Přehled týdeníků

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr zajímavých článků z českých týdeníků v 45. týdnu připravila Milena Štráfeldová.

O přísných domácích řádech, které panují v řadě ústavů pro mentálně i fyzicky postižené, píše časopis Týden. Pravidla, kterými se v těchto ústavech jejich obyvatelé musí řídit, omezují jejich lidská práva a připomínají spíš podmínky ve vězení. Vážné nedostatky v práci ústavů přiznává i ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Modelovým případem je podle Týdneústav pro mentálně postižené v Rábech na Pardubicku. Rozbor směrnic, kterými se řídí život za jeho zdmi, jasně prokázal porušování lidských práv. Návštěvy jsou zde povoleny pouze jednou za měsíc, při nenadálé návštěvě není dovolen kontakt s příbuznými a klient se ani nedozví, že za ním návštěva přijela. Postižení obyvatelé ústavu nesmějí ze zařízení telefonovat. Ředitel rábského ústavu Zdeněk Linhart však tvrdí, že se tam nic nekalého neděje, a hájí se tím, že se "to tak dělalo vždycky". Když zástupce Svazu tělesně postižených vedení ústavu oznámil, že se v zařízení porušují lidská práva pacientů, členové vedení se ohradili s tím, že neumějí anglicky, a nemohou si proto patřičné dokumenty přečíst. Kritika však nesměřuje jen na zařízení, v nichž pobývají mentálně postižení lidé, často zbavení svéprávnosti. Přísnými řády se musí řídit i tělesně postižení občané, kteří žijí v ústavech. Ředitelé těchto ústavů totiž často vycházejí z tuhých kázeňských řádů, které vznikly před listopadem 1989. To ostatně ukazuje i tragikomická historka. Když před časem navštívili představitelé Svazu tělesně postižených jedinou českou věznici pro lidi s tělesným postižením a poté v tisku popsali, jak tu odsouzení žijí, ozvala se řada osob žijících v běžných ústavech a všichni se dotazovali: "Co máme udělat pro to, aby nás do toho vězení zavřeli?"


O tažení ministra životního prostředí Miloše Kužvarta proti lyžařským vlekům, které poškozují přírodní rezrevaci na Pradědu, píše Respekt. Kužvart podle týdeníku zatím ještě nikdy nezažil takový odpor ze strany médií, politiků i obyčejných občanů. Ministr přitom jen naznačil, že chce v nejbližších dnech zrušit dva ze šesti lyžařských vleků v populárním lyžařském středisku. "Všichni provozovatelé vleků věděli, že se nacházejí na velmi citlivém a cenném území. Někteří ale porušili podmínky, díky kterým dostali výjimku," argumentuje Kužvart. Kritika ochránců přírody směřuje zejména proti používání těžké techniky pro udržování sjezdovek. Obsluha vleků v době, kdy bylo málo sněhu, upravovala trať těžkými rolbami a rozryla velké plochy pod hřebenem Pradědu. Jak uvádí šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar, porost se od letošního jara nevzpamatoval. Řeči vlekařů o pár desítkách metrů borůvčí vyvrací letecký snímek, který dokazuje, že bylo sedřeno na 400 metrů čtverečních vzácné vrcholové tundry. Odpor proti zrušení vleků na Pradědu zdůvodňují místní podnikatelé, kteří zde provozují ubytovací zařízení a další služby pro lyžaře, obavou z růstu nezaměstnanosti a celém regionu. Vedle zástupců obcí se omezení vleků brání hlavně Josef Figura, který je nejen nepsaným předákem tamních podnikatelů, ale i krajským zastupitelem za lidovce. Figura na sjezdovce vybudoval velkokapacitní vlek, hotel, dotuje sociální zázemí pro lyžaře. Zřejmě zájem stranického kolegy tentokrát vedl Libora Ambrozka, jinak přísného ochránce přírody a lidoveckého stínového ministra životního prostředí k prohlášení, že nepovažuje ohrožení rezervace za tak velké, aby stálo za to jít do zásadního střetu. "Pro ochranu přírody se tak udělá víc škody než užitku, protože lidi to jen zbytečně podráždí," uvedl Ambrozek v Respektu.


A na závěr našeho přehledu týdeníků alespoň krátce o obnovení populárního Memoriálu Matěje Kuděje, o kterém píše nové číslo Reflexu. Kuděj, dobrodruh a nejlepší přítel Jaroslava Haška, byl slavnou postavou pražské bohémy. Některé situace z Haškových knížek pocházejí přímo z jejich společných výtržností. Samotný Kudějův memoriál je založen na desáté kapitole z Osudů dobrého vojáka Švejka - konkrétně na pasážích, kdy Švejka vede eskorta z Pohořelce až na Staré Město. Švejk cestou eskortu opije, a místo aby ona vedla jeho, dovede on ji. Memoriál, který má tradici v 60. letech a později byl zakázán, obnovili jeho původní účastníci před osmi lety. V rakouských uniformách vyrážejí tříčlenné hlídky po trase Švejkovy eskorty. V co nejkratším čase by se měly dostavit do cíle závodu, do pohostinství U Pivrnce v Maiselově ulici. Povinné zastávky přitom tvoří sedm pražských hospod, jejichž návštěva musí být stvrzena razítkem. Předepsanou konzumaci si přitom účastníci často dobrovolně rozšíří. Ze sedmi soutěžních hlídek letos zvítězila hlídka Ladislava Jakla, jediná, která bere závod opravdu soutěžně. Do cíle dorazila za dvě hodiny a tři sekundy, píše týdeník Reflex.