Přehled tisku

0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes zjistila, že Češi dávají přednost hotovosti a s penězi nakládají extrémně opatrně. Z průzkumu, který si deník nechal vypracovat, vyplývá, že každý pátý člověk spoří do slamníku.

Mladá fronta Dnes zjistila, že Češi dávají přednost hotovosti a s penězi nakládají extrémně opatrně. Z průzkumu, který si deník nechal vypracovat, vyplývá, že každý pátý člověk spoří do slamníku. Velké oblibě se nadále těší také vkladní knížky a termínované vklady, a to hned z několika důvodů. Jde o tradici, lidé vkladním knížkám rozumějí a navíc mají doklad o tom, kde jejich peníze leží. Přitom úročení vkladních knížek nedokáže pokrýt ani inflaci. Češi naopak málo investují do akcií a dluhopisů ve srovnání s občany okolních států, neboť se jim na výběr nabízí méně místních akcií a odrazují je zkušenosti s vyrabovanými firmami za posledních sedmnáct let. List upozorňuje, že nelze spolehlivě zjistit, jak vysoké úspory v hotovosti lidé doma střádají. Podle údajů České národní banky nyní v oběhu kolují bankovky a mince v hodnotě 321 miliard korun. Po odečtení peněz uložených například na kasách v obchodech by měl každý občan České republiky disponovat hotovostí 22,5 tisíce korun. Významný podíl mincí a bankovek se do oběhu dostává v době výplat, neboť každý osmý si nenechává posílat peníze od zaměstnavatele na účet, ale dostává je hotově. Mnozí dávají přednost výplatám v sáčcích z důvodu vysokých bankovních poplatků, podotýká Mladá fronta Dnes.


Jiří Čunek,  foto: ČTK
Hospodářské noviny si ve svém komentáři kladou otázku, zda Jiří Čunek vydrží nebo ne, a nabízejí promptní odpověď: vydrží v tuto chvíli, ale nevydrží do konce, v mezičase však ještě způsobí velké škody. Podle deníku totiž svou sílu může čerpat ze dvou zdrojů, slabé koalice a slabé strany. List soudí, že kauza Čunek graduje pro premiéra Mirka Topolánka v nejméně vhodný čas, kdy chystá svou klíčovou reformu veřejných financí. Na její schválení bude potřebovat každý hlas, proto střet s lidovci riskne jen tehdy, když si bude stoprocentně jistý, že KDU-ČSL svého předsedu při lámání chleba obětuje. Martin Bursík si bude muset vybrat, zda chce sedět v reformní vládě se zabláceným společníkem, nebo zda přitlačí a přistoupí na riziko vzniku velké koalice, domnívá se deník. "Vzdali by se lidovci tak lukrativních úřadů jako jsou ministerstva financí, místního rozvoje a obrany? Těžko, bližší křeslo než předseda," konstatují Hospodářské noviny.

Právo ve svém sloupku označuje aféru vicepremiéra Čunka za nepříjemnou prověrku pro Stranu zelených, která se dostala do sněmovny mimo jiné i díky veřejnému znechucení politikou zavedených stran. Voliči očekávají, že zelení budou lepší, a pokud ne, své hlasy jim napříště nedají. Deník však míní, že se zelení znovu schovají za buk, pokud se lidovci za svého předsedu postaví v naději, že jim jeho vystupování přinese spoustu xenofobních hlasů v příštích volbách. "Vládní křesla hřejí víc než ideály. Tato koalice bude sotva riskovat rozkol kvůli gestům, protože nemá potřebné kalorie pro vládní výživu," uzavírá svůj sloupek Právo.


Zpráva, že v loňském roce Česká republika splnila všechna maastrichtská kritéria, vzbudila optimismus a pochyby o nezbytnosti reformy veřejných financí, růžová barva však brzy dojde, varuje ve svém komentáři Mladá fronta Dnes. Loni na podzim se totiž deficit rozpočtu zachraňoval odkladem některých novelizací o rok, a pokud se nic nestane, od ledna příštího roku vstoupí v platnost Škromachova verze zákona o nemocenské a civilní služební zákon, navíc začne splatnost kontraktů ve fondu dopravy. Země tak musí dle deníku učinit zásadní rozhodnutí. Buď bude dál provádět účetní triky, lepit díry v silnicích za pomocí peněz z privatizace a valit problémy před sebou. Nebo zvolí reformu, která změnou daní podpoří ekonomickou aktivitu a novým pojetím dávek atraktivitu práce. Takovou reformu sice pocítí všichni, ale ještě to nebude příliš bolet v porovnání s krachem systému budovaného v posledních osmi letech, který zasáhne především ty sociálně nejslabší, upozorňuje Mladá fronta Dnes.


Jiří Paroubek
Lidové noviny se ve svém komentáři pozastavují nad útokem Jiřího Paroubka na jeho stranické kolegy Bohuslava Sobotku a Zdeňka Škromacha. Paroubkovo vyhrožování možnou rezignací na post předsedy ČSSD považuje list za vydírání. Jde o metodu, která se osvědčuje zejména v diktaturách, kde se o výměně diktátora ani nesluší uvažovat, v demokracii ji však lze podle deníku použít jen v mezních okamžicích a jen v situaci, kdy bude brána vážně. Jiřímu Paroubkovi proto pokus o upevnění vlastní mocenské pozice ve straně nevyšel a předseda se ukázal jen jako korodující buldozer který vyvolává rozepře, míní Lidové noviny.


Hospodářské noviny se věnují kandidátům, kteří se ucházejí o místo v Radě České Televize. Třetina z patnácti členů Rady se bude volit na některé z nadcházejících schůzí Sněmovny a strany budou usilovat o prosazení svých kandidátů a získáni vlivu na veřejnoprávní médium. O křesla v Radě se tak budou ucházet i bývalá místopředsedkyně sněmovny za ČSSD Jitka Kupčová nebo exposlanec ČSSD Miloslav Kučera, autor ideologických posudků na písňové texty amatérských skupin z 80. let, upozorňuje deník. Spekuluje se i o kandidatuře někdejší poslankyně ODS Kateřiny Dostálové nebo bývalého člena ČSSD Milana Ekerta. Předseda volebního výboru Petr Tluchoř listu řekl, že v tuto chvíli podalo kandidaturu 29 lidí, z nichž bude v polovině dubna vybráno 15 jmen do užšího kola. Z nich zvolí pět budoucích radních Sněmovna.

V roce 1999 přitom zaměstnanci ČT vstoupili za podpory veřejnosti do stávky, aby vyjádřili svůj nesouhlas s vedením České televize, které považovali za zpolitizované. Dosáhli stanovení nových pravidel pro výběr nezávislých osobností. I přesto dnes v Radě ČT zasedá mimo jiné i Jiří Baumruk, mluvčí volební kampaně ODS v Praze v roce 2002, Jan Prokeš, dlouholetý poslanec ČSSD, či Alena Svobodová, bývalá poslankyně za KSČM, píše list.


V domovech důchodců ordinuje málo lékařů a některé z těchto zařízení se potýkají s problémem zajistit pro své klienty lékařskou péči, informuje deník Právo. Příčnu lze hledat v nedostatečných platbách od zdravotních pojišťoven a ve velké časové náročnosti návštěvy pacienta z domova důchodců. Situace se navíc v příštích letech ještě zhorší, protože praktických lékařů ubývá. Třetina z nich je totiž starší 60 let a dvě třetiny starší 50 let. Domovy důchodců se snaží řešit tento problém různě. Od slev na nájemném za ordinaci až po stanovení určitých dnů, během nichž je lékař, který jinak vede ještě normální ordinaci, v domově důchodců přítomen. Celou záležitostí se zabývá i Lékařská komora, která chce prosadit rekvalifikaci části internistů na praktické lékaře, neboť až 90% léčebných zákroků spadá do interních oborů.


Velké zásoby léku proti ptačí chřipce, které Česká republika loni nakoupila, leží ladem, všímají si Lidové noviny. Česká vláda vydala téměř tři sta milionů korun za takové množství léku tamiflu, které by bylo možné okamžitě použít pro čtvrtinu populace. K tomuto kroku se rozhodla na základě odborných prognóz, které naznačovaly, že se letos ptačí chřipka do Evropy vrátí. Panovaly obavy z možného zmutování viru H5N1 na virus přenosný i mezi lidmi, všech dosavadních 61 smrtelných případů však vzniklo na základě nákazy od ptáků.

Odborníci nyní diskutují, zda šlo o nutnou investici do zdravotní prevence, nebo zda vláda podlehla úspěšnému lobbingu farmaceutických firem. Jak řekl listu mluvčí Statní veterinární správy Josef Duben, jeho úřad už loni označoval hromadný nákup tamiflu, ať už soukromníky nebo státem, za velmi sporný. Znehodnocení zakoupených zásob zatím nehrozí, neboť minimální trvanlivost léku je pět let. Za tamiflu utratily miliony i jiné evropské státy, dodávají Lidové noviny.


Václav Havel
Osudy lidí, jimž bývalý prezident Václav Havel před deseti lety udělil milost, budou zfilmovány, píše Mladá fronta Dnes. Pod jinými jmény jejich příběhy ztvární známí herci. V rámci cyklu Prezidentské milosti je plánováno šest celovečerních filmů do roku 2012, každý rok jeden. Autoři vybrali vhodné příběhy po poradě s právničkou prezidentské kanceláře, na plátnech se tak objeví manželská romance, v níž žena v opilosti udeří svého manžela sekyrou, příběh samotáře ze zemljanky, jenž zapomněl lidskou řeč, romský školník, čelící vězení jen kvůli švagrovi, nebo tragická smrt atleta, z níž byl obviněn jeho syn. Jako první však do kin dorazí film Václav, v němž retardovaný muž nesnese hrubé zacházení se ženou, kterou miluje, a vystřelí na vlastního bratra.