Přehled týdeníků

r_2100x1400_radio_praha.png

Společně s Vilémem Faltýnkem nahlédneme do dvou předních českých společenských týdeníků, do Respektu a Týdne. Pochopitelně v obou tvoří procentuálně největší část ohlasy na newyorkské události z minulého týdne. Pod titulky Americká tragédie, Katedrála zmaru, Uctívači smrti, Všichni jsme Američané, či Trh se nedá zabít týdeníky přinášejí reportáže, úvahy a analýzy důsledků teroristického útoku na Ameriku. Komentář Týdne nadepsal jeho autor Martin Fendrych titulkem Nesnesitelně křehká civilizace.

"Něco podstatného se změnilo," píše. "Zmizela předstíraná jistota, v níž jsme my, lidé západní civilizace, dosud žili. Že zhruba známe nebezpečí, která nás ohrožují. Najednou si člověk v New Yorku, v Londýně, Praze nebo v Moskvě uvědomuje, že mu moderní svět neposkytuje vůbec žádnou jistotu, že je obklopen rizikem. Všechno, co vytvořil, čeho dosáhl, ho zpětně ohrožuje. Atomová elektrárna může dodávat energii, bez níž se dneska neobejdeme, nebo ji někdo může vyhodit do povětří a zamořit její okolí. Letadlo normálně zkracuje vzdálenosti, symbolizuje naši schopnost vymanit se přitažlivosti zemské, ale taky může být použito jako zbraň masového ničení! Civilizace je nesmírně křehká, míra zranitelnosti stoupá. Teroristé zasáhli srdce Ameriky a naši politici se shodli: Je to útok na společné hodnoty. Bránit se musíme společně. Nejde jen o Američany, nýbrž i o nás. Jaké však jsou ty sdílené hodnoty? Proč teroristům, ať už jsou kdokoliv, tak šíleně vadí? Najednou musíme připustit, že západní způsob existence v některých zemích, mezi některými skupinami, vzbuzuje děsivou nenávist. Možná i strach! Přitom se ty hodnoty zdají nezpochybnitelné: svoboda jednotlivce, lidská práva, přístup k informacím, demokracie. Komu vadí?"

Přestože dosud nemáme jistotu, kdo zaútočil na Manhattan a Bílý dům, na důsledcích se podle Fendrycha můžeme už teď shodnout. "Smrt tisíců nevinných obětí," uvádí, "nejspíš prohloubí propast mezi zasaženým západním ?free světem, postkřesťanskou civilizací, kde je vše dovoleno, všechno možné, všechno se musí zkusit, a miliardou pravověrných muslimů, z nichž většina jistě s terorismem nesouhlasí! Pro muslimy je řád dán od Boha, nesmí být měněn. Ateista je v některých arabských kruzích nejhorší nadávka. Podle radikálních muslimů Západ produkuje zlo. Pornografii, necudnost, sionismus... Boří boží řád, tedy veškerý řád. Reprezentuje ďábelství, jež je třeba vyhladit.

Fendrych se domnívá, že Ládinův přístup, pokud to byl skutečně on, kdo tentokrát zabíjel, je extrém, že zdrcující většina muslimů nikoho vraždit nechce, zabíjet není pro věřícího muslima v pořádku stejně jako pro křesťana či západního ateistu. Pravý muslim nesmí spáchat ani sebevraždu. "Zfanatizovaní radikálové, kteří se výbušninami vyhazují do povětří, nemají nebe otevřené," píše. "Pokud někdo z nich seděl za kniplem boeingů, kterými narazili do věží dvojčat na Manhattanu, podle učení islámu se strašlivě mýlil."

"Nevíme," tvrdí dále Martin Fendrych na stránkách časopisu Týden, "zda teroristické akce nebudou pokračovat. Je neuvěřitelně snadné moderní svět zasáhnout a ničit. Stačí několik nožů, rafinovaný plán a pro nás nepochopitelné odhodlání k sebezničení, k podivné sebeoběti, jež neprospívá, ale destruuje. Oni do toho šli a my je nechápeme. Máme snad sami něco obětovat? Máme začít zkoumat, nakolik jsou v pořádku hodnoty, jež společně sdílíme?" ptá se autor komentáře a pokračuje: "Američané naštěstí nevolají po pomstě. Den po útocích v průzkumech odmítali (až na deset procent radikálů) okamžitou odvetu. Požadují trest. Najít skutečné viníky a soudit je. Právě tohle je nejlepší znak demokracie, v tom je naděje pro další dny. Nezačít okolo sebe mlátit hlava nehlava, neuzavřít se do pevnosti, ale také nerezignovat na potrestání vrahů," uzavírá komentář Milana Fendrycha v posledním čísle časopisu Týden.


Tolik k přednímu tématu obou týdeníků. Teď ještě stručně o dalších tématech. V Týdnu najdeme velký článek o Tomáši Engem, který se jako první jezdec z východní Evropy dostal do kolotoče nejprestižnějších automobilových závodů Formule 1. Týden i Respekt si všímají odchodu místopředsedy ODS Miroslava Macka z aktivní politiky. Tento muž, který stranu spoluzakládal, dal přednost svým soukromým podnikatelským aktivitám, a to v okamžiku, kdy se na jeho hlavu právě pro jeho paralelní obchodní aktivity snesla vlna kritiky. Na kulturních stránkách se Týden věnuje osobě do nedávna téměř neznámého českého židovského malíře Roberta Piesena, který se narodil v roce 1921 v Jindřichově Hradci a v pětapadesáti letech zemřel v Izraeli na infarkt. Věnoval se informelní abstraktní malbě a jeho jméno bylo po jeho odchodu do Izraele v Čechách tabu. Časopis Respekt kladně hodnotí televizní dokument věnovaný tzv. ženské otázce, který měl pod názvem Ženská odyssea minulý týden premiéru. Informuje čtenáře také o o ojedinělé a velmi potřebné publikaci, která by se měla do konce roku objevit na pultech. Jedná se o průvodce porodnicemi, který podá podrobný návod, jak se vyznat ve 114 porodnicích, které u nás existují a jak si vybrat přesně tu, která bude ženě nejlépe vyhovovaj, jak vybavením, tak přístupy a metodami porodu.