Přehled tisku
Všechny deníky komentují roztržku mezi premiérem Mirkem Topolánkem a prezidentem Václavem Klausem kvůli podobě nové vlády. Prezident trvá na tom, že neakceptuje vládu, která by se při hlasování v parlamentu musela spoléhat na podporu přeběhlíků z opozice a rovněž mu vadí, že by se novým ministrem zahraničí měl stát senátor Karel Schwarzenberg.
Podle Mladé fronty Dnes jsou události kolem sestavování vlády poučením pro voliče, koho volit a koho ne. Deník rovněž píše, že pokud se strany nedokážou domluvit, je nejvyšší čas oznámit občanům termín předčasných voleb.
Pro podobné řešení se vyslovují i Lidové noviny. Poslední vývoj na politické scéně podle nich potvrzuje, že nové hlasování je jediným poctivým východiskem z povolební situace. Lidové noviny poukazují i na to, že si Topolánek zrovna nepomohl, když dopustil, aby mu stranické vedení zarazilo jednání se sociálními demokraty, aniž měl "plán B". "Výsledkem bylo, že přinesl prezidentovi seznam ministrů, který nemá jistou ani podporu všech poslanců ODS, natož nějakých konstruktivních přeběhlíků z ČSSD. A druhou vládu kráčející do zdi se prezidentovi nechce jmenovat," konstatuje autor poznámky.
Podle autora sloupku v Právu mohlo mít Česko pevnou vládu, která by bez problémů mohla udělat nutné reformy. "Sociální demokracie při jednáních s ODS ustoupila tak, že více než svého partnera snad překvapila sama sebe. Vedení ODS však na poslední chvíli řeklo ne! A tak s možným dopuštěním odběhlíka Miloše Melčáka budeme mít vládu tří veteránů, vládu na dvě věci: na draka a na nic. Není totiž pravděpodobné, že by i odběhlík z ČSSD někdy zvedl ruku pro zákony, které ta vláda připraví. Důvěru si taková vláda nezasluhuje. Snad něco mezi opovržením a lítostí," uzavírá autor sloupku v Právu. Jiný komentátor Práva píše, že tak otevřenou roztržku mezi premiérem a prezidentem polistopadová Česká republika ještě nezažila. Přitom oba muži pocházejí z jedné politické strany a v případě prezidenta jde dokonce o otce zakladatele. Komentátor soudí, že premiér Mirek Topolánek byl dosud dítě štěstěny. "Bez nadprůměrných schopností práce v nejvyšší politice stále vyhrával s ODS různé volby. Včera narazil na protivníka, který mu nic nedaruje. Pokud nevrátí premiérské pověření, pustí se do boje s hlavou státu, který neskončí dobře pro pověst země. Pokud ho vrátí, bude za ťulpase," míní komentátor Práva.
K obraně samotného území Spojených států by podle šéfa amerického úřadu pro raketovou obranu Henryho Oberinga stačily dvě již existující základny v Kalifornii a na Aljašce. Třetí základna v Evropě ale zvyšuje šance na úspěch a zároveň může zajistit bezpečnost spojencům, řekl Obering v rozhovoru pro Hospodářské noviny. "Bez evropské základny bychom nebyli schopni poskytnout tu samou ochranu našim evropským spojencům. A případně našim vlastním občanům i vojenským silám, které se v Evropě mohou nacházet," vysvětlil. Podle něj jde hlavně o nebezpečí ze strany Íránu a Severní Koreje.
Hospodářské noviny připomínají, že americká protiraketová základna má v Evropě podle plánu fungovat v roce 2011. Rozhodnutí o jejím umístění musí proto padnout začátkem příštího roku. Protiraketovou základnu má hostit Česko, Polsko, případně obě země dohromady. V Česku by byl radar, v Polsku rakety. "Věřím, že v nejbližších měsících vstoupíme s hostitelskými zeměmi do jednání," uvedl Obering.
Praha má stále velkou šanci získat centrálu evropského navigačního systému Galileo. Podle Práva to tvrdí státní agentura CzechInvest. Systém Galileo má odstranit závislost Evropské unie na americkém systému GPS. "Česko má řadu expertů na vesmírné a satelitní technologie. Naše technické vysoké školy jsou zdrojem kvalitních pracovních sil a zárukou pro další rozvoj projektu. Nezpochybnitelná je výhodná poloha Prahy a její snadná dostupnost letecky i pozemními cestami. Věřím, že ČR má velkou šanci na úspěch,"řekl Právu generální ředitel agentury CzechInvest Tomáš Hruda. O sídle úřadu pro Galileu rozhodovali minulý týden v Bruselu ministři dopravy, ale k řešení se nepřiblížili. Umístění sídla Galilea s sebou podle Hrudy nese potenciál dalších investic do takových sektorů, jakou jsou informační technologie nebo elektronika. "Pro CzechInvest jsou tato odvětví prioritní," dodal Hruda.
V Česku letos proběhly desítky transakcí, při nichž se prodaly či nakoupily firmy za přibližně 150 miliard korun. Většinu z toho si připisují zahraniční investoři, každým rokem ale roste i hodnota akvizic českých firem v zahraničí. Napsala to Mladá fronta Dnes. Největší letošní transakcí byl prodej Českých radiokomunikací za 34 miliard korun. Je to vůbec největší částka, jaká při převzetí soukromých firem padla v celé střední Evropě. Druhým největším obchodem soukromých firem v tuzemsku byl prodej čtvrtiny společnosti Zentiva. Její akcie koupila za téměř 13 miliard korun největší evropská farmaceutická společnost Sanofi-Aventis. Největší českou transakci v zahraničí letos uskutečnila energetická skupina ČEZ. V Polsku koupila dvě uhelné elektrárny, celkem za téměř 11 miliard korun. A v Bulharsku ČEZ koupil elektrárnu Varna za 8,5 miliardy korun.
