Přehled tisku

0:00
/
0:00

Mladá fronta Dnes upozorňuje na novou bankovní službu. Už příští rok by pokladní v českých obchodech mohli zákazníkům při platbě kartou začít na požádání vyplácet ještě hotovost navíc. Při placení kartou tak bude možné požádat prodavače, aby z účtu strhl více a peníze navíc vyplatil na ruku. Služba zvaná cash back může být zajímavá ve srovnání s výběrem z bankomatu cizí banky, kde stojí většinou několik desítek korun.

Jednání formující se vlády,  foto: ČTK
Občanští demokraté, lidovci a zelení už mají koaliční smlouvu v podstatě pohromadě, informují Lidové noviny. Na jejím základě pak sepíší program případné vlády. ODS si v otázce daní a veřejných financí nakonec prosadila svoji. Rodící se stovková koalice tak bude prosazovat jednotnou sazbu u daně z příjmů právnických i fyzických osob a u daně z přidané hodnoty. Přesná sazba rovné daně ještě není jasná. U jednotné sazby DPH počítají koaliční strany s výjimkami. Definitivně by měla být koaliční dohoda včetně nachystaných daňových změn potvrzena do konce týdne. Budoucí premiér Mirek Topolánek nedává programu chystané vlády při hlasování o důvěře příliš velké šance. Obsahuje totiž i body, které ČSSD označila za nepřijatelné, například rovnou daň z příjmů. "Šanci tomu dávám tak 50:50, podle prozatímních vyjádření a toho, co vím, se ten koncept zdá být mrtvý. Ale musíme to zkusit," uvedl předseda ODS Mirek Topolánek v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Sociální demokraté, bez nichž Topolánkova vláda nemůže získat důvěru, totiž už otevřeně říkají, že koalici tří stran podporovat ani tolerovat nehodlají. Daleko víc než program je podle Topolánka ruší spolupráce s lidovci.


Mladá fronta Dnes upozorňuje na novou bankovní službu. Už příští rok by pokladní v českých obchodech mohli zákazníkům při platbě kartou začít na požádání vyplácet ještě hotovost navíc. Při placení kartou tak bude možné požádat prodavače, aby z účtu strhl více a peníze navíc vyplatil na ruku. Služba zvaná cash back může být zajímavá ve srovnání s výběrem z bankomatu cizí banky, kde stojí většinou několik desítek korun. Také Hospodářské noviny tuto službu na svých stránkách vítají. Podle nich bude ze začátku možné vybírat peníze z karty jen ve velkých řetězcích. Později by měly přibýt i menší obchody nebo čerpací stanice. Většina finančních ústavů slibuje, že si lidé budou moci peníze vybrat zadarmo, stejně jako je to běžné v zahraničí. Bankám se nová služba i tak vyplatí. Ušetří za instalaci a provoz bankomatů a přimějí klienty víc používat karty.


Lidové noviny si všímají zmatků kolem registrovaného partnerství. První homosexuální páry se budou moci v Česku zaregistrovat už za devět dní. Na všech čtrnácti matrikách, kde bude registrace probíhat, ovšem panuje zmatek. Úředníci zatím netuší, jak bude "homosexuální svatba" vypadat. Prováděcí vyhlášku dostávají matriky až teprve v těchto dnech. Podle úředníků je ale nepřesná a neřeší některé konkrétní problémy, např. otázku poplatků. K dispozici zatím nejsou ani potřebné tiskopisy. Zmatky ale nepanují jen na matrikách. Tápou také ti, kteří by se chtěli zaregistrovat. Zákon například neurčuje, zda by měla být registrace slavnostním aktem. Celý proces se proto klidně může odehrát v klasické úřednické kanceláři. Po registraci si budou muset homosexuálové také nechat vyměnit občanské průkazy. Po uzavření registrovaného partnerství totiž budou muset mít v dokladech uvedeno slovo partner. Někteří z nich to považují za diskriminaci, protože se tak z občanského průkazu dá zjistit jejich sexuální orientace.


Bohumil Laušman,  foto: ČTK
Deník Právo informuje o návrhu zákona na vytvoření Ústavu paměti národa, který ve středu podpořil Senát naprostou většinou hlasů. Ústav by měl shromažďovat a hlavně zpřístupňovat dokumenty z období komunismu, tedy z let 1948 až 1989. Mělo by se jednat o dokumenty z archivů ministerstev vnitra, obrany, spravedlnosti a z tajných služeb, včetně seznamů StB. Podobné instituce už existují na Slovensku, v Polsku či v Německu. Český ústav ale na rozdíl od slovenského nemá mít pravomoc vyšetřovat.


Podle Lidových novin mají školy v některých krajích problém sehnat učitele s dostatečným vzděláním pro svou práci. Za katedrou tak často stojí i lidé, kteří sice mají nějakou vysokou školu, nestudovali však pedagogiku. V celorepublikovém průměru je to každý šestý, a to jak na základních, tak na středních školách. Na trhu nejvíce sházejí kvalifikovaní učitelé jazyků, informačních technologií a matematiky. Nedostatek kvalifikovaných učitelů nemusí znamenat špatnou výuku, shodují se vesměs ředitelé škol. "Nejdůležitější je vztah k dětem a k učitelské profesi, ne pedagogické vzdělání," uvedla například ředitelka teplické základní školy.