Přehled tisku

Prime Minister Jiri Paroubek
0:00
/
0:00

Pondělní deníky se vracejí k víkendovému jednání vedení ČSSD. Podle Hospodářských novin je zvláštní, že se ČSSD v sobotu na jednání ústředního výkonného výboru zaměřila na otázky vnitrostranické demokracie a zastoupení žen.

Pondělní deníky se vracejí k víkendovému jednání vedení ČSSD. Podle Hospodářských novin je zvláštní, že se ČSSD v sobotu na jednání ústředního výkonného výboru zaměřila na otázky vnitrostranické demokracie a zastoupení žen. "Asi jde o zastírací manévr. Kdyby se v partaji vážně diskutovalo o opoziční strategii nebo se hodnotila povolební vyjednávání, asi by vypluly na povrch rozbroje, které si Jiří Paroubek před sjezdem nepřeje," píše deník. List se domnívá, že ČSSD potřebuje především modernější a reformnější vedení. "Potřebuje přestat vypadat jako partaj otylých funkcionářů, kteří po listopadu 1989 zahodili komunistické legitimace, protože přestaly být výhodné," uvádí list.

Právo se domnívá, že Jiří Paroubek na sobotním zasedání otestoval, jak se staví nejvyšší orgán strany k návrhům změn stanov. "Výsledek je nemastný neslaný: něco projde, něco ne, něco se rozhodne až na sjezdu koncem března," píše deník. Podle listu je ale pozoruhodné, jaký se zdvihl odpor proti návrhu zaručeného podílu žen na volebních kandidátkách ČSSD. "Levicové by bylo ženy zvýhodnit, opačný postoj je konzervativní," domnívá se Právo.

Lidové noviny si myslí, že navrhovaná přímá volba předsedy ČSSD Paroubkovi vyhovuje, protože se dokáže mediálně prosadit. "Paroubek chce navrhnout sjezdu své strany, aby smáznul pojistky a dal mu volnou ruku nad vším, co je ve straně opravdu důležité," uvádí deník.


Odpovědnost za nynější spor ČSSD s advokátem Zdeňkem Altnerem nese především bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman - podle Práva to prohlásil nynější šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek v sobotu na uzavřeném jednání Ústředního výkonného výboru ČSSD. Sociální demokracie údajně Altnerovi dluží honorář 93 milionů korun za to, že jí v roce 2000 Lidový dům vysoudil. Podle advokáta částka od té doby narostla o sankce a úroky na více než 19 miliard korun.

Podle deníku se Paroubek v neděli na Zemanovu adresu vyjádřil mnohem smířlivěji. "Miloš Zeman v roce 1997 podepsal tuto smlouvu. A až do roku 2001 byl předsedou strany. Více to zatím na veřejnosti komentovat nechci,"řekl Právu předseda ČSSD.


Bohumil Laušman, foto: ČTK
Kdo se chce smát lidem sametu 1989, strčí jim před oči vedení České televize. Nevědomý komunista, nevědomý spolupracovník StB a nevědomý milicionář. Televize veřejné služby je tu od toho, aby šířila demokracii, svobodu, kulturu, umění, starala se o práva menšin, prostě ideje a myšlenky, o nichž si zákonodárci myslí, že je nikdo jiný než Česká televize šířit neumí. Po osmnácti letech svobody se nenašel nikdo, kdo by to dovedl a nebyl přitom v KSČ, v Lidových milicích či u StB, napsala ve svém komentáři pondělní Mladá fronta Dnes. "K čemu etický kodex televize, když vedení má k etice daleko. Vedení věří, že má k etice blízko. Všechny ty KSČ, StB a Lidové milice považuje za protivné bzučení minulosti," píše deník. "Jako obvykle v Česku vládu zákona snadno nahradila lidská povídačka o dobrých lidech. Nesplňte vy povinnosti ze smlouvy, podveďte zákon, oblafněte někoho, potrestají vás. Asi. Jste totiž málo dobří. Kdybyste byli dobří víc, zákon by vaše činy přehlédl. To je poučení (nejen) z této ostudy," dodává Mladá fronta Dnes.

Podle komentáře Lidových novin spolupracují politici na rehabilitaci členů totalitní KSČ. Soudě podle odezvy, kterou zpráva o utajovaném členství generálního ředitele ČT Jiřího Janečka v KSČ měla, mají politické špičky demokratických stran za to, že vše je v pořádku, usuzuje deník. "Ale ve sněmovně přece existuje stálá komise pro sdělovací prostředky. Její členy si mimo jiné platíme za to, aby nám řekli, jaká jsou pravidla. Jestli je v pořádku dnešní chování generálního ředitele veřejnoprávní televize i členů Rady ČT," píšou Lidové noviny. "Rádi se dozvíme, zda více než jeden milion našich spoluobčanů, členů předlistopadové KSČ, představoval předvoj nás ostatních. A jen zpozdilí spoluobčané to chtěli ignorovat," dodávají Lidové noviny.


Jiří Čunek, foto: ČTK
Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL) navrhuje, aby majitelé domů mohli dát dvouletou výpověď nájemníkům, a to bez uvedení důvodu. Návrh úpravy občanského zákoníku, který míří do vlády, by tak měl vyřešit vztahy mezi majiteli bytů a nájemníky po roce 2010, tedy od doby, kdy bude výše nájemného výlučně v jejich rukou bez regulace státu. Informují o tom pondělní Hospodářské noviny.

Čunkův návrh podporují nejen lidovci, ale i koaliční partneři. Například ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) souhlasí, ale návrh musí podle něj řešit vztah ke starým a handicapovaným lidem. "Dovedu si představit, že takové pravidlo by nesmělo být uplatněno na lidi starší 75 let," uvedl Gandalovič. Sociální demokraté a komunisté s návrhem nesouhlasí. "Návrh je pro nás nepřijatelný. Jeho přijetí by vyvolalo složitou situaci pro sociálně slabé obyvatele," uvedl za KSČM František Beneš.


Ve vojenské tajné službě až do roku 2003 působila řada důstojníků někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB). Zastávali zde významné posty a práci útvaru "sabotovali". K dispozici měli falešná lustrační osvědčení. Mladé frontě Dnes to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Podle deníku muselo do konce roku 2003 opustit kontrarozvědku 40 bývalých důstojníků StB, odešly i desítky agentů komunistické tajné policie. Zastávali posty ředitelů takřka všech odborů, dokonce i funkci zástupce šéfa obranného zpravodajství.

"Dostat je odtud byl tvrdý boj. Využívali všech kontaktů: Úřadem vlády počínaje a některými poslanci konče,"řekl deníku Krejčík. O konkrétních škodách, které napáchali, se nezmínil. Podle něj však například zamlčovali "jim nepohodlná fakta a informace". "Řídili se heslem: čím hůře, tím lépe. Práci vojenského zpravodajství sabotovali,"řekl Mladé frontě Dnes Krejčík.

Podle něj někdejší členové Státní bezpečnosti v rámci kontrarozvědky dokonce postupovali ve funkcích. Dokázali si totiž opatřit negativní lustrační osvědčení. Bezpečnostní prověrky jim prý uděloval bývalý ředitel vojenského zpravodajství Petr Pelc. "Jsem ale přesvědčen, že byl lidmi, které jsem já později propouštěl, uváděn záměrně v omyl. To, jakým lidem pan Pelc podepisoval bezpečnostní certifikáty, mu muselo být úmyslně zamlčeno,"řekl Mladé frontě Dnes Krejčík.


Ve špatném až havarijním stavu je v České republice kvůli dlouhodobému podfinancování oprav už přes 2000 silničních mostů. Nejhorší situace je na silnicích druhých a třetích tříd, na které je jen velmi málo peněz. Deníku Právo to řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Hoření. Kvůli dlouhodobému zanedbávání oprav je v havarijním stavu také 44 procent ze 49.000 kilometrů silnic nižších tříd a 1705 z 12.520 mostů, které na nich stojí. "Z tohoto pohledu jsou na tom dálnice podstatně lépe. Vždyť z dálničních mostů jsou v současné době zcela nevyhovující pouze tři, zatímco koncem roku 2005 jich takto bylo hodnoceno ještě osm. Avšak na silnicích první třídy je ve špatném či havarijním stavu 288 mostů," uvedl mluvčí. Loni šlo na opravy mostů na dálnicích 150 milionů korun a na silnicích prvních tříd 500 milionů. Hoření odhaduje, že ke zlepšení stavu všech mostů by bylo zapotřebí 2,5 miliardy korun.

Na pozemních komunikacích je v tuzemsku celkem 16.453 mostů. Z toho 1352 vzniklo už před rokem 1900 a dalších 4090 vyrostlo v letech 1901 až 1950. Že je situace neúnosná, se shodli odborníci již v roce 1996, kdy byl přijat program obnovy mostů, který počítal s výdaji přes tři miliardy korun. Postupně byl však utlumován a peníze šly především na stavbu nových dálnic, uvedlo Právo.


Ministerstvo spravedlnosti poskytne finance na projekt soukromé věznice, která má vyrůst do dvou let v bývalém vojenském prostoru v Rapoticích u Brna. Úřad ale hodlá investovat o půl miliardy korun méně, než se loni předpokládalo. Náklady by se tak měly pohybovat přibližně do jedné miliardy korun. Informují o tom pondělní Hospodářské noviny. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) byly původní plány předražené a pro stát nevýhodné. "Za předchozích podmínek by byl projekt věznice pro stát prodělečný. Po snížení rozpočtu už bude možné ho spustit,"řekl Hospodářským novinám Pospíšil. Z původního návrhu ministerstvo vypustilo například fotbalové hřiště pro dozorce a odsouzené za téměř 100 milionů korun. Neobvykle luxusní prý byla i vězeňská knihovna.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová Právuřekla, že pro projekt výstavby věznice je již v současné době dokončena studie technického řešení. "Probíhají technická jednání všech zúčastněných partnerů, která mají za cíl dodržet původní předpokládané investiční náklady ve výši do přibližně jedné miliardy,"řekla Právu Kuncová.

Soukromá firma věznici vybuduje ze svých peněz a 27 let ji bude provozovat a udržovat. Stát jí za to bude platit "nájem", navíc dodá ostrahu. V květnu chce ministerstvo spravedlnosti vypsat výběrové řízení na firmu, která věznici pro 500 lidí postaví a bude provozovat.


Bývalý zaměstnanec havlíčkobrodské nemocnice Petr Zelenka, kterého policie obvinila ze série vražd a pokusů o vraždu, se údajně mohl této trestné činnosti dopustit už v roce 2005. Policisté prověřují úmrtí dalšího muže, který na podzim 2005 na oddělení ARO v nemocnici v Havlíčkově Brodě vykrvácel. Počet obětí by tak mohl ještě stoupnout. Píše to Mladá fronta Dnes. "Prošetřujeme více úmrtí. Také v souvislosti s tím, že prověřujeme okolnosti doznání pana Zelenky. Je tam zahrnut i podzim 2005,"řekl deníku vyšetřovatel případu Milan Jušta.

Policisté Zelenku obvinili z osmi vražd a devíti pokusů o vraždu. V případě prokázání viny mu hrozí doživotní trest. Údajně zabíjel tím, že pacientům ARO podával lék na ředění krve a lidé vykrváceli. Nyní je Zelenka na psychiatrickém oddělení vězeňské nemocnice v Brně-Bohunicích. Předtím byl ve věznici v Hradci Králové.