Přehled tisku
Titulní stránky pondělních novin zaplnily zprávy o úmrtí filmového a divadelního herce Jiřího Kodeta. Deníky připomínají umělcův život a dílo, původ ze starého hereckého rodu a zveřejňují vzpomínky jeho kolegů a přátel.
Titulní stránky pondělních novin zaplnily zprávy o úmrtí filmového a divadelního herce Jiřího Kodeta. Deníky připomínají umělcův život a dílo, původ ze starého hereckého rodu a zveřejňují vzpomínky jeho kolegů a přátel. "Dokázal silou svého specifického talentu a soustředění stvořit legendu-mýtus. Bude napodobován, parodován, pomlouván, obviňován z lenosti, zběžnosti, možná i ze lži či jiných lidských nectností, ale on nezraněn a oprávněně sebevědomý ví, že odevzdal dobré a živé dílo," napsal o Kodetovi v Lidových novinách režisér Jan Kačer.
Sobotní Grebeníčkovu výzvu ke společné vládě KSČM a ČSSD premiér Jiří Paroubek odmítl, dokud se komunisté nezreformují. Ale v praxi už obě strany čile spolupracují na radnicích. Uvádí to Mladá fronta Dnes. S komunisty se prý nemluví. Ovšem skutečnost je jiná: s Grebeníčkovou KSČM jsou kvůli moci na radnicích ochotny spojit se bez rozdílu všechny parlamentní strany, píše list. Prokázal to podle něj průzkum politologa Stanislava Balíka z brněnské Masarykovy univerzity a jeho rozsáhlá studie mapující složení "vlád" v největších českých městech. "V celé polistopadové historii jsme svědky postupného vyvádění komunistů z místní politické izolace. Teď se zdá, že již padly poslední zábrany a spolupráci s KSČM se nevyhnula žádná strana," upozorňuje Balík. Levicová sociální demokracie, která si přímou spolupráci s komunisty ve vládě zakázala takzvaným bohumínským usnesením, s nimi bez výčitek vládne v 45 městech. "Nevidím v tom problém, protože na komunální úrovni by nebylo dobré uplatňovat pouze stranická měřítka," hájí tyto úzké vazby první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, jinak velký kritik KSČM. Ale i pravicová ODS, jejíž senátoři minulý týden hlasovali pro zákaz propagace komunismu, sedí s KSČM ve vedení 31 měst. Spojení s KSČM se nevyhnuli ani konzervativní lidovci v čele s hlasitým antikomunistou Miroslavem Kalouskem: ve 28 městech. "Je to politováníhodné zjištění," reaguje podle Mladé fronty Dnes Kalousek.
Mohelnická advokátka Jana Hamplová, která by ve sněmovně nahradila ministra kultury Pavla Dostála, pokud by ho zdravotní stav přiměl vzdát se mandátu, slíbila koalici podporu. Podle deníku Právo Hamplová deklarovala, že nechce být pro současnou vládu Jiřího Paroubka žádným problémem. Přitom kvůli neshodám s krajskou organizací ČSSD v Olomouci není od loňského podzimu členkou strany. Tvrdí však, že její srdce není v sekretariátech, ale na dlani. Přesto by se podle Práva po případném ujmutí mandátu zařadila do poslaneckého klubu sociálních demokratů.
Úvodník Lidových novin hodnotí poslední kroky předsedy ČSSD Stanislava Grosse. "Nejen události na poslední schůzi vedení ČSSD, ale i náhle zvýšený výskyt jeho jména v médiích naznačuje, že pouze tupě pokračuje v tom jediném, co ho opravdu zajímá: drápání se zuby nehty nahoru," míní autor glosy. Gross podle něj nedokáže vnímat, že se okolnosti změnily a že promrhal vše, co mu dříve pomáhalo. Zcela mimo dosah jeho myšlenkového světa prý zůstal fakt, že odchod je to jediné, co bývalý premiér ještě může pro své přátele i pro sociálnědemokratické ideály udělat.
Komentář Práva připomíná podobnost Grossova případu s kauzou starosty Prahy 4 Zdeňka Hovorky z ODS, jehož stály funkci také nejasnosti kolem financování bytu. Autor míní, že oba případy jsou si podobné způsobem, jakým jejich aktéři svoji situaci vysvětlovali. "Reagovali jen na tlak politiků a hlavně médií, který byl podle nich bůhvíjakými temnými silami iniciován," poznamenává komentátor. Soudí, že Hovorka ani Gross si nezaslouží pasovat do role vzorů, nic jiného než odchod z funkcí jim v dané situaci nezbývalo.
Premiér Jiří Paroubek jednal v Pekingu jen o marginálních otázkách. Píší o tom Lidové noviny. Podle autora mezinárodní aktivity premiéra berou dech. "Od nástupu do funkce se stačil mimo jiné setkat s německým kancléřem, ruským, britským, slovenským a japonským premiérem, naposledy dokonce s čínským prezidentem...nemluvě o vícestranných setkáních.." Cesta do Pekingu dopadla formálně dobře. K čemu ale bylo vlastně bylo setkání s čínským prezidentem, táže se autor? Při takových příležitostech se mají artikulovat problémy, pokládané za priority. Paroubek ale podle autora tuto šanci promarnil. Trapné prý je, že neotevřel otázku lidských práv a tento trapas Paroubek stvrdil výrokem, že pro něj je hlavní ekonomická spolupráce. "Proč tedy zůstaly stranou i systémové problémy, které této spolupráci brání," táže se autor komentáře v Lidových novinách.
Při začleňování Českého Telecomu do nadnárodních struktur firmy Telefónica narazí Španělé podle Hospodářských novin na problém. V Česku jsou totiž internetové domény telefonica.cz i movistar.cz již zaregistrovány. S majiteli se budou muset buď soudit, nebo mimosoudně vyrovnat, píše deník. Právníci podniku zatím podle mluvčího Telecomu Vlastimila Sršně možnosti získání webů nyní analyzují. V případě jména Movistar, které je obchodním názvem Telefóniky pro mobilní sítě, by problém podle Hospodářských novin nemusel být veliký. Na českém internetu si jej totiž zaregistrovala spolumajitelka pražské videopůjčovny Movie Star. Podnik je ochotný jednat. Větší potíže by podle listu mohly nastat v případě adresy mnohem důležitější, a to telefonica.cz. Tu totiž nyní drží firma IG Capital z Hradce Králové. Její majitel Pavel Juránek si ji na sebe zaregistroval třetího února tohoto roku, tedy v době, kdy už média informovala o tom, že Telefónica je jedním ze zájemců o Telecom. Podnikatel ovšem tuto verzi odmítá. "Vůbec neznám žádnou firmu Telefónica. Nevím, proč bych měl být v tomto ohledu s někým v kontaktu," řekl Juránek listu. Jak Hospodářské noviny připomínají, podobný problém musela řešit společnost Vodafone, která koupila nedávno mobilního operátora Oskar. Doménu vodafone.cz totiž od konce roku 2000 držela firma Bava net. Vodafone ji do svého vlastnictví získala až letos prvního června. Podle jednoho z pracovníků Oskar Mobilu získal bývalý majitel adresy v rámci mimosoudního vyrovnání za doménu několik desítek tisíc korun, píše deník.
Odbory chtějí, aby stát našel alespoň miliardu korun, která by odvrátila hrozící propad platů policistů. S odvoláním na předsedkyni Odborového svazu státních orgánů a organizací Alenu Vondrovou o tom informuje Právo. Odboráři nesouhlasí s návrhem služebního zákona, po jehož schválení by si podle deníku pohoršilo 14.000 až 20.000 řadových policistů sloužících přímo v terénu a na směny. "Buď se ty prostředky ve výši alespoň jedné miliardy najdou, a pokud ne, tak je jediné možné rozumné řešení: zákon odložit, ponechat systém odměňování příslušníků na dnešní úrovni a vést politická jednání o definitivním řešení," řekla listu Vondrová. Podle Vondrové by změna mohla vést k destabilizaci celého policejního sboru. "Nelze vyloučit, že to povede k odchodu příslušníků, kteří jsou z hlediska výkonu služby v nejlepším věku, to znamená, mají odslouženo do 15 let," podotkla. Problém se podle Vondrové týká také příslušníků vězeňské služby a celníků.
Ženy mají těžší život než muži - vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovat Mladá fronta Dnes. Dvě třetiny z více než 2300 oslovených lidí si myslí, že má-li to někdo v práci nebo doma horší, pak jsou to ženy. Že jsou ženy oproti mužům znevýhodněny si myslí jen každý druhý muž, u žen jsou to přitom téměř tři čtvrtiny. Nejhorší situace je podle průzkumu v Ústeckém kraji. O tom, že jejich pracovitosti zneužívají manželé stejně jako šéfové v práci je přesvědčeno 80 procent tamních obyvatel. Názory na rovnoprávnost také podle Mladé fronty Dnes souvisí i s politickou orientací. Zatímco voličky ODS a KSČM si v průzkumu nejvíce stěžovaly na diskriminaci v práci, příznivkyně ČSSD a KDU-ČSL se znevýhodněné cítí spíše doma.
Politici si drží vlastní výhody, i když studentům slibovali pravý opak. Hospodářské noviny si všímají, že při pátečním rozhodování o odejmutí nadstandardních výsad hlasovala část poslanců jinak, než jak před několika týdny písemně slíbila studentům Univerzity Karlovy. Zatímco v dotazníku poslanci jednoznačně uvedli, že souhlasí s tím, aby si v městské hromadné dopravě platili jízdenky jako jiní cestující, při hlasování ve sněmovně hlasovali proti odejmutí této výsady. Slovo nedodrželi například místopředsedkyně sněmovny Jitka Kupčová, Oldřich Němec, Antonín Seďa nebo Jiřina Fialová. Studenti je osloví znovu, tentokrát však s dotazem, proč svůj názor změnili, uzavírají Hospodářské noviny.
Většina Brňanů odmítá úvahy některých představitelů města o komerčním využití hradu Špilberk. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil moravský deník Rovnost. Podle zjištění Institutu evropské demokracie Brno dávají obyvatelé města před komercí přednost především kulturnímu a společenskému využití hradního komplexu. Průzkum ukázal, že asi 57 procent dotázaných není s využitím Špilberku spokojeno. Asi 73 procent účastníků průzkumu přitom chce, aby na Špilberku bylo více kultury nebo turistických atrakcí. Restaurace, hotely či obchody by v areálu citadely uvítalo jen 21 procent respondentů. "Brňané nejsou spokojeni se současným využitím hradu Špilberk. Výsledky průzkumu však zároveň zasadily tvrdou ránu té části brněnských radních, kteří chtějí hrad či jeho část komerčně využít - takové řešení se většině obyvatel nezamlouvá," tvrdí Rovnost. Výzkumem jasně formulovaný názor přichází podle deníku krátce před tím, než na magistrát dorazí analýza španělské firmy, s níž se náměstek primátora Radomír Jonáš (ODS) dohodl na zhotovení podkladů pro možné komerční využití památky.
