Přehled tisku
Lidové noviny upozorňují na další podezřelou transakci spojenou s vicepremiérem Jiřím Čunkem. Čunek prý ještě jako starosta Vsetína sehrál klíčovou roli při záchraně místního hokejového klubu, který se před pěti lety ocitl na pokraji krachu. Vsetínská radnice nejprve vstoupila do sporu mezi akcionáři a vedením hokejového klubu a většinu jeho akcií za necelé dva miliony korun odkoupila. Protože se správa klubu ukázala finančně náročná, začalo město hledat pro svůj podíl v klubu vhodného kupce. V roce 2005 podepsal Jiří Čunek smlouvu na prodej 70 procent akcií ruskému podnikateli.
Mladá fronta Dnes i Lidové noviny se ve svých komentářích vracejí k rozhodnutí poslanecké sněmovny zabývat se návrhem na vyplácení měsíčního příspěvku 20 000 Kč olympionikům i ve druhém čtení. Lidové noviny ve svém sloupku soudí, že hloupostí se tento návrh vyrovná snad jen nápadu slovenského premiéra Fica odškodňovat komunisty vyloučené ze strany po roce 1968. Rozumnější by podle nich bylo obdařit podobným privilegiem například válečné veterány. V tomto případě však argumentovat rozumem nemá smysl, vždyť sám navrhovatel, sociálnědemokratický poslanec a olympionik Ploc nevyloučil, že by chtěl rentu v budoucnosti využít, konstatují Lidové noviny.
Komentář Mladé fronty Dnes míní, že by olympionikům mohly medaile a sláva stačit. Připomíná, že za takzvaného socialismu byli všichni sportovci amatéry jen na oko. Museli mít proto ještě nějaké formální zaměstnání, z něhož jim plyne nárok na důchod. Jistě malý, ale tím se nijak neliší od všech ostatních. "Kromě toho byl olympionikem každý jen část svého života. Co dělali ti lidé potom? Pracovali? Nepracovali?" ptá se v závěru svého komentáře Mladá fronta Dnes.
Pokud by zahájily provoz sázkových her pomocí internetu, čekala by je podle loterního zákona pokuta až půl milionu korun. V České republice přesto působí úspěšně několik zahraničních firem. Ministerstvo vnitra je sice již několikrát zažalovalo, všechny soudní spory však byly odloženy. Sázkovým kancelářím navíc nahrává nedávné rozhodnutí lucemburského soudního dvora. Podle něj mohou provozovat sázení i v jiných státech Evropské unie, pokud vlastní licenci v domovské zemi, vysvětlují Hospodářské noviny.
Komentář Hospodářských novin se věnuje plánům na pořádání letních olympijských her v Praze. Přináší tři základní argumenty proti. Zaprvé, velcí lidé mají velké sny a chtějí slávu, většinu nákladů a především případné ztráty by však neslo město a stát. Zadruhé, olympiáda má smysl v málo známých městech, kam přitáhne pozornost. Praha je však slavná už dnes. Po skončení olympijských her se do ní bude jezdit kvůli historickému centru, nikoliv kvůli olympijské vesnici. Zatřetí, metropole potřebuje investice, avšak především do parků, rekreačních zón, obchvatů, cyklostezek a sportovišť. "Chytře udělaný projekt by mohl zemi prospět: finančně, mezinárodně a zejména mentálně. Letní hry by takovou velkou šancí mohly být. Ale rozhodně ne tady a teď," domnívá se komentář Hospodářských novin.
Mladá fronta Dnes si všímá, že existují hodní a zlí estébáci. Zatímco mnozí bývalí spolupracovníci StB dnes čelí ostré kritice, šéfovi Národní protidrogové centrály plukovníku Jiřímu Komorousovi jeho krátká zastávka v komunistické rozvědce v kariéře nijak nebrání. Komorous absolvoval na konci 80. let kurz pro politicky spolehlivé kádry, aby se mohl stát špionem na Západě. Ačkoliv se o Komorousově zapletení se s StB ví už od počátku 90. let, šéfovi Národní protidrogové centrály se jej dosud dařilo bagatelizovat.
Lustrační zákon schvalovaný ve Federálním shromáždění na počátku 90. let na komunistickou rozvědku jako by pozapomněl. Velký lustrační zákon zakázal práci u policie všem funkcionářům StB a řadovým příslušníkům kontrarozvědných útvarů na československém území, malý lustrační zákon se vztahoval i na členy Lidových milicí, agenty a vědomé spolupracovníky StB. Zahraniční špioni však zůstali opomenuti. Jiří Komorous by se tak podle deníku mohl stát i policejním prezidentem.
Šumavský král smrků padl za oběť lednovému orkánu Kyrill. Upozorňují na to Lidové noviny. Smrk dlouhý 50 metrů rostl v Boubínském pralese asi 260 let. Zaměstnanci Chráněné krajinné oblasti Šumava jej v těžko přístupném terénu objevili až včera. Král šumavských smrků tak padl v poměrně mladém věku, neboť někteří předchozí králové se dočkali čtyř i pěti století života. Ochranáři se domnívají, že by smrk stejně asi dlouho nevydržel, neboť jej na několika místech zasáhla hniloba.
