Přehled tisku

Záchrana knih a dokumentů, které v roce 2002 rozmáčela velká voda, bude trvat ještě několik let. I tři a půl roku po povodních zůstává v mrazících boxech kladenských mrazíren přes tisíc metrů krychlových nejrůznějších archiválií. Píší o tom Hospodářské noviny. Většina archiválií patří Vojenskému ústřednímu archívu a Městskému soudu v Praze. "Aktuálně pracujeme na dokumentaci vojenských soudů. Jde o důležité dokumenty, některé mohou mít vliv i na aktuální kauzy. Vztahují se třeba k odškodnění či rehabilitaci," řekl Hospodářským novinám Vladimír Šlosar z Vojenského ústředního archívu. "V suchu" by všechny dokumenty mohly být nejdříve v roce 2008. Rozmrazením a sušením zaplavených archívů ale dědictví povodní v roce 2002 nekončí. Jen třídění mnohdy nesourodých a vodou rozpitých dokumentů odhadují archiváři na další desítky let, konstatují Hospodářské noviny.

---

Bývalý český velvyslanec v USA Alexandr Vondra píše v Lidových novinách, že neochota americké vlády řešit vízovou asymetrii mezi USA a Českem představuje reálný, trvající problém. Pro jeho řešení ale u nás podle autora dlouho nikdo nic nedělal. "Zdá se proto, že náhlá aktivita vlády je jen mediálním cvičením, které má před volbami u nás vyvolat dojem, že hájí zájmy našich lidí. Týden dva se o problému mluví a pak zase vyšumí do ztracena. Ale bubnování v českých médiích nikoho v USA k činům neprobudí." Vondra soudí, že máme-li se dostat do bezvízového režimu, musíme se připravit na trvalou, cílevědomou práci. "Nic nepomůže, budou-li se naše kroky odvíjet od domácího volebního kalendáře. Naopak - musíme naše kroky přizpůsobit volebnímu kalendáři v USA a učinit z našeho problému a americké ostudy téma jejich vnitropolitické diskuse. Do tlaku na americký Kongres je nutné zapojit zájmové skupiny, které chtějí změnu - krajany, byznysmeny a intelektuály, mladé lidi i bývalé vězně v koncentračních táborech. V této diskusi by měli vlivní lidé - Američané i cizinci - poukazovat na nespravedlnost měření dvojím metrem. Dnes neexistuje oprávněný důvod, proč přistupovat jinak k Čechům a jinak k Němcům a Francouzům," upozorňuje Alexandr Vondra v Lidových novinách.

---

Jaroslava Míl, foto: Autor

Předseda ODS Mirek Topolánek počítá v předvolební kampani i po volbách s angažováním prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla. Píše to Právo. Míl ale deníku řekl, že neví, zda je na seznamu osobností, které by měly prezentovat program občanských demokratů. Topolánek na přímý dotaz Práva k Mílovi řekl, že počítá "se všemi kvalitními lidmi, kteří jsou ochotni realizovat náš program v praxi nebo i ve vládě". Podle Práva potvrdil rovněž podporu občanským demokratům v předvolební kampani stříbrný medailista z letošní zimní olympiády v Turíně, lyžař Lukáš Bauer. Volební tým sociálních demokratů podle listu nesděluje, které známé osobnosti by mohly straně pomoci před volbami, ale spekuluje se o umělcích "typu Karla Gotta a skupiny Elán".

---

Volební program ČSSD objasňuje v rozhovoru pro Mladou frontu Dnesúřadující šéf strany a ministr financí Bohuslav Sobotka. Mimo jiné potvrdil, že sociální demokracie opouští slib o plošných přídavcích na děti. "My jsme připravili takový návrh, který v zásadě respektuje to, že dětské přídavky budou dostávat i střední příjmové vrstvy, ale současně jsme omezili tyto přídavky na pětinásobek životního minima," řekl Sobotka. Dodal, že sociální demokraté chtějí poskytovat také příspěvek na počítač, příspěvek na pořízení školních pomůcek, a ten by neradi poskytovali všem rodinám. Na dotaz, proč sociální demokraté opouštějí slib o plošných přídavcích, když je dlouho slibují, Sobotka odvětil: "Protože je racionálnější poskytovat tyto dětské přídavky přece jenom do určitého limitu." K dřívějším úvahám ČSSD o lécích zdarma pro lidi starší 70 let Sobotka řekl: "My bychom rádi nejenom pro seniory, ale pro lidi, kteří mají nízké, velmi nízké příjmy, zavedli možnost, že pokud překročí spoluúčast ročně určitou částku, tak jim pojišťovna ten zbytek spoluúčasti vrátí." Konkrétní částku ale nesdělil.

---

Všechny deníky se obsáhle věnují výsledku italských parlamentních voleb, v nichž o vítězi rozhodlo jen asi 25.000 hlasů. To znemožní podle některých komentářů reformy, které Itálie nezbytně potřebuje. Přesto komentátoři spíše vítají vítězství italská koalice levého středu Romana Prodiho, a to kvůli praktikám dosavadního premiéra Silvia Berlusconiho. Komentár Lidových novin napsal, že nečekaným prvkem, který přispěl k dramatičnosti voleb, byla neochota Italů "přiznat barvu". Autor poukázal na to, že příznivci Berlusconiho se styděli prozradit agenturám, koho volili - proto v předběžných výsledcích vítězil docela s přehledem Prodi. Autor si myslí, že Itálii teď čeká "doba handrkování". Komentátor Práva si všímá toho, jaké poselství mohou italské volby přinést Česku. "Má-li politik podporu sdostatek vlezlých médií, ba rovnou taková média vlastní nebo přímo ovlivňuje, nejenže půlka národa zapomene na minulost sebetemnější persóny a její profil. Ještě hůř: spousta lidí spadne do virtuální reality a nevidí ani to, co jí křepčí před očima a bije do tváře. Nastaví druhou," napsal autor.

---

V Česku panuje nejdelší zima "století", konstatuje Mladá fronta Dnes. Ze statistik Hydrometeorologického ústavu, které vede od roku 1926, totiž vyplývá, že až dosud vládl rekord z roku 1970 se 123 dny souvislé sněhové přikrývky v nadmořské výšce nad šest set metrů. Již dnes však Češi prožívají celých 148 dnů pod sněhem. Letošní zima odstartovala 15. listopadu 2005, kdy na horách napadl sníh. Souvislá sněhová pokrývka bude přitom podle meteorologů v horských oblastech také o Velikonocích a velmi pravděpodobně i v květnu. "I pro nás je sníh už únavný," přiznává podle listu Karel Žlábek z jedné z nejvýše položených šumavských vesnic, Prášil. Za šestačtyřicet let života na Šumavě tak dlouhou zimu nepamatuje. "Našly by se určitě roky, kdy tu bylo více sněhu, avšak tuhost té letošní nemá obdoby," dodává šumavský starousedlík. A jak to tedy bude s létem 2006? Podle Mladé fronty Dnes na to vtipně odpověděl Český rozhlas - Radiožurnál: "Pokud nám to červen a červenec nepokazí, budeme mít letos pěknou zimu."

---

V Česku bude v příštích letech proražen jeden z nejdelších tunelů světa. Dosavadní vizi o více než dvacetikilometrovém železničním tunelu mezi Prahou a Berounem přibližuje realitě plán rozvoje dopravy na roky 2007 - 2013. Píší to Hospodářské noviny. Rekordní tunel má být součástí III. železničního koridoru mezi Prahou, Plzní a Chebem. Má se začít stavět v roce 2011 a dokončen má být o pět let později. Oproti původním plánům se však počítá jen se stavbou jednokolejného tunelu, což někteří odborníci nechápou. "Je to nepraktické především z bezpečnostních důvodů. Vždy se u podobných projektů staví souběžný únikový tunel," namítá Lukáš Týfa z dopravní fakulty ČVUT. "Je spočtené, že jednokolejný tunel bude stačit," reaguje Ondřej Jašek z ministerstva dopravy. Modernizace celé trati mezi Prahou, Plzní a Chebem by měla podle vládního plánu přijít na 63 miliard korun. Stát sice původně uvažoval, že zmodernizuje současnou trať v úseku mezi Prahou a Berounem, kvůli jejím parametrům a zákrutám podél Berounky však nakonec zvítězila varianta s dlouhým tunelem, uvádí Hospodářské noviny.

---

České ministerstvo vnitra udělilo před dvěma roky azyl Ukrajinci Anatoliji Savekinovi přesto, že je na Ukrajině stíhán za bankovní podvody. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Podle ministra vnitra Františka Bublana se jedná o humanitární případ. "Ten člověk je těžce nemocný, proto mu byl azyl udělen," řekl Bublan. Podle deníku je ale Savekinův případ plný záhad a dodnes si s ním lámou hlavu zvláštní policejní složky i tajné služby. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun řekl, že na Savekina byl vydán mezinárodní zatykač. Na Ukrajině je podle Dimuna stíhán za rozkrádání spotřebního kreditu banky HARANT a peněz společnosti Ekopromhaz. Z dokumentů není patrné, kolik měl zpronevěřit. Na Ukrajině mu ale hrozí 12 let vězení. Česká policie Savekina zatkla a umístila do vydávací vazby. V tu chvíli začal Savekin tvrdit, že je bývalým důstojníkem ruské tajné služby KGB. "Mohu vám prozradit agenty KGB v Evropě," řekl podle zdrojů z ministerstva vnitra Savekin. Navíc nabízel i senzační odhalení tajných operací, které prý donedávna vedla KGB s kolumbijským drogovým kartelem. Savekin své vyprávění dokládal fotografiemi, na nichž byl v generálské uniformě a s odznakem KGB. Mladá fronta Dnes píše, že Savekin pak dostal doporučení, ať požádá o azyl. Tu podal v březnu 2004 a hned v dubnu byl z vazby propuštěn. Dosud ale žádná jména agentů a údajných operací KGB nesdělil. V průběhu úředního řízení totiž Savekina postihla mrtvice a od té doby nemůže mluvit ani chodit.

---

Mladá fronta Dnes ve své pražské příloze uvádí, že jednotlivé městské části spustily v minulých letech program proti sprejerům, do kterého investovaly desítky milionů korun. Nyní se jim začíná vyplácet. Posprejovaných fasád totiž v Praze ubývá. "Některá města se pokoušela řešit problém se sprejery nabídkou ploch, na nichž by si mohli podle libosti čmárat. Pokud je mi známo, zatím všude bezúspěšně," tvrdí mluvčí Prahy 6 Martin Šalek. Jediným řešením tohoto problému je podle něj systémový boj. Šestá městská část jej vede již čtyři roky. A jakým způsobem? "Každý sprejer si zakládá na tom, aby jeho ,dílo' vydrželo, aby jej hlavně někdo ocenil. Proto jsme se rozhodli každé nové graffiti do čtyřiadvaceti hodin odstranit," řekl Šalek. Metoda odstraňování nátěrů je podle něj závislá na stupni poškození fasády a zároveň na jejím druhu. Někdy stačí jen voda, jindy jsou nutné chemikálie a pokud je poškození hodně velké, nezbývá než plochy přetřít. Některé budovy navíc nechala radnice natřít přímo antisprejovými nátěry. "Ze kterých se dají graffiti setřít obyčejnou mokrou houbou," řekl Šalek Mladé frontě Dnes. Proti sprejerům podle deníku zakročil i pražský dopravní podnik. Ten hlavně zavádí nové bezpečnostní systémy v garážích, vozovnách a depech metra. Dopravní podnik navíc pořídil do všech nových nebo zrekonstruovaných stanic metra protisprejové nátěry. "Nyní se tak se sprejerskými výtvory setkáváme prakticky jen přímo uvnitř vozů. Ty ale již nejsou tak časté, protože ve vozu metra jezdí vždy hodně lidí a sprejeři tak nemají moc příležitostí," cituje Mladá fronta Dnes mluvčí Dopravních podniků.