Přehled týdeníků

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých týdeníků připravila Renata Prátová.

Týdeník Respekt se zamýšlí nad otázkou, co vězí za nízkou nezaměstaností v České republice 90. let? Jak časopis konstatuje, nízká nezaměstanost patřila dlouhá léta k hlavním trumfům české ekonomické transformace. Zatímco Polsko a Maďarsko se na počátku 90 let dlouho potýkaly s dvoucifernou mírou nezaměstanosti, v České republice se počet lidí bez práce až do roku 1997 držel na úrovni 3 až 4 procent. Příčina zůstává dlouho nevysvětlenou hádankou. Byla nízká nezaměstnanost pouze důsledkem pomalé restrukturalizace velkých podniků, draze dotovaných prostřednictvím polostátních bank? Nebo se o ni postaral nárůst pracovních míst v soukromém sektoru?, ptá se Respekt . K odpovědím na tyto otázky podle něj přispívají nové důkazy, z nichž vyplývají dvě věci. Za prvé: podíl "polistopadových" živnostníků a podniků skutečně rapidně rostl, takže během pěti let už vytvářeli většinu pracovních míst. Za druhé: v České republice se v první polovině 90. let povedlo velmi plynule převést zaměstnance z polostátního do "nového" sektoru. Jak rychle by měl vlastně nerentabilní státní a polostátní sektor v postkomunistických ekonomikách zanikat?, klade si týdeník další otázku. Radikální odpověď by podle něj mohla znít: co nejrychleji. Jenomže pokud propuštění nenajdou práci a budou pouze čerpat sociální dávky, pak se tím jen zvýší daňová zátěž pro ty ostatní, kteří si dosud úspěšně vydělávají na živobytí. Navíc se tím snižují úspory obyvatelstva, které jsou hlavním zdrojem investic pro nově vzniklé firmy, domnívá se Respekt . Naopak příliš pomalé zavírání kohoutku s penězi pro postkomunistické molochy nutí nově vzniklé firmy zvyšovat mzdy, aby přetáhly dost lidí. To zvyšuje jejich náklady, takže vzniká méně pracovních míst. Otázkou dále zůstává, zda byl v České republice potenciál nového sektoru plně využit, zda nemohlo zeštíhlování starých firem probíhat rychleji, a to i bez zvýšení nezaměstnanosti. Pozvolný přechod měl výhodu alespoň v tom, že si česká společnost udržela proreformní naladění. Tuto podporu však bohužel vláda v druhé polovině 90. let nevyužila k dotažení reforem a k úplnému odpojení tradičních firem od státní podpory, soudí v závěru týdeník Respekt .


Časopis Týden informuje o tom, že od minulého týdne je ve Starém královském paláci na Pražském hradě k vidění pozoruhodná cennost. V průběhu dvou fází restaurování tu totiž památkáři vystavili zlacený relikviář svatého Maura. Pozdně románská práce, kterou mnozí považují za nejcennější památku na českém území hned po korunovačních klenotech, má za sebou dramatickou historii, konstatuje týdeník. Relikviář byl zhotoven počátkem 13. století pro ostatky svatého Maura - kněze, který křtil pronásledované křesťany a za trest byl popraven. Až do roku 1838 byl relikviář majetkem benediktinského opatství v belgickém Florennes. Odtud jej - silně poškozený - koupil šlechtický rod Beaufortů, kteří jej později převezli do svého rodinného sídla v Bečově nad Teplou na Karlovarsku. Po druhé světové válce však rodina opustila republiku a relikviář ukryla do podlahy v hradní kapli. Zde jej nalezli kriminalisté před patnácti lety a po šesti letech vyjednávání o vlastnictví začala jeho obnova, vysvětluje Týden. V současnosti dokončili památkáři restaurování jednotlivých dílů a po výstavě je zkompletují. Relikviář je dlouhý 138,5 centimetru a široký 42 centimetrů, na výšku měří 64,5 centimetru. Dřevěné jádro schránky zdobí figurální plastiky ze zlaceného stříbra, emailové destičky a šperkové kameny. Zhruba pět set dílů výzdoby se skládá z více než tří tisíc jednotlivých částí. Při opravě památky, která po čtyřiceti letech v zemi zkorodovala, její dno z části uhnilo a figury apoštolů odpadly, využívali restaurátoři i konzultace se zahraničními odborníky. Nejnáročnější bylo zpevnění chybějících či poškozených částí. Celkové náklady prací zatím dosáhly výše téměř devíti miliónů korun, uvádí časopis. Rozebraný relikviář a dokumentace opravy budou v sálech starých zemských desek Starého královského paláce na Pražském hradě vystaveny do 7. ledna příštího roku. Po ukončení výstavy se relikviář svatého Maura vrátí do dílen a po sestavení poputuje památka zpět do Bečova, kde bude součástí stálé expozice, uzavírá časopis Týden.


Nad zánikem monopolů v Česku uvažuje kriticky týdeník Reflex . Domnívá se, že jejich konce jsou v tuzemsku obvykle velmi podivné. Monopol jedné strany na moc podle časopisu například skončil tím, že její špičky si de facto přisvojily ještě nekontrolovanější vliv, než měly za dob, kdy musely alespoň na oko předstírat věrnost jakýmsi ideám. Monopol ve zdravotním pojištění zase skončil tak, že většina zdravotních pojišťoven za podivných okolností zkrachovala a opět zůstala jen ta jedna jediná se vším, co s takovým stavem souvisí. Konkurence v povinném ručení za automobily sice přinesla řadu kuriózních kartiček, samolepek, dárků a pseudoslev, na jeho vlastní výši však neměla podstatný vliv. A v "konkurenčním" prostředí benzínových čerpadel letí ceny vzhůru jako nikdy předtím, píše Reflex . Podle jeho názoru snad každý, kdo tu v čemkoliv podnikal ví, jak jsou v Česku znevýhoděni už na startu všichni, kdo by se opovážili opravdu něco dělat a konkurovat tak kolosům s kamarády ve všech parlamentech, ministerstvech i všech možných dalších úřadech. Komisaři Evropské unie nedávno upozornili na to, že jedním z největších nebezpečí v České republice je prorůstání ekonomiky s politikou. Asi nepřekvapí, že se tu jejich konstatování téměř přešlo mlčením a o to více se živí spory, které přinejmenším oddálí přijetí Česka do Unie, míní týdeník Reflex .

Autor: Renata Prátová
spustit audio