Přehled tisku

Vladimír Železný
0:00
/
0:00

Krátký výběr z tisku výjimečně začneme citací ze zahraničních deníků. Francouzský list Libération se v článku nazvaném Od české privatizace k vězení zamýšlí nad kauzami českých podnikatelů, kteří byli v 90. letech označováni za vzor úspěchu, teď ale jsou v exilu nebo čelí trestnímu stíhání. Deník líčí případy Viktora Koženého, Radovana Krejčíře a Tomáše Pitra a do protikladu k nim staví Vladimíra Železného, který byl podle něj "chytřejší než všichni ti mladí vlčáci".

Krátký výběr z tisku výjimečně začneme citací ze zahraničních deníků. Francouzský list Libération se v článku nazvaném Od české privatizace k vězení zamýšlí nad kauzami českých podnikatelů, kteří byli v 90. letech označováni za vzor úspěchu, teď ale jsou v exilu nebo čelí trestnímu stíhání. Deník líčí případy Viktora Koženého, Radovana Krejčíře a Tomáše Pitra a do protikladu k nim staví Vladimíra Železného, který byl podle něj "chytřejší než všichni ti mladí vlčáci". I když jeho spory s americkým investorem Ronaldem Lauderem nepřímo stály daňové poplatníky astronomické sumy, Železný pořád díky svým populistickým projevům dokáže přilákat voliče. Železný v deníku říká, že v České republice "jsme stejně jako v Moskvě svědky pokusu přivést podnikatele, včetně těch nejmocnějších, k poslušnosti". "Český a ruský kontext nejsou srovnatelné," odpovídá mu ale v listu bývalý poradce Václava Havla Jiří Pehe.


Jiřina Musílková,  foto: ČTK
Český tisk se věnuje zejména odvolání ředitelky VZP Jiřiny Musílkové. Mladá fronta Dnes ji označila za "rituální oběť" ministra zdravotnictví Davida Ratha. Podle deníku se ale jejím odchodem problémy VZP nevyřeší. Za dluhy největší zdravotní pojišťovny může podle deníku i stát, který pojišťovně "přikazoval platit víc, než vybere". "České zdravotnictví připomíná nebožáka, který stojí rozkročený nad roklí: jedna noha na tržním břehu, druhá na břehu centralizovaném, socialistickém. V téhle strnulé pozici neuděláte nic. Ani s miliardovými dluhy," píše si MfD.

Lidové noviny se domnívají, že situace kolem VZP směřovala k tomu, aby pojišťovnu ovládl "Rathův klan". Deník píše, že k tomuto cíli ve skutečnosti spělo mimo jiné i uvalení nucené správy na pojišťovnu. Právo naopak považuje za nedůstojné, že Musílková z čela VZP neodstoupila sama, ale musela ji odvolat až sněmovna. "To, že neodešla dobrovolně a včas, je její lidské selhání, zahozená šance. Bude vnímána jako manažerka, která směšně lpěla na funkci a které při odchodu na cestu svítí červená čísla, do jakých se jí vedená firma dostala," píše deník.

Deník Právo také cituje mluvčího VZP Jiřího Suttnera, podle něhož kontroloři z VZP vynášejí tajné informace. Suttner proto chce podat trestní oznámení na neznámého pachatele za zneužití pravomoci veřejného činitele. Suttner kontrolory kritizoval v souvislosti s článkem, který v úterý zveřejnila Mladá fronta Dnes. Podle deníku VZP v minulosti uzavřela kontrakty za několik desítek tisíc korun se Suttnerovým známým, majitelem letecké školy Tom Air v Plzni. Suttner v Právu uvedl, že jde o lživé a politicky motivované tvrzení. Smlouvu podle něj MfD zřejmě získala od pracovníků ministerstva zdravotnictví, kteří ve VZP provádějí kontrolu. Mluvčí VZP dále deníku řekl, že smlouvy s leteckou školou byly uzavřeny v souladu s právními předpisy.


Mladá fronta Dnes se vrací k případu z roku 1978, kdy při pokusu o únos autobusu do Německa pohraničníci zastřelili dva lidi. Před soudem mělo stanout šest důstojníků pohraniční stráže včetně tehdejšího nejvyššího velitele Františka Šádka. Střelba však zůstane zřejmě bez trestu, píše deník. Podle soudce Okresního soudu v Chebu Karla Velka byl případ promlčen, a to už v roce 1988, tedy ještě za komunistické éry. Jeho názor je však podle MfD v rozporu se zákonem o protiprávnosti komunistického režimu. "Činy spáchané v totalitě, které nemohly být tehdy stíhány, nemohou být v totalitě promlčeny. Potvrdil to i Ústavní soud," řekl deníku bývalý ústavní soudce Antonín Procházka. Při přestřelce s pohraničníky v r. 1978 byl usmrcen řidič a jeden z únosců Milan Bareš. Bývalí pohraničníci byli obžalováni ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Nerespektovali pokyn, že v případě, že jsou uvnitř rukojmí, se má vozidlo pustit do zahraničí. Pavel Bret z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu však uvedl, že to neznamená rehabilitaci Barešových, kteří se tehdy dopustili trestného jednání. Jejich čin označil za "teroristický akt".


Na internetovém rádiu nacionalistické Národní strany je možné slyšet i neonacistické kapely. Například v neděli rádio Vlast hrálo píseň skupiny Nadoraz, kterou aktivisté považují za projekt bývalých členů rasistické skupiny Vlajka. Informují o tom Lidové noviny. Podle deníku se v písni objevují výzvy k boji proti nepříteli. V textu však zároveň zaznějí také slova: "V Babylon se mění naše města, synagogy vrhají temný stín." Programový ředitel rádia Michal Kubík deníku řekl, že písně skupiny Nadoraz nepovažuje za neonacistické. Uvedl, že v rádiu chtějí dávat prostor i méně známým kapelám. Rádio je zatím podle LN ve zkušebním provozu a převažuje na něm hudební program, později by měla stanice nabízet hlavně mluvené slovo. O Národní straně se v současné době mluví především v souvislosti s jejími aktivitami v Letech u Písku, kde stál za druhé světové války internační tábor pro Romy. Strana tvrdí, že zde vytvořila památník obětem II. světové války. Je na něm nápis "Obětem". Podle prvotního plánu NS však měl na místě bývalého tábora stát pomník, uvádějící, že tábor byl jen pracovní, Romové v něm umírali na běžné nemoci a že šlo o německé zařízení. Ministr vnitra František Bublan v pondělí uložil policii, aby se aktivitami NS zabývala.


V Česku stíhaný podnikatel Radovan Krejčíř tvrdí, že ho na Seychelských ostrovech, kam uprchl před spravedlností, navštívil vyjednavač ČSSD. Chtěl prý po něm, aby nezveřejňoval směnky, které mají podle Krejčíře údajně sociální demokracii kompromitovat. Výměnou nabízel mimo jiné odblokování Krejčířova majetku nebo zrušení mezinárodního zatykače. Píše to deník Blesk. ČSSD Krejčířovo nařčení odmítla. Její volební manažer Jaroslav Tvrdík označil Krejčířova slova za nesmysl a drzost. Krejčíř tvrdí, že v roce 2002 tajně půjčil ČSSD 60 milionů korun na předvolební kampaň. Pravost směnky, která to dokládá, si prý nechává ověřit u renomované švýcarské firmy. Krejčíř, podezřelý z rozsáhlé majetkové trestné činnosti a přípravy vraždy celníka, uprchl policistům loni v červnu při domovní prohlídce a nyní se zdržuje i s rodinou na Seychelských ostrovech, kde má občanství. Česko usiluje o jeho vydání.


Ačkoli zima ještě neskončila, desítky tisíc lidí již nakupují své letní dovolené. Podle Lidových novin se proti loňsku počet těch, kteří si zájezdy rezervují s předstihem, výrazně zvýšil. K včasnému nákupu zákazníky lákají především výhodné slevy, které dosahují asi deseti až 15 procent. O zájezdy first minute má podle deníku zájem asi 20 procent zákazníků cestovek, někde i mnohem více. Zájem je o zájezdy všech druhů, oblíbené jsou především letecké pobyty u moře. Během prvního momentu lidé volí spíše ubytování v hotelích vyšších kategorií. Díky výhodným cenám si totiž za stejné peníze mohou dovolit kvalitnější služby. Klienti mají zájem o dražší zájezdy se službou all inclusive, které se zpravidla neobjevují v nabídkách last minute. Největší zájem je o Řecko, Bulharsko, Chorvatsko nebo Španělsko, píšou LN.


Armáda vybuduje v Hradci Králové v jižním křídle Gayerových kasáren domov péče o válečné veterány. Uvedlo to Právo v příloze pro Královéhradecký kraj. Domov bude mít kapacitu asi 30 lůžek a má sloužit pro spádovou oblast Královéhradeckého a Pardubického kraje. Předpokládané náklady na rekonstrukci kasáren nacházejících se v centru města činí 50 milionů korun. Domovy určené pro klidné stáří veteránů a účastníků domácího odboje zřizuje ministerstvo podle zákona o válečných veteránech z roku 2002. V Česku jsou již v provozu dvě podobná zařízení, v Praze a Karlových Varech. Obě mají dohromady 46 lůžek. Do roku 2008 chce armáda pro válečné veterány připravit dalších 250 nových lůžek. Vedle Hradce Králové mají domovy vzniknout v Českém Krumlově, Žatci, Jihlavě a Jeseníku. V Praze a Olomouci ministerstvo obrany otevře léčebny pro dlouhodobě nemocné.