Přehled tisku
Za sypání soli do starých ran či hon na pěšce označují komentáře pátečních deníků kauzu herce Jana Kanyzy, jež se týká jeho někdejších styků s komunistickou Státní bezpečností. Podle Lidových novin bylo nešťastné, že se informace o spolupráci Kanyzy s StB dostala do médií dříve, než o tom Česká televize odvysílala avizovanou reportáž.
List rovněž píše, že lidovci před blížícím se sjezdem a parlamentními volbami uspořádali velkou anketu mezi členy strany, kterou pro KDU-ČSL vyhodnocovala agentura STEM. "Více než osmdesát procent odpovědělo, že jsme se jako strana zachovali správně, když jsme opustili vládu Stanislava Grosse a přes 75 procent dotázaných oznámkovalo současné vedení strany jedničkou nebo dvojkou," řekl listu místopředseda křesťanských demokratů Jan Kasal, jenž stojí v čele štábu pro volby v příštím roce. I když se nominační konference uskuteční až na podzim, již nyní se podle Mladé fronty Dnes rýsují jména volebních lídrů pro jednotlivé kraje. Kalousek má za stranu kandidovat v jižních Čechách, Kasal na Vysočině a na jižní Moravě se utkají ministři Šimonovský a Ambrozek. I v dalších krajích mají být v čele hlavně poslanci - třeba na Pardubicku Pavel Severa a na Zlínsku má největší šanci Michaela Šojdrová, píše deník.
Růst minimální mzdy, která dnes dosahuje 7185 korun, má být podle Škromacha rozložen do dvou kroků. V lednu 2006 by se měla zvednout na 7660 korun a v červenci na konečných 8135. Pokud návrhu přitaká vláda, dosáhne v příštím roce čistá minimální mzda téměř 43 procent čisté průměrné mzdy v zemi. Podle Škromacha by se tak Česká republika přiblížila praxi Evropské unie, kde je běžné, že minimální mzda dosahuje přibližně poloviny průměrného platu. "Já jsem pro, ať se k tomu dostaneme. Ale ať se k tomu dostaneme také v produktivitě práce," namítá generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška. Spoléhá však na jednání tripartity a věří, že "nakonec to bude trochu jinak". Škromach předpokládá, že odměňování minimální mzdou se bude v ČR nadále týkat dvou až tří procent z celkem čtyř milionů zaměstnanců. Protože i v příštím roce očekává příznivý ekonomický vývoj, neobává se toho, že změna neúnosně zatíží většinu zaměstnavatelů.
Za sypání soli do starých ran či hon na pěšce označují komentáře pátečních deníků kauzu herce Jana Kanyzy, jež se týká jeho někdejších styků s komunistickou Státní bezpečností. Podle Lidových novin bylo nešťastné, že se informace o spolupráci Kanyzy s StB dostala do médií dříve, než o tom Česká televize odvysílala avizovanou reportáž. Vše podle Lidových novin nasvědčuje tomu, že záměr byl ukázat na konkrétním případu, ve všech souvislostech a ve spolupráci s historiky, jak StB vlastně fungovala. "Vzít si jako exemplární příklad známého herce je poněkud laciné, byť mediálně pochopitelné. Ale tím spíš nemělo zůstat jen u Kanyzy," podotýká deník.
Mladá fronta Dnes si klade otázku, zda šlo v Kanyzově případě o odpudivé donašečství, které ničí životy a charaktery, nebo o trik, jak uhnout policejnímu nátlaku pod známým heslem "já ty hňupy přechytračím". "Ve věci fízlovství je chaos, soudy ospravedlňují známé fízly, takže lidem nevinným už není pomoci - nikdo a nic je neočistí," míní list. Příslušníci StB, pokračuje, odešli, jak známo, po roce 1989 z vnitra s poctou a odstupným. Na pódiu hanby zůstali podle Mladé fronty Dnes jejich spolupracovníci, ať už jako oběti či aktivisté. "Proč tedy Kanyza na pranýř, když jeho estébáci nikoliv? Jak máme rozumět spravedlnosti?" ptá se deník. "Koulel to s nimi, bál se prý o role. Ale jaké to byly role? Mjr. Zeman, plynovod Orenburg... Kdo by takové role chtěl?" dodává.
Americká armáda bude od příštího týdne disponovat pasivním sledovacím radarem Věra. Zařízení, které na rozdíl od klasického radaru nic nevysílá, ale pouze přijímá a zpracovává signály, převzali zástupci USA minulý pátek v Pardubicích. S odvoláním na Jiřího Tomeše, ředitele společnosti Thomas CZ, jež radar Američanům prodala, o tom informují Lidové noviny. Tento týden se Američané v Česku učí s Věrou zacházet, poté bude zařízení přepraveno na jednu z amerických základen.
Výrobcem Věry je pardubická firma Era. Systém dokáže objevit přítomnost cizího radaru a určit jeho typ, aniž je sám odhalen. Je složen ze tří poměrně malých stanic vzdálených od sebe několik desítek kilometrů, může najednou sledovat až 200 letounů a dokáže velmi přesně stanovit vzdálenost a výšku cíle. Je modernějším nástupcem známého systému Tamara. O radar projevilo zájem několik dalších zemí, mimo jiné Pákistán, Čína, Vietnam, Malajsie či Egypt. Vedle USA ho zatím získalo Estonsko.
Dalík se dostal do povědomí veřejnosti v souvislosti s kauzou údajného podplácení poslance US-DEU Zdeňka Kořistky. Dalíka spolu s lobbistou Janem Večerkem loni zadrželi policisté a obvinili je z toho, že Kořistkovi nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Dalík s Večerkem to odmítají. Státní zástupce jejich stíhání zrušil, přičemž zadržení i obvinění bylo označeno za nezákonné. Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová ale poté začala prověřovat, zda bylo odložení v souladu se zákonem.
Hospodářské noviny na základě britských zkušeností se zaměstnáváním cizinců nabádají uvolnit pracovní trh v celé EU. Británie na rozdíl od Německa, Rakouska a většiny dalších západních zemí otevřela svůj pracovní trh pro občany všech nových členských zemí už od okamžiku jejich přijetí do EU. Na ostrovy od rozšíření přijelo za prací 232.000 lidí. Značné obavy ze záplavy lidí z nových členských zemí se však nenaplnily. "Ano, valí se a Británie vydělává," píšou Hospodářské noviny. Podle autorky komentáře přispěli k vyššímu růstu ekonomiky. Nezaměstnanost naopak poslední rok o desetinu procenta klesla a je nejnižší za třicet let. Rok volného trhu dal jasně za pravdu optimistům. Příchozí 'nezkazili' ceny. Platy rostou stejně jako před jejich příchodem. Dvě stě tisíc lidí, ochotných vzít místo za nižší plat, nemá na trhu s desítkami milionů míst šanci udávat cenu. Snad britský příklad přesvědčí osvícené politiky v dalších zemích, že otevřené dveře pro podnikavé lidi z východu nejsou charita, ale dobrý kalkul, píše.
Lidové noviny konstatují, že byl odstraněn další vazal Stanislava Grosse, když dozorčí rada státem ovládané společnosti Čepro ve čtvrtek na přání premiéra Paroubka odvolala generálního ředitele a předsedu představenstva Tomáše Kadlece. Podle komentátora premiér věcné důvody k odvolání Kadlece bezpochyby měl. Tomu, abychom za to panu Paroubkovi zatleskali, však chybí absolutně nezpochybnitelný nástupce. A tím Pavel Švarc, který má Kadlece nahradit, podle něj zřejmě není. "Pavel Švarc je pro změnu přijímán jako člověk podnikatele Andreje Babiše, jehož známost se Stanislavem Grossem je veřejnosti dobře známa. Koneckonců na Švarcovi se Gross s Paroubkem shodli. Tedy jeden protežé byl nahrazen jiným, doufejme kompetentnějším," píše. Podle Lidových novin je jasné, že faktický šéf strany si chce své postavení pojistit personálními výměnami na strategických postech, přičemž je lhostejné, jestli to bude dělat se souhlasem Stanislava Grosse či bez něj. I s Grossovým požehnáním budou nově jmenovaní 'trafikanti' především premiérovými muži a ženami. "'Uzavírání vazeb z minulosti' bude nutně paroubkovské. Místa nejrůznějších exotů převážně s vnitráckou, bezpečnostní či jinou minulostí tedy obsadí borci Jandákova typu. Bezskrupulózní přímočarost pomalu nahrazuje těžkopádná bodrost," píšou Lidové noviny. Z deště pod okap, dodávají.
Většinoví akcionáři při vytěsňování drobných investorů ve třech pětinách případů podhodnocují cenu za akcii, kterou malým akcionářům vyplácejí. Rozdíl je mnohdy v řádku desítek i stovek procent. Zjistily to Hospodářské noviny, které analyzovaly 50 náhodně vybraných společností. Porovnávaly ceny, za které byli malí akcionáři vytěsněni, s vlastním kapitálem, připadajícím na jednu akcii. Údaje, z nichž Hospodářské noviny vycházely, ukázaly, že část ocenění jak znaleckých ústavů, tak minoritních akcionářů s menšími odchylkami odpovídají právě podílu vlastního kapitálu na jednu akcii. Z výpočtů deníku také vyplývá, že část společností akcionářům vyplácí výrazně vyšší obnos, než je odpovídající část vlastního kapitálu. Celkově je však podle odhadu Hospodářských novinčástka, kterou majitelé firem při vyvlastnění drobným akcionářům vyplatí, o zhruba deset procent nižší, než jaká je skutečná hodnota vyvlastněných podílů.
Šéfka plzeňského státního zastupitelství Antonie Zelená bude muset vysvětlit nadřízeným svůj postup v souvislosti s vyšetřováním loňské technoparty CzechTek v Boněnově na Tachovsku. Trestní oznámení na ni podal zástupce ředitele krajské policejní správy v Plzni Jan Brázda pro podezření ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Informuje o tom páteční Právo. Podle deníku se Zelená, která dohlíží i na vyšetřování zákroku policistů na letošním CzechTeku, údajně snažila zasahovat do netrestního řízení a personálních záležitostí policie, což je v rozporu s kompetencemi státního zástupce. "Trestní oznámení jsem podal, ale nebudu to zatím nijak komentovat," řekl Právu Brázda.
Inspekce ministra vnitra pod dozorem Zelené loni vyšetřovala Brázdu a tachovského policejního ředitele Jaromíra Knížete za to, že proti technařům nezasáhli. Z vyšetřování vyplynulo, že policisté nespáchali trestný čin, ale spis inspekce předala krajskému policejnímu řediteli Antonínu Moltašovi s návrhem na kázeňské projednání přestupku, uvádí Právo. Policejní šéf tehdy podle Práva kázeňské řízení zastavil s tím, že nešlo ani o přestupek. Zelená se pak Moltaše několikrát písemně dotazovala, jak věc byla vyřízena. To jí však podle závazného pokynu Nejvyšší státní zástupkyně nepřísluší.
Trestní oznámení má nyní v rukou Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. "Postup paní Zelené prošetří její nadřízení na Krajském státním zastupitelství v Plzni, kam trestní oznámení postoupíme," řekl Právu mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Pavel Macur. Pokud bude shledáno jako důvodné, může být žalobkyně trestně stíhána, v lepším případě by jí hrozila kárná žaloba či výtka za nevhodné chování, píše deník.
Další iniciativou Zelené byl podle Práva dopis ministru vnitra Františku Bublanovi, ve kterém se dožadovala přezkoumání rozhodnutí ředitele správy. Uvedla mimo jiné, že oba policejní důstojníci selhali a poškodili dobrou pověst policie. "Dopis v tomto duchu jsme od státní zástupkyně obdrželi. Odpověděli jsme jí, že na rozhodnutí krajského policejního ředitele jsme neshledali žádné pochybení," řekla Právu mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.
Zelená se zatím nechtěla k podanému trestnímu oznámení vyjádřit. Krajské státní zastupitelství v Plzni o ničem oficiálně neví. "Až trestní oznámení přijde z Nejvyššího státního zastupitelství, budeme se jím zabývat," uvedla náměstkyně krajské státní zástupkyně Dagmar Lindenthálová. Podle ní zatím není důvod, aby Zelená dál nemohla dohlížet na vyšetřování policejního zákroku na letošním CzechTeku, píše Právo.
