Martin Zvěřina se ve sloupku Lidových novin zamýšlí nad personálním složením budoucí vlády. Úvahy o něm přitom považuje za předčasné. "Můžeme brát vážně jména, která kolují?Pouze jako provokaci."
Foto: ČTK
Martin Zvěřina se ve sloupku Lidových novin zamýšlí nad personálním složením budoucí vlády. Úvahy o něm přitom považuje za předčasné. "Můžeme brát vážně jména, která kolují? Pouze jako provokaci," odpovídá si na otázku Martin Zvěřina a radí: "Berme ta jména jen jako vodítko - do vlády zasednou slabé figury, béčka." Ve svém sloupku Lidových novin varuje Martin Zvěřina před šibaly a tuneláři, kteří se obejmou a zamíří svorně ke "světlým zítřkům". Aspoň tak se mu jeví náhlá a nečekaná přítulnost ČSSD k Ivanu Langrovi v čele ministerstva vnitra. Úvahu v Lidových novinách o vládě národní nevolnosti pak Martin Zvěřina uzavírá konstatováním, že "proti tomu, co prozatím naznačuje dohoda Topolánka s Paroubkem, je velká koalice křišťálovou studánkou."
Foto: ČTK
Janu Macháčkovi v komentáři Hospodářských novin připadá, že si policie plete kriminalistiku s agendou divadelní agentury. Komentátor tak soudí podle způsobu zatčení příbramského podnikatele Starky, u kterého nechyběl vrtulník, desítky policistů v maskách a dálnice byla na dvě hodiny zablokovaná. "Starka je možná ,šéf příbramského podsvětí', ale presumpce neviny se ctít musí. Je snad normální, aby se celý národ v televizi díval na to, jak zatčený ryje nosem do asfaltu? Proč nebyly tváře zadržených rozmazané?" ptá se Jan Macháček v Hospodářských novinách. Ve svém komentáři pak nabízí další podobné otázky s "proč" a konstatuje, že "po dramatických policejních akcích nastává vyšumění; výsledky policistů jsou skromné, měřeno počtem pravomocných rozsudků. Stejně skromné by měly být i začátky. Jinak to vypadá, že se hraje divadlo na něčí zakázku."
Prakticky žádná veřejná akce v Česku se neobejde bez sponzora, uvádí to čtvrteční Právo. Za stamiliony věnované firmami se otevírají hřiště, probíhají festivaly, fungují neziskové organizace a školy, čistí se řeky, vydávají knihy a hlavně se provozuje sport. Poskytování prostředků však v České republice provází podle deníku Právořada problémů. Je to jen skrytá reklama, tvrdí část médií, která odmítá o podpoře firem psát. Neziskové organizace zase kritizují to, že většina prostředků jde na sport nebo na podporu velkých nadací, které dávají peníze firmy jen na akce, kterých se zúčastňují hvězdy pop music. Stále větší rozpaky budí sponzoring fotbalu, který je spojován s nekalými praktikami. Sociální odpovědnost firem má přitom představovat jasné strategické rozhodnutí firem podílet se zcela cílevědomě na chodu společnosti, ovlivňovat jej, rozvíjet aktivity, které působí na kvalitu života i stav společnosti, kultivují pracovní prostředí či podporují trvale udržitelný rozvoj, vyjmenovává Právo. V Česku se ale sociální odpovědnost firem zatím většinou chápe jako charita, navíc často spojovaná skutečně s touhou po jiné podobě reklamy.
Komentář Ondřeje Neffa v Lidových novinách se věnuje prvnímu českému obchodu s písničkami na internetu. "Už sám fakt, že se první český internetový server nabízející hudbu za peníze jmenuje ironicky, totiž i-legálně, budí pozornost. Třebaže od otevření internetu široké veřejnosti uplynulo jedenáct let, písničky ve formě zboží budí pozornost, ba podiv," domnívá se Ondřej Neff. Konkurence internetového obchodu tohoto typu podle něj nespočívá v dražším kamenném obchodě, ale v nabídce kradených skladeb a ilegálně šířených textech. "Za deset let se navíc vybudoval zlý návyk, jakési falešné povědomí, že vše, co je na internetu, musí být zadarmo, a dokonce že sám internet má být zadarmo," soudí Ondřej Neff v Lidových novinách. Pokus o vytvoření řádného trhu s hudebními díly pak přirovnává ke květince zasazené v poušti, "možná že spíš by se hodil příměr s výhní pekelnou. Řádný trh předpokládá ochotu platit za zboží, a zde se pohybujeme v prostředí jakéhosi divokého komunismu, kde si každý bral ,podle svých potřeb'," píše Ondřej Neff v komentáři Lidových novin.
Foto: ČTK
Hospodářské noviny zveřejnily upravenou verzi projevu prezidenta České republiky Václava Klause pro páteční Evropský bankovní kongres ve Frankfurtu nad Mohanem. Prezident v něm shrnuje svá očekávání a jejich naplnění po roce 1989. "Před sedmnácti lety, v době kolapsu komunismu, jsem očekával, že v roce 2006 bude svět svobodnější, a to jak v politickém, tak v ekonomickém smyslu, ner/zdravi/koureni_zakazanož je tomu dnes. Neočekával jsem dnešní stupeň postdemokracie, demokratického deficitu a byrokratického regulování společnosti." Ve svém projevu otištěném v Hospodářských novinách Václav Klaus také dodává, "že dnešní situace v Evropě je samozřejmě daleko lepší, než jak tomu bylo u nás před sedmnácti lety. Dnes se snažíme posunout nikoli ze zcela nesvobodného obchodu ke zcela svobodnému, ale, pouze' z méně svobodného do více svobodného. Udělat tuto změnu je však, paradoxně, obtížnější. Je velmi frustrující vidět, že jakákoli změna vyžaduje roky."
Zákon, který zakazuje kouření na zastávkách, není podle strážníků účinný, zjistila to Mladá fronta Dnes. Podle náměstka pražské městské policie Ludvíka Klemy totiž neřeší problém, kvůli kterému byl vytvořen. Zákon měl chránit nekuřáckou populaci, v praxi to však vypadá jinak. "Zákon například neporušuje ten, kdo kouří dvacet centimetrů od zastávky, přestože kouř jde na ostatní lidi, a na druhou stranu člověk, který kouří na opuštěné zastávce a nikomu tam nevadí, zákon porušuje," vysvětlil své pochybnosti o zákonu v Mladé frontě Dnes Ludvík Klema. Podle odborníků však kuřáků v Praze ubývá.
