Přehled týdeníků

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých týdeníků.

Právě před rokem proběhla v ústecké Matiční ulici velká noční stavební akce, připomíná týdeník Respekt. Pod ochranným dohledem 120 městských strážníků postavili dělníci přes noc dvoumetrovou betonovou zeď, která oddělila dva činžáky obývané Romy od tří domků starousedlíků na druhé straně ulice. Ústečtí komunální politici tak splnili slib, který dal svého času voličům tehdejší primátor Ladislav Hruška z Občanské demokratické strany, vzpomíná dále časopis. Zeď, o níž jako o symbolu nové rasové segregace informovala snad všechna významná světová média, nestála ale v Matiční ulici dlouho. Už po necelých dvou měsících a protestech Evropské komise i amerického Kongresu ji ústečtí radní zbořili. Vláda jim za to vyplatila deset miliónů korun, které město využilo na výkup tří rodinných sídel starousedlíků a různé sociální projekty. Dnes Matiční ulice připomíná běžnou ulici severočeské periferie, konstatuje Respekt. Jedinou viditelnou novinkou je policejní stanice přímo naproti činžákům. Místním lidem se také snaží pomáhat Společnost Člověk v tísni. Jeden z holobytů v posledním patře se změnil na klubovnu, malé i větší děti si tu celý den kreslí, hrají si, učí se číst. Jan Černý ze Společnosti Člověk v tísni považuje za největší úspěch to, že se jim hlásí čím dál více dobrovolníků třeba z ústecké fakulty, v létě tu byl dokonce mezinárodní tábor. "Přijelo také dvanáct cizinců, takže jsme mohli vzít všech padesát romských dětí na výlet, do zoo a pak pro ně hrát divadlo, udělat koncert a výstavu", řekl dále týdeníku Jan Černý. Atmosféra ghetta vytvořeného počátkem devadesátých let hloupostí radničních úředníků, kteří sestěhovali na jedno místo romské "neplatiče" a problematické osoby z celého Ústí, se tedy radikálně mění k lepšímu, uzavírá týdeník Respekt.


V dalším článku týdeník Respektpřináší informaci o tom, že Evropská komise minulý týden udělila českému městu Kladno titul "Město na cestě do Evropské unie 2000". V konkurenci 117 měst z východní Evropy získalo ocenění jedenáct, z toho hned tři česká: vedle Kladna také Litoměřice a Děčín. V případě někdejší ocelové chlouby Čech zapůsobil na evropské komisaře především pokles koncentrace zplodin a jedů v kladenském vzduchu a také promyšlená strategie v nakládání s odpady. Kladenský místostarosta Dan Jiránek z Občanské demokratické strany přiznává, že vavříny za lepší vzduch patří radnici jen zčásti. S krachem Poldi Ocel a odsiřováním severočeských elektráren podle něj znečištění přirozeně kleslo. Hlavní podíl na tom však měla plynofikace. "Zbývá nám přivést plyn do poslední kladenské čtvrti. Pak bude celé město bez uhlí", řekl týdeníku místostarosta Jiránek. Ne všechno je ale v pořádku. Na dohled od městského úřadu stojí gigantická věž místní elektrárny. Uhelná elektrárna za 14 miliard korun sice splňuje přísné emisní limity, přesto se v posledním roce a půl stala pro Kladno noční můrou. Je totiž tak hlučná, že bývá slyšet až do vzdálenosti jednoho kilometru. Protože elektrárna vytápí dvě třetiny Kladna, není možné ji jednoduše zavřít. Radnice se proto s energetiky dohodla, že všem postiženým domácnostem pořídí speciální trojitá okna a že se do dvou let dostanou pod hlukový limit. Problémem města jsou také "mrtvé" haly Poldovky. Třetina rozhlohy města leží už několik let ladem a pomalu se plní černými skládkami. "Půda okolo huti Koněv je kontaminovaná a nikdo dodnes neví, co se skrývá v trubkách uvnitř hal", popsal situaci místostarosta Jiránek. V části huti nyní radnice provádí soupis ekologických katastrof a informuje obyvatelstvo o každém kroku, který vede ke zlepšení životního prostředí. To ostatně byla i jedna z podmínek udělení evropské titulu, podotýká v závěru týdeník Respekt.


Časopis Týdenpíše o tom, že se na Valašsko patrně vrátí medvěd hnědý, odchycený v létě v Beskydech, který byl minulý týden po útěku z karantény v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově zastřelen. Přes příkoří, která tento populární medvěd Valachům v létě způsobil, ho chtějí mít zpátky jako součást přírodovědných sbírek na zámku Lešná. Než bude expozice Příroda Valašska připravena, bude podle ředitele Karla Pavelky stát vycpaný v samostatné místnosti muzea ve Valašském Meziřící mezi fotografiemi svých letních obětí. Přestože medvěd napáchal na zvířatech a majetku škody zhruba za 170 tisíc korun, ochránce přírody nejvíce mrzí, jak šelma sešla ze světa. Osudný se mu stal jeho pokus osvobodit se z karantény. Medvěd částečně vyboural střechu ubikace a vylezl na ni. Než stačili ošetřovatelé použít narkotizační pistoli, vyšplhal na plot oddělující zoopark od silnice a sídliště. Protože hrozilo nebezpečí pro lidi - v blízkosti jsou dvě mateřské a jedna základní škola, nákupní centrum a benzinová pumpa, vydal zástupce ředitele chomutovského zooparku pokyn ke střelbě, dodává časopis Týden.