Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentáře čtvrtečních novin se vracejí k záplavám. Letošní povodně podle Lidových novin ukazují, že některým městům a vesnicím hrozí povodně opakovaně. Kromě stavby přehrad, poldrů a hrází je proto třeba se zamyslet i nad tím, kde by se měla sídla budovat. Bude potřeba přesvědčovat lidi, aby se na některých místech přestěhovali do vyšších poloh. Zkušenosti ze záplav by se měly promítnout i do územních plánů a vydávání stavebních povolení. Vyjde to laciněji, než donekonečna platit opravy zničených domů, píší Lidové noviny.

Foto: ČTK
Komentáře čtvrtečních novin se vracejí k záplavám. Letošní povodně podle Lidových novin ukazují, že některým městům a vesnicím hrozí povodně opakovaně. Kromě stavby přehrad, poldrů a hrází je proto třeba se zamyslet i nad tím, kde by se měla sídla budovat. Bude potřeba přesvědčovat lidi, aby se na některých místech přestěhovali do vyšších poloh. Zkušenosti ze záplav by se měly promítnout i do územních plánů a vydávání stavebních povolení. Vyjde to laciněji, než donekonečna platit opravy zničených domů, píší Lidové noviny.

Právo varuje před neuváženým rozhazováním peněz na nápravu povodňových škod. Odčerpat nyní peníze, určené na budoucí protipovodňová opatření, může působit jako velkolepé gesto na konci volebního období. Ve svém důsledku by se ale vymstilo i těm čerstvě postiženým. Dokud voda neopadne, je pomoc lidem postiženým povodněmi velice populární, protože teď jsme všichni plni solidarity. Až se ale řeky vrátí do svých koryt a zbude povinnost platit, pak si všichni uvědomíme, že stát nedává nic ze svého, ale zejména z našich daní. A pak se možná i velmi levicově smýšlejících občanů zmocní "pravicová" myšlenka, že každý člověk musí nést díl rizika a pak teprve čekat na pomoc od státu, míní list.

Foto: ČTK
Zaplavené obce, které se umějí "prodat" v médiích, mají větší šance dostat větší díl povodňové pomoci - zjistily Lidové noviny. A platí to i naopak: o kom se nepíše a nemluví, má daleko menší naději, že si ho dárci konkrétní pomoci všimnou. Komunikace s médii v době povodní je v lecčem podobná marketingovým praktikám. Mnozí starostové si to uvědomují a ve svých obcích zástupce médií vítají. O peníze dárců se letos podle starostů bude bojovat daleko tvrději než v předchozích letech. Může za to fakt, že povodeň zasáhla daleko větší území, než tomu bylo v letech 1997 a 2002. Lidé zatím prostřednictvím sbírek přispěli zatopeným oblastem částkou převyšující 3 milióny korun.


Rembrandtův obraz označovaný jako Starý rabín je ve skutečnosti portrétem Jana Amose Komenského. Informuje o tom deník


Ruská vláda chce získat zpět majetek, který za carského Ruska či Sovětského svazu zůstal v zahraničí. Na soupisu zemí, které by měly něco vracet, je i bývalé Československo. Informují o tom Lidové noviny. Hodnota tohoto majetku údajně přesahuje 400 miliard dolarů. Na seznamu jsou podle šéfa majetkové správy Kremlu Vladimira Kožina vily, pozemky, paláce či továrny. Kožin přitom neuvedl, co konkrétně chce Rusko požadovat po České republice. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Vít Kolář tvrdí, že úřad zatím žádnou oficiální žádost nedostal. Různé majetkové spory s Ruskem se ale podle něj řeší již od devadesátých let. "Během dvacetiletého pobytu Sovětů tady vznikla řada právně nedotažených věcí. Byl na ně například převeden nějaký majetek, ale bylo to uděláno nešikovně, nebo to bylo mimo veškeré právní limity," uvedl Kolář. O seznamech ruského majetku v Česku neví ani ruské velvyslanectví. Žádný takový oficiální seznam podle něj neexistuje, citují Lidové noviny z jeho prohlášení.


Přestože v zemích Evropské unie, tedy i v Česku, začínají platit dovozní cla na kožené boty z Číny a Vietnamu, tato obuv u nás zřejmě nezdraží. Alespoň ne hned, píší Hospodářské noviny. Evropská komise totiž na čínské a vietnamské boty uvalila progresivní sazbu, aby nepoškodila obchodníky. Tato sazba se během pěti měsíců zvýší za čtyř procent až na zhruba 19. Plné clo, které začne platit na podzim, pak má vyrovnat výhody dumpingové výroby v Číně a Vietnamu. Čeští výrobci obuvi opatření, které by je mělo ochránit, nadšeně nevítají. Domácí obuvnický průmysl už ale dostal tolik ran, že mu přijatá ochrana už nepomůže, píše deník a dodává, že zatímco se ještě v roce 2000 v Česku vyrobilo 13 miliónů párů bot, teď je to jen zhruba pět a půl miliónu párů.


Zchátralý dům ve vesnici nedaleko Černobylu, foto: ČTK
Dvacet let od černobylské jaderné havárie se Češi dozvídají jednu dobrou a jednu špatnou zprávu. Mladá fronta Dnes informuje, že radioaktivní mrak se tehdy shodou náhod České republice vyhnul. Nebezpečný spad tedy neohrozil zdraví ani životy lidí, kteří před ním nebyli varováni. Jenže strach z radiace a neochota režimu informovat o možném nebezpečí vyvolaly mezi matkami paniku, která podle vědců vedla ke zvýšení počtu potratů. Ženy o ně žádaly v obavách, že se jim narodí postižené dítě. To, že potratů po havárii prudce přibylo, dokazují statistiky. Komunistický režim také hazardoval se zdravím lidí, když je na 1. máje nutil jít do povinných průvodů. Směr větru se mohl změnit, a pak by Česko zasáhla silnější radiace.


Komise k VZP vyšetřuje podezřelý prodej penzijního fondu, uvádí Mladá fronta Dnes. Všeobecná zdravotní pojišťovna prodala v roce 1999 jednapadesátiprocentní podíl ve svém penzijním fondu za 300 tisíc korun, zatímco vlastník zbývajících 49 procent utržil 85 milionů korun. Transakcí se zabývá vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, která hospodaření pojišťovny prošetřuje. Většinový podíl v penzijním fondu zakoupila VZP od společnosti Iceberg v roce 1996 za necelých 15 tisíc korun. Cena byla nízká, protože fond byl prázdný. Pojišťovna ho zakoupila, protože chtěla mít pro svých 4,5 tisíce zaměstnanců fond, a přitom se zavázala, že použije své zaměstnance a zázemí pro získávání klientů fondu. Iceberg si však vynutil předkupní právo za stejnou cenu v případě, že by se pojišťovna rozhodla fond prodat. Pokud by však chtěla VZP koupit zbývající podíl od Icebergu, musela by zaplatit tisíckrát více, píše list. Nově přijatý zákon VZP podnikání zakázal a pojišťovna se musela svého výrazně zhodnoceného podílu zbavit. Iceberg se v roce 1999 vzdal svého předkupního práva ve prospěch společnosti Winterthur. Winterthur zároveň požádal VZP, aby mu prodala zbývajících 51 procent akcií, a to za 300 tisíc korun. VZP tak v únoru 2000 učinila, píše deník, a fond prodala hluboko pod cenou. Nabízí se podezření ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku.


Od 1. července budou moci kamiony po českých silnicích jezdit i v neděli dopoledne, což měly dosud zakázané, pokud nevezly rychle se kazící zboží. Také v době letních prázdnin budou moci nově jezdit i v sobotu a jízdu budou mít zakázanou jen v pátek od pěti hodin odpoledne do devíti večer. Jak píše Mladá fronta Dnes, tuto změnu přináší nový silniční zákon, který přijala sněmovna loni v prosinci. O úlevě pro kamiony se ale při schvalování zákona nemluvilo, podotýká deník. Ministr dopravy Milan Šimonovský o této změně ví, ale nesouhlasí s ní. "Jsem spíše pro ten původní víkendový zákaz, protože vím, že lidé, kteří žijí u silnic první třídy, si příliš neodpočinou od ruchu, ale byl to kompromis," prohlásil ministr. Sdružení dopravců Česmad Bohemia si nový zákon pochvaluje. "Tento zákon bude lépe vyhovovat potřebám obchodníků, kteří musí zásobovat své prodejny, a potřebám průmyslu," řekl listu mluvčí sdružení Martin Felix.


Policie se začala zabývat případem údajného zabíjení psů a koček kvůli kůži. S tvrzením, že se něco takového v Česku děje, přišli američtí ochránci zvířat z organizace Humane Society. Podnět k vyšetřování dala na základě nařčení Ústřední komise pro ochranu zvířat při ministerstvu zemědělství. Informují o tom Lidové noviny. Komise však nemá žádné poznatky o tom, že by se psi a kočky pro kůži v Česku zabíjeli. Humane Society svá tvrzení dokládá videonahrávkou, kterou prý pořídil její pracovník v České republice. Na ní je údajně továrna, kde se kůže zpracovávají. Pokud by policisté takovou továrnu objevili, museli by prokázat, že zde jsou zvířata zabíjena krutým způsobem. Samo zabití humánním způsobem ani prodej psích či kočičích kůží nejsou v rozporu z českými zákony. Podle českých ochránců zvířat se ale v Česku zřejmě kvůli kůži psi a kočky krutě zabíjejí, jde přitom o toulavá zvířata. ÚKOZ i Státní veterinární správa to odmítají. "Odchyt toulavých koček kvůli kožešině vylučuji. Takových koček je příliš málo na to, aby se staly lákavým byznysem. Představa, že by někdo odchytával a prodával kočky, je iluzorní," řekl listu mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.