Přehled týdeníků

Výběr z českých týdeníků do sobotní relace připravila Renata Prátová.

Týdeník RESPEKT se zamýšlí nad skutečností, že české totalitní archivy jsou stále pod zámkem. Časopis píše, že zdejší armáda byrokratů se v létě rozrostla o nový Úřad na ochranu osobních údajů. První, na koho si strážci českých soukromých dat posvítili, byl vydavatel Necenzurovaných novin Petr Cibulka a jeho seznamy spolupracovníků a agentů komunistické Státní bezpečnosti. Cibulka je vydal v roce 1992 ve svých novinách a posléze umístil na své webové stránky, připomíná RESPEKT. Prý tím porušil zákon. Jak? Tím, že u někdejších estébáků zveřejnil také jejich adresy. Tesně po listopadu se o agentech vědělo strašně málo, konstatuje dále týdeník. Nikdo nerozlišoval například mezi nevinným "kandidátem tajné spolupráce" a vědomým udavačem. Pořádek do toho vnesl právě až Cibulka. Vzal na sebe odpovědnost zveřejnit seznamy agentů, příslušníků StB a podstatu jejich spolupráce ve svých novinách. Jeho seznamy byly zpochybňovány ministerstvem vnitra. Možnost potvrdit nebo naopak vyvrátit údaje v "divokých" seznamech mají podle listu ale pouze ti, kteří jsou v nich zapsáni. Soud pak rozhodne, zda byl žalobce v registrech StB vedený oprávněně nebo nikoli. Východisko by přitom bylo jednoduché: prostě zpřístupnit archivy StB, soudí RESPEKT. Přes tuto snadnost však podle něj dlouho nikdo z poslanců, ministerstva vnitra či vlády publikaci oficiálních dokumentů StB nenavrhl. Až loni na podzim přišli s iniciativou bývalý šéf Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý a bývalý náměstek Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu Pavel Žáček. Napsali osnovu zákona, který by spisy zpřístupnil. Jejich nápad převzali někteří senátoři - například Dagmar Lastovecká z Občanské demokratické strany, Jan Ruml z Unie svobody a Michael Žantovský z Občanské demokratické aliance, kteří se snaží zákon dotáhnout do konce. Zatím v něm prý vychytávají mouchy. Nicméně snad do konce roku by měl být zákon připraven k projednání v Poslanecké sněmovně, uvádí týdeník. České úřady se ale podle něj odtajňovací iniciativou nenechaly zneklidnit. Dál si stojí na svém. Ministr vnitra Stanislav Gross vzkázal ústy Milana Kříže z tiskového odboru, že spisy StB obsahují "citlivé osobní údaje", které bez souhlasu dotčených osob nelze zveřejnit. O změně zákona prý ani ministr Gross ani sociální demokracie neuvažují, píše v závěru týdeník RESPEKT.

---

A nyní na jiné téma z časopisu TÝDEN, který mimo jiné informuje o tom, že česká armáda bude do dvou let vybavena novými uniformami a polní výstrojí. Nová výstroj má být podle týdeníku skoro geniální. V létě má vojáka chladit, v zimě hřát, a hlavně prý nepromokne. Tedy pravý opak uniformy z roku 1995. Čeští vojáci se mohou těšit i na nový model kanad či batohů. Specialisté dostanou dokonce originální slaňovací vestu. Uniformy šily moravské švadleny z Třeště. Běžní vojáci v základní službě ale zatím ostrouhají. Nové vybavení nejdříve dostanou jednotky okamžité a rychlé reakce české armády, které působí v rámci Severoatlantické aliance. Armáda hodlá se svou převratnou výstrojí dobýt zahraniční trhy, uspořádá proto na konec října veletrh a módní přehlídku, uvádí časopis TÝDEN. Zároveň však podotýká, že by to ale nebyla česká armáda, kdyby v tom nebyl nějaký háček. Důstojníci, bdící nad rozpočtovou kasou, budou totiž muset horentně počítat, za co že armádní peníze utratí. Za uniformy? Za stíhačky nebo za tanky?, uzavírá časopis TÝDEN.

---

V dalším článku se časopis TÝDEN vrací k letošním olympijským hrám v Sydney. List píše, že fanatický sportovní fanoušek mohl v druhé polovině září u obrazovky České televize strávit při sledování olympiády 373 hodin. Přesně tolik totiž divákům nabídla přenosů, záznamů a souhrnů. Na rozdíl například od Američanů, u kterých byla sledovanost nejmenší od roku 1964, kdy olympiádu hostilo Tokio, si Češi k obrazovce cestu našli. Každou ze zmíněných 373 hodin na sport v televizi koukalo v průměru 263 tisíc diváků. Promítne se ale zvýšený přísun "TV sportu" do českých obýváků do životního stylu diváků?, ptá se týdeník. Zároveň odpovídá, že asi těžko. Podle nedávného průzkumu agentury Median totiž "lidé, kteří sami aktivně nesportují nebo sportují jen zřídka, sledují sportovní přenosy méně často než průměr populace". Přeloženo do srozumitelné mluvy: Lidé, kteří nesportují, se o přenosy ani nezajímají. Navíc - mnohem více pozornosti věnovali Češi slavnostnímu zahájení a zakončení her než samotným předváděným výkonům. Přímý přenos ze zahájení sledovalo 706 tisíc lidí, zatímco například hod Jana Železného, který se těšil největší přízni, sledovala necelá polovina - 322 tisíc diváků, dodává pro srovnání časopis TÝDEN.