Přehled týdeníků

Výběr z týdeníků na sobotu 8.září připravila Eva Petržílková.

Chcete jet na dovolenou a trápí vás neznalost angličtiny? Nevadí. Jeďte na Floridu! S češtinou se tu totiž setkáte na každém kroku. V hotelech, restauracích i obchodech: všude narazíte na tisíce Čechů, kteří tu pracují. Načerno, v podřadných profesích. Uvádí to časopis Týden s tím, že Spojené státy zaplavila druhá největší vlna české ekonomické migrace:

Češi pracující nelegálně v Americe jsou úkazem až posledního desetiletí, pokračuje týdeník a dodává: Je to logické, nejdřív musela totiž padnout železná opona, aby něco takového bylo vůbec možné.. Přesné údaje o jejich počtu pochopitelně neexistují, ale podle různých kvalifikovaných odhadů jich jsou nyní v USA desetitisíce. Údaj váhavě potvrdil i český konzul ve Washingtonu Richard Krpáč. Blíže specifikovat počet ovšem odmítl s tím, že jeho předchůdce se o něco podobného pokusil a pak musel čelit dlouhotrvajícím problémům. Jak týdeník dále uvádí, v USA žijí téměř dva miliony obyvatel českého původu. Hlavní imigrační vlny se přes oceán převalily na přelomu 19. a 20. století, v obdobích před a po první světové válce. Češi se do USA vypravili i po komunistickém převratu 1948 a okupaci v roce 1968. Nicméně bez povšimnutí zůstává přistěhovalecká mánie posledních let, přitom jde očividně o druhou největší vlnu ekonomických emigrantů. Ta první vypukla mezi světovými válkami. Hned po převratu v roce 1989 vyrazily za Atlantik tisíce Čechů, Moravanů a Slezanů. Přijížděli většinou na turistické vízum /tedy s pobytem povoleným na šest měsíců/. A když jim propadlo, tak zůstávali dál, načerno. Stejným způsobem si hledali i práci, píše dále časopis. Novodobí emigranti se rozprostřeli po celém území Spojených států. Zkraje devadesátých let většina prácechtivých Čechů směřovala do velkých měst. Na vlastní pěst. Většinou šlo o studenty, kteří si chtěli přivydělat na další cestování. Zhruba v polovině 90. let však nastal zlom. Situace se změnila. vypukl opravdový imigrační boom, jemuž napomohlo i to, že se přísun "nelegálů" začal organizovat, dodává časopis Týden.

---

Také týdeník Respekt se zaměřil na Čechy, kteří žijí v USA. Zmiňuje průvodce Ethnics in Chicago z roku 1993, který má zájemce seznámit s desítkami národností v tomto třímilionovém městě, v kapitole o Češích pochvalně zdůrazňuje: "Jsou to hrdí lidé, kteří přijali americký způsob života se vším všudy." Autor Richard Lindberg následně vypočítává všechny slavné rodáky ze zdejší komunity - košíkář George Halas z týmu Medvědů, bývalý hokejista Stan Mikita, herečka Kim Novaková anebo detektivkářka Gera-Lind Kolariková. Lindbergův postřeh se dá vyjádřit i jinak: jen těžko by se v Chicagu našla komunita, která lépe splynula s okolím.

Lidí alespoň s českými předky žije v Chicagu na 250 tisíc, poznamenává dále týdeník. Pomalu ale ustupují hispánským přistěhovalcům. Na rychle se měnící národnostní složení svých čtvrtí je ale Chicago zvyklé. Místní dávají za příklad jednu oblast, která byla nejprve italská, pak polská a dnes je mexická. Historka má přitom pointu, o které její vypravěči často nevědí: Italové očividně nebyli první, neboť čtvrť se jmenuje jako nejslavnější české pivo - Pilsen.

Třicátá léta, kdy Češi patřili k významným politickým i obchodním skupinám a v čele Chicaga stál jejich předák Anton Cermak (původně horník, který se pílí, odvahou, ale i korupcí vypracoval na multimilionáře), jsou dávno pryč, poznamenává dále týdeník. V turistických průvodcích se uvádí polské, ukrajinské či litevské muzeum, ale žádné české. Novinář Dick Longworth, veterán zahraniční rubriky listu Chicago Tribune, přiznává: "Nikoho s českým původem ve městě neznám." Naproti tomu snad každý tady ví, že polská komunita je po Varšavě druhá největší na světě. Polsko-americký kongres je považován za jednu z nejúčinnějších místních lobby. "Rozšíření NATO je zásluha zdejších Poláků, kteří otočili mínění federální vlády i kongresmanů," říká Longworth.

Podobná česká politická lobby v Chicagu neexistuje. Vychází zde sice konzervativní čtrnáctideník Národní hlasatel (v posledním čísle líčí poměry v Čechách tak, že zde vládne "Václav Havel s komunisty"), mezi krajany je ale mnohem oblíbenější Chicago Žurnál, společenský magazín zajímavostí a pivních žertíků na křídovém papíře. Teprve loni ho založil čerstvý přistěhovalec Pavel Kočvara (doma v Ostravě pracoval v reklamní agentuře). "Napadlo mě, že lidé mají politických zpráv dost, ale chybí jim tady zábavné čtení v češtině," říká. A měl úspěch: Chicago Žurnál, prodávaný po dvou dolarech, má dnes náklad 6000 výtisků. Kdo dnes vsadí na zábavní průmysl, zřejmě v krajanské komunitě neprodělá. Před deseti dny proběhl v kempu v illinoiském Yorkvillu druhý ročník Rockfestu. Hlavní hvězdy: Elán, Kabát, František Nedvěd, Arakain a Buty. Loni přišlo 800 lidí, letos už se podle pořadatelů prodaly tři tisíce lístků, podotýká v závěru týdeník Respekt.