové, klíčové svědkyně v celé korupční kauze, již dopoledne. Čunkův advokát Eduard Bruna ale tvrdí, že z Čunkovy kanceláře volal někdo jiný, což prý nebylo na vsetínské radnici neobvyklé.
Šéf české pobočky Interpolu Pavol Mihál, který byl veden v seznamu spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti, odešel od policie se zhruba osmitisícovou měsíční výsluhou. Píšou to páteční Lidové noviny. Mihál měl negativní lustrační osvědčení, protože bylo vystaveno na jiné křestní jméno. Poté, co se na celou věc přišlo, mu bylo nabídnuto místo, kde není lustrační osvědčení zapotřebí. Pobíral by ale zřejmě menší plat, a po odchodu od policie by tudíž získal i nižší výsluhu, píšou Lidové noviny. Mihál nabízenou funkci odmítl a od policie odešel. Postup policie kritizuje šéf občanského sdružení Otevřená společnost Oldřich Kužílek. Tvrdí, že Mihál by měl o nárok na výsluhu přijít, protože podváděl. Podle ministra vnitra Ivana Langra se ale nepodařilo prokázat, že šlo o úmysl.
Policie při zátahu na lidi, kteří prostřednictvím internetu sdílejí hudbu a filmy, objevila "nejpilnějšího" piráta na Úřadu průmyslového vlastnictví. Píše to páteční Mladá fronta Dnes. Cílem této instituce je přitom ochrana a kultivace duševních práv, připomíná list. Podle deníku šlo o pracovníka externí firmy, která na úřadu spravuje síť. Pirát údajně využíval kapacity připojení k internetu i dalších počítačů. Mezi hlídači duševního vlastnictví schovával přes 600 gigabytů nahrávek, uvádí deník. "Policie si ho odvedla i s počítačem,"řekl Mladé frontě Dnes předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Karel Čada. Instituce podle něj s podezřelým rozvázala spolupráci. Policisté provedli dohromady třináct domovních prohlídek a ani v jednom případě podle listu neodcházeli s prázdnou. "Jednalo se jen o samé velké ryby,"řekl Mladé frontě Dnes zdroj.
