Přehled tisku

munice1.jpg
0:00
/
0:00

Stát ztratil kontrolu nad likvidací nepotřebné vojenské munice. Píší o tom Hospodářské noviny. Podle listu se jedná o zhruba 40 000 tun protitankových min, nábojů do tanků nebo protiletadlových kanónů. Tato munice je stará i tři desítky let a její výbušná síla je srovnatelná s atomovou bombou.

Stát ztratil kontrolu nad likvidací nepotřebné vojenské munice. Píší o tom Hospodářské noviny. Podle listu se jedná o zhruba 40 000 tun protitankových min, nábojů do tanků nebo protiletadlových kanónů. Tato munice je stará i tři desítky let a její výbušná síla je srovnatelná s atomovou bombou. Armáda na její likvidaci vyčlenila tři miliardy korun. Podle deníku jsou ale smlouvy s firmami, které mají munici ekologicky zlikvidovat, pro stát nevýhodné. V praxi mohou firmy vyřazenou výzbroj jen upravit a dál s ní obchodovat, čímž na zakázce vydělají dvakrát. Za znehodnocenou vydávají i munici, která se v několika případech ukázala jako funkční výbušnina. Už loni zamířily do Bulharska takzvané delaboráty z původně armádních protitankových min. Podle dokumentů mělo jít o neškodný bakelitový obal s průmyslovou trhavinou. Ministerstvo vnitra ale zjistilo, že to ve skutečnosti jsou funkční miny. Ministr obrany Karel Kühnl ale tvrdí, že nenarazil na nic, co by likvidaci zásob výrazně zpochybnilo.


Lidové noviny informují o sporu ve vládě. Ministryně informatiky Dana Bérová viní svého kolegu Petra Zgarbu, že zbytečně utrácí. Chce proto prošetřit smlouvu ministerstva zemědělství s Českým Telecomem na zakázku za půl miliardy korun. Jde o náhradu nynější počítačové sítě ministerstva novými technologiemi. Podle Bérové je zakázka předražená. Resort zemědělství totiž měsíčně platí za plnění zakázky 32 milionů korun, zatímco ministerstvo informatiky vyčíslilo náklady na necelých 5 a půl milionů korun měsíčně. V konečném součtu by rozdíl byl víc než 300 milionů korun. Lidové noviny v této souvislosti obviňují premiéra Paroubka, že je k chybám ministra zemědělství Petra Zgarby lhostejný. "Je potěšitelné,že o milionové 'detaily' se zajímá alespoň Bérová, policie a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže," píše deník. "To, že by se právě premiér měl v první řadě aktivně zajímat o každý náznak porušení předpisů a vyhlášek ze strany státních úředníků, Paroubkovi dosud zjevně nedošlo," tvrdí. Pokud se Zgarbovi prokáže sebemenší selhání, je podle deníku jeho odvolání jedinou možností, jak může premiér napravit svou "trestuhodnou benevolenci".


Mladá fronta Dnes píše o novém návrhu na zákaz kouření v restauracích. Lidoveckému poslanci Josefu Janečkovi nestačí vládní návrh na zřízení oddělených zón pro kuřáky a nekuřáky. Přišel proto s vlastním modelem - doporučuje úplný zákaz kouření podobně jako je tomu v Irsku, Itálii, na Maltě nebo v Norsku a Švédsku. V jeho návrhu jsou zahrnuta všechna pracoviště i veřejné prostory restaurace či autobusové čekárny nevyjímaje. Na pracovištích by se tak nesmělo například kouřit na žádném místě, kterým musí procházet nekuřáci.


Nová studie Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj potvrdila, že nejméně chudých na světě žije v Česku. Informují o tom Hospodářské noviny. Pouze čtyři procenta Čechů jsou pod hranicí oficiální chudoby, cituje deník studii OECD. Přiblížit se k této hranici dokázali jen Dánové a Švédové. Z evropské pětadvacítky má nejvíc chudých Irsko, jejich podíl tam představuje až 15 procent. ČR má podle studie také nejvýkonnější sociální stát, stejného výsledku jako Skandinávci přitom dosáhlo s mnohem menšími náklady. Zatímco Dány a Švédy stojí sociální dávky přes pětinu hrubého domácího produktu, Češi utratí za záchrannou síť jen 12 procent HDP. Úspěšný boj s chudobou má však podle ekonomů spíše negativní důvod. Penzijní systém v Česku je totiž nejvíc rovnostářský na světě. Prakticky všichni důchodci berou kolem 7000 korun. Téměř všichni staří lidé i invalidní důchodci tak překročí hranici chudoby. V rozporu s výsledky studie si ale Češi chudí připadají. Podle průzkumu sociologa Jiřího Večerníka se za chudé považují tři čtvrtiny Čechů, i když se stydí chudobu přiznat.


Mladá fronta Dnes pátrala po tom, jakou náladu mají lidé v Česku. Nejvíce optimistů žije v Plzni a Prachaticích. Plzeňané vidí budoucnost svou i svého okresu nadějně, ze sta bodů jí přidělili 75. Nejhorší rozpoložení vládne mezi obyvateli Rokycan a Karviné - lidé čekají, že se jim za pět let bude žít o poznání hůř. Budoucnosti přidělili jen něco přes 30 bodů. Průměrná známka v celé zemi byla 53 bodů. Jedním z velkých překvapení tohoto průzkumu Mladé fronty Dnes je nízká míra optimismu v Praze. Lidé v hlavním městě mají vyšší příjmy, lepší zdravotní péči, poměrně nízkou nezaměstnanost a mohou se pochlubit nejvyšším průměrným věkem dožití. Přesto jsou ze 77-ti okresů celé republiky až na 51-tém místě. Pražan totiž zaplatí za svůj standardní byt nejvíc v republice, žije ve znečištěném prostředí a potýká se s hustou dopravou.


Právo kritizuje snahu poslanců ODS zavést do návrhu bodového systému postihu řidičů ustanovení, podle kterého by měl dostat odškodnění každý řidič, kterému by policisté "dali dýchnout", avšak přítomnost alkoholu by se neprokázala. "To mají policisté vědět předem, kdo před jízdou pil? Je to klasická výzva ke svobodě zabíjet na silnici. Jsou-li takové nápady vůbec možné, nedivme se, že ani naše ulice a domovy nejsou bezpečné," soudí komentátor.


Komentář Hospodářských novin pokládá za chybné, aby sněmovna schválila návrh, který by Českou televizi připravil o příjmy z reklamy výměnou za pravidelně zvyšované koncesionářské poplatky. "Na českém trhu s televizní reklamou je zatím ČT důležitá, aby soukromí provozovatelé, především Nova, měli konkurenta. Pokud plán projde, Nova si vylepší příjmy skoro o miliardu; bez zlepšování programu, bezpracně, čistě politickým rozhodnutím," varuje deník. Sama Česká televize se změnou souhlasí. Když si to však nechá líbit, měli by podle Hospodářských novin veřejný zájem střežit poslanci. České televizi by měli přiměřeně zvýšit koncesionářské poplatky a navázat je na inflaci.


Libor Ambrozek
V jiném komentáři označují Hospodářské noviny za rozumný krok rozhodnutí ministra životního prostředí Libora Ambrozka zrušit tendr na monopol ve výrobě biolihu. "Ambrozek dostal na starost pouze zúřadovat tendr, jenž vyšel z dílny ministerstva zemědělství a od počátku byl poznamenán nátlakem nejrůznějších skupin. Korupci sice nikdo neprokázal, ale například výsledky prvního kola výběrového řízení se firmy mohly dozvědět z tisku ještě předtím, než se oficiálně uskutečnilo," uvádí komentář. Pokud chce vláda průšvih s biolihem opravdu napravit, pak musí co nejdřív určit jasná tržní pravidla pro jeho výrobu, doporučují HN.


Řidič, jemuž letos v květnu policie naměřila osm promile alkoholu v krvi, nebude smět dva roky řídit motorová vozidla. Musí navíc zaplatit pokutu 19 tisíc korun. Informuje o tom deník Právo. Policie sice navrhovala stíhání pro trestný čin obecného ohrožení, státní zástupce to ale odmítl. Devětatřicetiletý řidič fekálního vozu je první potrestaný z trojice opilců, kterým na Semilsku letos na jaře policie naměřila alkohol v krvi.


Rašeliniště
Český svaz ochránců přírody koupil půlhektarový pozemek na Podblanicku, aby na tamním rašeliništi uchoval vzácné masožravé rostliny - rosnatky okrouhlolisté. O činu ekologů píše deník Právo. Ke stanovišti rosnatek uprostřed lesa zatím nevede žádná komunikace, ochránci přírody ale uvažují o vybudování naučné stezky. Lokalita podle nich skrývá i další přírodní unikáty. Žijí tu například chránění skokani zelení. Podobně jako toto rašeliniště svaz vykupuje i další pozemky. Pomáhá mu k tomu sbírka Místo pro přírodu, na které se od r. 2003 shromáždilo tři a čtvrt milionu korun.