Přehled týdeníků

Výběr článků z českých týdeníků vydaných v 39. týdnu připravila Milena Štráfeldová.

O problému násilí páchaného na dětech informuje ve svém nejnovějším vydání časopis Týden. Až třetina českých dětí je podle týdeníku ohrožena domácím násilím a pětina zažívá šikanu ve škole. Počty všech dětí, které jsou sexuálně zneužívány, nejsou známé vůbec. Zdvojnásobil se počet dětských sebevražd, rapidně stoupá i dětská kriminalita. S reformou státní správy navíc narůstají problémy s financováním dětských domovů a výchovných ústavů. Mnohaletou realitou jsou nekonečné pořadníky čekatelů na adopci. Na projekty náhradních rodin zase nejsou finanční prostředky. Všechny tyto problémy řeší v současné době pět ministerstev, jejichž souhra ale notně skřípe. Hledání receptu na skloubení jejich kompetencí pod jednou střechou bylo hlavním tématem první národní konference Násilí na dětech, která minulý týden proběhla v Praze. Její organizátoři soudí, že by mělo jít o jakési ministerstvo pro rodinu, které bude veškeré iniciativy koordinovat a které bude mít především kompetence a vlastní prostředky. Eva Vaníčková z krizové telefonní linky pro děti na druhé straně upozornila na to, že většina problémů týkajících se dětí je u nás politicky nepopulární, a je proto opomíjena. Sociálně demokratický kabinet například se zřízením nového ministerstva zásadně nesouhlasí. Oboustranným kompromisem se zdá příprava odborného pracoviště pro rodinnou politiku, které má na ministerstvu práce a sociálních věcí začít pracovat od začátku příštího roku. Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje koncepce státní rodinné politiky, má toto pracoviště zaštiťovat všechny resorty, které se rodinnou politikou zabývají. Vlastní kompetence a finance však tento odborný tým mít nebude.


Myslivci mohou slavit, uvádí se v týdeníku Respekt. Bezmála jednomyslná koalice levicových poslanců s lidovci schválila dlouho a vášnivě diskutovaný myslivecký zákon. Muži v zelených kamizolách jím dostali pravomoci a státní podporu, o které se jiným zájmovým sdružením v této zemi může jenom zdát. Zákonodárci kvůli lidové myslivosti dokonce hodili přes palubu i jeden z pilířů svobodného světa - nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Nový zákon dává myslivcům právo, aby bez souhlasu majitele stavěli na jeho půdě stavby, které potřebují pro výkon svého koníčka - posedy, lovecké chatky a podobně. Nikdo také nebude moci odmítnout, aby se jeho louky či lesy změnily v honitbu. Jedinou slabou útěchou tak zůstává, že oproti původnímu návrhu neprošel paragraf, který by dovoloval střelcům vstupovat při lovu i na oplocené pozemky v blízkosti domů a kontrolovat, zda se tam někde neskrývá zvěř. Pro návštěvníky lesů rozhodně není zanedbatelné ani to, že sněmovna zamítla návrh na povinné testy zdravotní a psychologické způsobilosti kandidáta myslivosti. Vzhledem ke každoročním zhruba deseti lidským obětem myslivecké střelby to nebyl špatný nápad. Poslanci místo toho prohlásili myslivost za součást českého kulturního dědictví. Praktickým důsledkem takové pocty je skutečnost, že myslivci budou moci inkasovat na svou zálibu dotace ze státní kasy, uvádí týdeník Respekt.


O filmovém dokumentu nazvaném Síla lidskosti - Nicholas Winton, který nedávno odvysílala Česká televize, píše ve svém nenovějším čísle týdeník Reflex. Autora snímku, režiséra Mateje Mináče natolik zaujal případ Angličana, který v předvečer druhé světové války zachránil z naší republiky bezmála sedm set židovských dětí, že se po dokončení hraného filmu Všichni moji blízcí k této látce vrátil ještě jednou. Jde o portrét obyčejného člověka, burzovního úředníka, který se zcela neokázale ujal převážení dětí do Velké Británie. Ta jediná - vedle Švédska - byla totiž ochotna děti ohrožené nacismem přijmout. Dnes více než devadesátiletý Winton svůj čin pokládal na natolik všední, že jej nechal upadnout v zapomnění. Teprve nález příslušných písemností o půlstoletí později podnítil vlnu zájmu. Mináčův film se opírá nejen o vzpomínky Nicolase Wintona, ale i o výpovědi zachráněných dětí. Mezi nimi najdeme i slavné osobnosti, režiséra, spisovatelku nebo anglického lorda. Ve filmu zazní dokonce i informace o protestech anglických rabínů, že děti jsou umísťovány v křesťanských rodinách. Především však fascinují dobové dokumentární záběry o jednotlivých fázích přesunů dětí i o jejich pobytu v nové vlasti. Film tak přibližuje jeden mimořádný čin. Jak ale týdeník Reflex doplňuje, obdobné akce probíhaly v předvečer války i na území Rakouska a Německa.