Přehled tisku
Rozsáhlá kontrola lustračních osvědčení, kterou nařídil ministr vnitra Ivan Langer, odhalila, že šest vysokých policejních funkcionářů se zapletlo s komunistickými bezpečnostními složkami, informují Lidové noviny.
Rozsáhlá kontrola lustračních osvědčení, kterou nařídil ministr vnitra Ivan Langer, odhalila, že šest vysokých policejních funkcionářů se zapletlo s komunistickými bezpečnostními složkami, informují Lidové noviny. Z dosud prověřených 98% původně negativních lustračních osvědčení se jich šest ukázalo pozitivních. Konkrétní jména lidí, kterým tato osvědčení patří a kteří působí mimo jiné i na Policejním prezidiu, zatím nejsou známa. Výsledky kontroly totiž může zveřejnit jen žadatel. Ivan Langer zatím deníku řekl jen to, že se bude konkrétními případy zabývat. Za ideální považuje odchod policistů, kteří s největší pravděpodobností pracovali u policie protiprávně. "Na to však nemám personální pravomoc, ale určitě skončí na těch místech, kde je potřeba negativní lustrace," uvedl pro Lidové noviny Langer. Bývalý policejní prezident Vladislav Husák výsledky kontroly přijal s ulehčením, neboť očekával horší skóre. Počet šesti pozitivních lustrací podle něj potvrzuje, že jde jen o jednotlivé případy.
Prověření zaměstnanců Policejního prezidia, krajských a okresních policejních správ nařídil Langer začátkem února. Reagoval tak na odhalení, že šéf české sekce Interpolu Pavol Mihál byl agentem StB, a přesto získal negativní lustrační osvědčení. Do žádosti o lustraci totiž místo svého skutečného křestního jména Pavol uvedl Pavel. Poté, co jeho minulost agenta StB vyšla najevo, byl Mihál ze své funkce odvolán.
Komentáře některých českých deníků se zamýšlejí nad šancemi daňové reformy na schválení. K protestům Vlastimila Tlustého se přidávají i další poslanci a poslankyně, až to vypadá, že se premiérovi z chatrné stovky hlasů drolí jeden hlas za druhým, soudí Hospodářské noviny. Neznamená to však zánik reformy den poté, co se zrodila. Podle listu je totiž ze všech rebelů důležitý pouze Vlastimil Tlustý, který požaduje satisfakci, nějaké důstojné a lukrativní místo. "Ne, vládní poslanci jen těžko spáchají politickou sebevraždu. A ačkoli Jiří Paroubek nahlas hřímá o asociálnosti reforem, potichu se raduje, že úklid na financích udělá někdo jiný," píší Hospodářské noviny.
V českých poměrech ale až příliš často rozhoduje jeden jediný hlas, upozorňuje list a připomíná, že v roce 1996 vládu vydíral Jozef Wagner, v srpnu 2002 zablokovala Hana Marvanová po povodních Špidlovu a Sobotkovu daňovou reformu a v roce 2003 se podobně zachoval i Josef Hojdar. Situace, kdy vládne menšinová či jen zdánlivě většinová, vnitřně nesourodá koalice, tu bude minimálně do té doby, než nějakým zázrakem nevyhynou komunisté nebo než přijde ústavní reforma a s ní většinový volební systém, varují v závěru svého komentáře Hospodářské noviny.
Deník Právo považuje za nejdůležitější poslance Pohanku a Melčáka. Oba dělají drahoty a svou podporu chtějí odvodit až od výsledku jednání, které s nimi povede vládní koalice. Oba přeběhlíci se tím podle listu pasují na instituci postavenou na roveň třeba celé opozici nebo odborům. Právo si klade otázku, jak by se k oběma poslancům zachovala sociální demokracie v případě, že by poslali vládní koalici k šípku. "Byli by pak ještě kreaturami, nebo ztracenými syny při návratu?" Na druhou stranu se oba přeběhlíci propadnou do bezvýznamnosti, pokud pro reformu nezvednou ruku Tlustý a Klas z ODS, nebo i Hovorka z KDU-ČSL a všichni ostatní tím vyhrožující, uzavírá svou glosu Právo.
Hospodářské noviny uvádějí, že se vláda zalekla spolupráce veřejného a privátního sektoru a rozhodla se pozastavit některé z plánovaných projektů. Devět pilotních projektů státního a soukromého sektoru, známých pod zkratkou PPP, přitom před třemi lety iniciovala vláda ČSSD ve snaze ulevit napjatému státnímu rozpočtu. Současný kabinet si počíná mnohem opatrněji. Vyplývá totiž najevo, že některé plánované stavby jsou předražené, a hrozí, že masivně zatíží státní pokladnu. Stát chtěl původně spolupracovat se soukromníky například ve financování pražské Nemocnice na Homolce, ve vybudování studentského kampusu v Ústí nad Labem nebo ve zřízení soukromé věznice. Vláda však plánuje pokračovat jen ve výstavbě části dálnice D3 do Českých Budějovic, která by se tak měl stát testem spolupráce mezi státem a soukromým kapitálem. Deník připomíná, že ve světě je tato forma financování obvyklá a v principu výhodná pro obě strany. Stát vkládá do veřejných služeb méně peněz a manažerská a částečně i finanční rizika přebírá soukromník.
Pokud by Česká republika uspěla ve své kandidatuře na pořadatelství letních olympijských her v roce 2016, vstoupila by do historie jako první vnitrozemský stát, který tuto akci pořádá, všímají si Lidové noviny. Ačkoliv olympijská charta podmínku přístupu pořadatelského státu k moři neobsahuje, dosavadní praxe z ní jako by neoficiálně vychází. Dokládá to i skutečnost, že výběrová komise v minulosti dosud nikdy nezvolila některé z kandidujících středoevropských měst. Praha se o pořadatelství neúspěšně ucházela už v roce 1924. Generální sekretář Českého olympijského výboru Petr Hrubec pro list uvedl, že jde spíše o náhodu a že by tento zajímavý postřeh od kandidatury odrazovat neměl. Jachtařské soutěže se mohou konat i na sladkovodních plochách, v úvahu připadá například přehrada Lipno. Svými rozměry ani povětrnostními podmínkami by při srovnání s bývalými olympijskými vodními plochami nepatřila mezi nejhorší.
