Přehled týdeníků
Z týdeníků vybírala Milena Štráfeldová.
V posledním čísle Týdne je zmínka o nové ministryni kulturu v Hamburku, kterou se stala česká rodačka Dana Horáková. Hledání nového šéfa nejvyššího kulturního úřadu v Hamburku trvalo skoro čtvrt roku. Nakonec se nestal žádný člen politické strany a dokonce ani Němec. Čtařiapadesátiletá Dana Horáková je totiž němka jen z matčiny strany, otec, toho času činovník našeho svazu nuceně nasazených, je Čech. Právě jako nuceně nasazený se v Německu seznámil s matkou Dany Horákové. Matčin původ usnadnil Horákové v roce 1979 odchod z komunistického Československa a pomohl jí i s adaptací na nové poměry. Zvykla si na ně velmi rychle - na rozdíl od svého manžela, režiséra Pavla Juráčka, který exil v Mnichově snášel zle, vrátil se a náhlé politické kariéry své ženy se nedožil. Horáková se těsně před emigrací stýkala s disidenty kolem prezidenta Václava Havla. Uvnitř disidentských kruhů ale měla i nepřátele, kteří o ní šířili, že pracuje pro Státní bezpečnost. Tak se mimo jiné dostala i do knihy Ludvíka Vaculíka Český snář, ačkoliv on sám tvrdí, že osobně na podezření vůči Horákové nedbal. O kvalitách Horákové nepochybuje další z bývalých disidentů, dramatik Pavel Kohout, jehož dramatizace Shakespeara se kdysi hrála právě v pražském bytě Horákové. "Je to velmi dobré, jestldiže tak nadregionální osobnosti, lidé s různými kořeny, ovlivňují evropskou kulturu, komentoval Kohout nástup nové hamburské "ministryně kultury" Horákové.
O další ženě, která má své kořeny původně v Čechách, píše týdeník Respekt v článku Vyhnání Karin Stoibrové. Nenápadné západočeské městečko Bochov podle listu s překvapením objevuje jednu slavnou rodačkuý. Vyšlo totiž najevo, že v Bochově první léta svého života strávila Karin Rudolfová, manželka bavorského premiéra Edmunda Stoibera. Teoreticky by ta zpráva měla v Čechách vyvolat nadšení, vždyť je to skvělé, mít svého přímluvce tak blízko člověka, který se chce stát šéfem celého Německa. Ale má to háček: paní Stoiberová nemá na svou vlast nejlepší vzpomínky. Byly jí sotva tři roky, když si její rodina musela sbalit pár nezbytností a spolu s ostatními českými Němci odejít ze staletého domova. Rodina Karin Stoiberové v Bochově žila v jednom z malých domků. "Když jsme se sem ve čtyřicátém šestém nastěhovali, tak jsme ještě dva měsíce žili společně s původními obyvateli, starší paní s malým dítětem, vzpomíná pan Strašil, kterému v době, kdy se sem jeho rodiče přistěhovali z Chrudimi, bylo 11 let. O minulosti původních majitelů nic neví. "Nikdy mě nelákalo pátrat po tom, co tu žilo za lidi," říká pan Strašil, jinak bývalý předseda Národního výboru. Podle něj by se za tím měla udělat tlustá čára. Bochovský starosta František Brabenec se o minulosti a německých rodácích taky nechce bavit: "Klidně Vám tady ukážu fotky z našeho fotbalového turnaje, ale tohle je příliš ožehavé téma," říká nervózně. Také on sem s rodiči přišel až po válce a zabrali si pro sebe usedlost po vyhnaných Němcích. "Ale doplatil jsem na to," dodává rozhořčeně. "Za komunistů jsem musel jít dělat do zemědělství." Že se tu narodila manželka bavorského premiéra, ho ale vůbec nezajímá. Naopak pro Karin Stoiberovou je sudetská minulost její rodiny dodnes blízká a důležitá. Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta se snaží sblížit Čechy a Němce. V Bavorsku je velmi oblíbená nejen u odsunutých Němců. Podle deníku Die Welt v popularitě předstihla i svého manžela. O tom, že se narodila v Sudetech, ví ale jen málokdo.
