Přehled týdeníků
Výběr z českých týdeníků na 17.11. připravila Eva Petržílková.
Američané chtějí vysílat z Prahy do Afghánistánu, Češi horečně hledají místo, kam přestěhovat Svobodnou Evropu, píše časopis Týden a pokračuje:
Ozbrojit lidi pravdou je nejsnadnější způsob, jak změnit režim v Afghánistánu, vyhrát válku a snížit na co nejmenší možnou míru americké ztráty na životech, obhajoval ve Sněmovně reprezentantů Kongresu Spojených států Mark Kirk svůj návrh na založení Rádia svobodný Afghánistán. Jeho slova padla na úrodnou půdu, neboť dolní komora amerického Kongresu schválila zákon drtivým péměrem hlasů, připomíná týdeník. Ten se dále ptá, zda se zvýší bezpečnostní rizika, pokud se budou informace do Afgánistánu šířit z Prahy. Mluvčí RFE Soňa Winterová to rázně odmítla, stejně jsou si jisti i naši politici, píše časopis. také prezident Havel označil za "absurdní, aby stanice stála někde v polích". Nedávno se však pro MFD vyjádřil, že si dokáže představit, že by se na návrh americké strany přestěhovala z centra pryč. S přemístěním v případě návrhu Američanů souhlasí i premiér Zeman. Vytypované lokality však nikdo nechce prozradit. Sdílnější byl jen Jan Šíba, ředitel odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem na ministerstvu obrany, podle nějž se jedná o čtyři až pět objektů na okraji Prahy či v těsné blízkosti. Žádný z nich však nesplňuje všechna požadovaná kriteria, například dostupnost hromadné dopravy. Kromě ministerstva obrany údajně nabídlo některé objekty i ministerstvo kultury. Před časem se také spekulovalo o budově bývalé mezinárodní a televizní organizace OIRT na Strahově. Podle nejmenovaného experta by to nebyla špatná volba, ale rizikem by mohla být blízkost vysokoškolských kolejí.
Premiér Miloš Zeman v čele svých ministrů podnikl zastrašovací útok proti Respektu 22. října. Za kritický článek, který upozorňoval na korupční chování v nejvyšších kruzích tuzemské exekutivy, se rozhodl obklíčit Respekt pokutami, aby týdeník "konečně zanikl". Tím se ale podle většiny komentářů změnil jeho výpad v obecné tažení proti nezávislosti tisku a svobodě slova. Proto je důležité udržet jej pod veřejnou kontrolou, uvádí týdeník Respekt a dodává:
Faktem je, že slíbenou likvidační žalobu o sedmnáctkrát deset milionů korun dosud nikdo ze Zemanových ministrů na Respekt nepodal. Trestním oznámením na šéfredaktora Respektu pověřila vláda ministra Karla Březinu a jeho tisková mluvčí naposled slíbila MF Dnes, že ministr svůj návrh předloží vládě minulou středu. Nestalo se tak - a mluvčí odmítá sdělit náhradní termín. Věc je prý "v rukou právníků", které za tímto účelem Úřad vlády platí.
Respekt poslal žádost o vysvětlení vládního postupu premiéru Zemanovi, ten ale za dva týdny neodpověděl. Týdeník se poté obrátil s žádostí o stanovisko na předsedu sněmovny. Václav Klaus odpověděl obratem: "Ptáte se, zda v pokusu vlády řešit spor s Vaším týdeníkem soudní cestou nevidím útok na svobodu tisku. Na to mohu odpovědět velmi jednoduše: nevidím. Poškozen výroky v médiích se může cítit kdokoli a může si vybrat i způsob, jak na toto poškození reagovat. Jednou z takových cest je i obrácení se na soud. Nevím, proč by tato možnost měla být zapovězena vládě. Soudy jsou u nás na vládě nezávislé a svá rozhodnutí nečiní pod vlivem politiků o nic více než například pod vlivem médií." Sněmovna proto podle svého předsedy nemusí ve sporu zasahovat.
Postoj vlády k svobodnému tisku upřesnil na konferenci "Média a politici" pořádané minulý pátek Nadačním fondem Ferdinanda Peroutky vicepremiér Pavel Rychetský. "Média nemohou být neregulovatelná," prohlásil od řečnického pultu. Neupřesnil jen, jak by tato regulace měla vypadat. "Něco takového jsem nikdy od demokratického politika neslyšel," podivil se v projevu jiný z účastníků konference, šéfredaktor německého týdeníku Die Woche Hans-Ulrich Jörges a nazval Rychetského pohled "leninským". Jörgesova kritika vládního postoje odpovídá názoru amerického deníku The Washington Post, který posoudil Zemanovu touhu zlikvidovat nezávislý týdeník jako "útok na hodnoty Západu".
Jednu z možností, jak přimět členy vlády k vysvětlení jejich postupu, nabízí soudní systém. Neexistuje právní cesta, jak podat přímo ústavní stížnost na ohrožení svobody projevu. Respekt proto minulý pátek podal trestní oznámení na premiéra Miloše Zemana, kterého za jeho neustálé a často vulgární útoky na novináře podezírá z trestného činu "podněcování nenávisti vůči skupině osob". Jeho záměr zničit Respekt zase vzbuzuje podezření z trestného činu "násilí proti skupině obyvatel", uzavírá týdeník Respekt.
K šestidenní cestě premiéra Miloše Zemana po USA se vrací časopis Týden. Shrnuje a hodnotí důležité body návštěvy a zároveň připomíná, že ne vše se předsedovi vlády dařilo.
Premiér se snažil na sebe za každou cenu upoutat pozornost, píše časopis. Používal k tomu především své bonmoty (někdy pro Američany vyzněly až urážlivě) i v pravý čas vypouštěné exkluzivní informace. Bylo to vlastně takové reklamní turné, píše dále týdeník. Premiér a jeho delegace se snažili vzbudit v Američanech dojem, že Česko je pro podnikatele ráj na zemi. V hledáčku měli především výrobce v oblasti hi-tech. Často byla delegace dotazována i na odvrácenou tvář ráje: například na stíhačky či ambiciozní plán ministra Miroslava Grégra na vytvoření hutního megakomlexu. Premiér na výtky reagoval s nonšalancí sobě vlastní. Prostě je nechal bez odpovědi. Ještě před příletem do USA na otázku týkající se jeho útoku na týdeník Respekt premiér prohlásil, že takovou žumpou se mohou zabývat jen čeští novináři. Šeredně se spletl, podotýká časopis. Právě tato kauza totiž zajímala Američany nejvíce. Ptali se na ni jak studenti Standfordovy university v kalifornském Palu Altu, tak texaští krajané a novináři ve Washingtonu. Tam dokonce předem vyšel o Zemanově cestě jediný článek. Věnován byl jeho "bezprecedentnímu útoku na svobodu médií, který by v Americe skončil celostátním skandálem", poznamenává v závěru časopis Týden.
