Přehled týdeníků
Českými týdeníky tentokrát zalistovala Eva Petržílková.
Nad smyslem života tzv."singles" - tedy osamělých lidí, jejichž počet se zvyšuje i v České republice, se zamýšlí časopis Reflex.
Nejvyššími hodnotami singles jsou svoboda, nezávislost a soběstačnost, uvádí týdeník. Nemusejí se přizpůsobovat, svůj čas mohou využít, k čemu chtějí: většinou jde o práci, kariéru, někdy také o nevázanou zábavu nebo koníčky. Pro některé hraje zaměstnání roli jen jako prostředek k vydělání peněz, které pak investují do různorodých zájmů, většinou se ale své práci věnují naplno. Těch, kteří zvolili osamělý život, přibývá v Americe a Evropě už od šedesátých let, poznamenává dále týdeník. Stále méně lidí uzavírá manželství a stále více manželství se rozvádí. Tento trend se v České republice objevil s nastolením svobody, a dnes tak žije každý desátý člověk. Rozporný vztah k rodině a manželství rovněž zachytily výzkumy veřejného mínění. Život s trvalým partnerem zůstává stále jednou z hodnot - třeba agentura Median v roce 1998 zjistila, že "žít v dobré rodině" je pro Čechy nejdůležitější věc hned po zdraví, míru a "osobním štěstí", podle společnosti STEM zase letos tři čtvrtiny Čechů souhlasí s výrokem "Manželství je posvátná instituce a manželský slib by měl platit po celý život". Jenže ještě více lidí z výzkumu STEM připouští rozvod, a zhruba stejný počet toleruje, když žena vychovává sama dítě, a souhlasí, aby muž a žena spolu žili i bez sňatku. V České republice drtivá většina mladých lidí uzavírala ještě v osmdesátých letech tradiční manželství. Mladí byli tlačeni přijmout manželství jako univerzální způsob, kterým si lze prokázat nezávislost, připomíná časopis. Změnu přinesla devadesátá léta. Podle knihy Sociologie rodiny od Iva Možného Česká republika následuje Evropu, v širším slova smyslu západní civilizaci. Ještě v roce 1985 připadalo na 1000 obyvatel ČR zhruba 8 sňatků a na 100 sňatků zhruba 38 rozvodů, v roce 1999 to bylo 5 sňatků a 44 rozvodů. Týdeník v závěru připomíná, že singles budou v českých zemích stále početnější a důležitější. Nebouří se proti tradičním hodnotám a do postkomunistických zemí přinášejí západní způsob života a práce. Jejich styl jen neodpovídá -- zvláště pokud jde o ženy -- zažitým představám.
Klíčové místo ve skupině atletů, kteří minulou neděli odletěli na olympiádu do australského Sydney, zaujímá bezesporu světový rekordman, mistr světa v desetiboji, loni pátý nejlepší atlet světa a nejlepší český sportovec současnosti Tomáš Dvořák, píše časopis Týden, který zároveň přináší s úspěšným českým sportovcem rozhovor:
Na otázku, zda považuje, jako spousta sportovců, olympijskou medaili za vrchol své kariéry, Tomáš Dvořák týdeníku mimo jiné odpověděl, že olympiáda je pro něj závod jako každý jiný a nedělá v tom žádné rozdíly. Olympiáda má však podle něj svoje kouzlo a je svým způsobem zvláštní, protože se rozbíhá jen jednou za čtyři roky. Tomáš Dvořák dále v rozhovoru uvedl, že po skončení kariéry se nehodlá - podobně jako řada jiných sportovců - angažovat v olympijském hnutí. "Být v zákulisí by mě v žádném případě nelákalo," dodal. K tomu, že Český olympijský výbor vypsal jako odměnu pro olympijského vítěze milion korun Tomáš Dvořák poznamenal, že pro něj je motivací světový rekord. "Na peníze se mne ptá kdekdo: jestli si nemyslím, že jsme málo oceněni, že prý Slováci mají prémii dva miliony a Rusové dokonce sto tisíc dolarů. Já tam nejedu proto, abych si vydělal peníze. Já jedu na olympiádu zvítězit, " řekl časopisu Týden nejlepší český atlet a mistr světa v desetiboji Tomáš Dvořák, který bude reprezentovat republiku na olympiádě australském Sydney.
Tolik výběr z českých časopisů.
