Přehled tisku
Jedné ze šesti nových stíhaček Gripen přestal fungovat displej a nemůže proto létat. Je to už podruhé, co se na švédských strojích objevila závada. Poprvé se tak stalo v dubnu, když česká armáda přebírala letouny ze Švédska. Tehdy měly problémy s navigací, píší HN.
Jedné ze šesti nových stíhaček Gripen přestal fungovat displej a nemůže proto létat. Je to už podruhé, co se na švédských strojích objevila závada. Poprvé se tak stalo v dubnu, když česká armáda přebírala letouny ze Švédska. Tehdy měly problémy s navigací, píší Hospodářské noviny. Závada na displeji se podle velitele vojenského letectva Ladislava Minaříka objevila asi před čtrnácti dny. "Překvapilo to nás i Švédy," řekl Minařík, kdy vedení armády tento problém zveřejnilo. Nejvyšší vojenští velitelé ovšem nepokládají opakované závady za nic mimořádného a znepokojivého. Problémy se objevují u veškeré techniky. Ulf Lindström, mluvčí Správy vojenského materiálu švédského ministerstva obrany uvedl, že gripen je vybaven v současnosti nejmodernějším systémem na odhalování chyb a nepřesností. Česká armáda si pronajala čtrnáct gripenů na deset let za bezmála dvacet miliard korun.
České úřady navázaly diplomatické styky s Bahamami. Šance, že se tím podaří dosáhnout vydání finančníka Viktora Koženého stíhaného pro stamiliónové podvody se ale příliš nezvýšila, píší Hospodářské noviny. Kožený žije na ostrovech od roku 1994. K uzavření dohody o vydávání občanů je ale podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna ještě daleko. Kdy by mohla být taková smlouva vůbec uzavřena, nikdo neví. "Pondělní podpis dohody nesouvisí s případem Viktora Koženého. Česká vláda souhlasila s navázáním diplomatických styků s Bahamami (a současně s řadou dalších karibských zemí) již v roce 1994," řekla Petra Machálková z ministerstva zahraničí. Případné vydání českého finančníka může být zkomplikováno vyšetřováním amerických úřadů, kteří o Koženého mají rovněž eminentní zájem. A z Baham, turistického - a daňového - ráje v Karibiku, je to mnohem blíž do mocné Ameriky než do posttotalitní země ve středu Evropy. Kromě toho bude mít Kožený dost času uprchnout jinam, třeba za bývalým kolegou Borisem Vostrým do blízkého Belize, jehož státní politika je stíhané osoby vůbec nevydávat.
Přímo při vyučování se v základní škole v Mostě opil žák páté třídy, píše Právo. Jedenáctiletý chlapec v pátek po poledni pozvracel učebnu a chodbu, pak zkolaboval a nakonec skončil v nemocnici. Do školy přišel poprvé až v úterý. "Alkohol přinesla do třídy chlapcova spolužačka. V plastové láhvi měla pravděpodobně vodku s džusem. Protože děti mají dodržovat pitný režim, smějí pít i o hodině. Učitelce proto nebylo divné, že pily a dokonce si podaly láhev. Až když se hochovi udělalo zle, bylo jasné, že se něco děje," řekl Právuředitel školy Jaroslav Šíma. Celkem si z plastové lahve zavdalo pět dětí. Rodiče ostatních školáků událost pobouřila. "Nevím, na co tam ti kantoři jsou, když se jim školáci v páté třídě opíjejí před očima," nechápavě kroutil hlavou otec jednoho z páťáků. Podle ředitele školy však zástupkyně, která v kritickou chvíli ve třídě učila, nemohla v požívání alkoholu sotva jedenáctiletými dětmi zabránit. Trestu se tedy dočkají jen školáci.
Prezident varuje před nevládními organizacemi, které chtějí dělat politiku. Sám ale založil sdružení, které se snaží především šířit politické názory svých členů, píší Lidové noviny. Nevládní organizace chtějí ovlivňovat klíčové oblasti veřejného života, ale nemají k tomu politický mandát. A to je velmi nebezpečný trend. Takto se vyjádřil český prezident Václav Klaus před třemi týdny na summitu Rady Evropy ve Varšavě. Vysloužil si za to kritiku jak od českých bývalých disidentů, tak i od tuzemských nevládních organizací. Prezident sám ale v roce 1998 založil nevládní Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), které tiskne publikace a pořádá semináře, jejichž prostřednictvím se snaží šířit své pravicové názory. "Je to zajímavá ukázka, že jde Klaus sám proti sobě. Ve svém projevu kritizoval organizace, které své zájmy prosazují aktivisticky. CEP se sice jen snaží ovlivnit mínění lidí svými názory, ale ta hranice je velmi vratká," říká například politolog Jan Bureš.
