Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil
Vláda v pondělí schválila časový a finanční rámec Strategie posílení národohospodářského růstu, kterou navrhl pod pracovním označením "velký třesk" ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Materiál propojuje rozvoj velkého průmyslu a malého a středního podnikání s podporou zaměstnanosti, bydlení a infrastruktury. Plán, podle něhož zaplatí stát letos a v příštím roce 166 miliard korun do různých oblastí ekonomiky, počítá s finančními prostředky ze státního rozpočtu, příjmy z privatizace, s půjčkami od bank a s penězi z fondů Evropské unie. Ke kritikům strategie patří předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus.
"Propagandistické heslo a celá ta myšlenka je tak úsměvná. To co si vymysleli dneska úředníci na grégrově ministerstvu je z jednoho hlediska pouze soupis všeho toho co stát dělá. Zabalili to do jednoho papírku a nazývají to velký třesk."
Podle vlády by ale "velký třesk" měl zaručit letos čtyřprocetní a v příštím roce 5 až 6-ti procentní ekonomický růst. Podle ministra Grégra strategie nezatíží budoucí generace.
Proces privatizace českého bankovního sektoru je ukončen. Zástupci francouzské Société Général podepsali ve čtvrtek s Fondem národního majetku smlouvu o prodeji 60-ti procentního balíku akcií Komerční banky. Za tento balík by měli zaplatit částku 40 miliard korun. Předseda vlády Miloš Zeman po podpisu smlouvy řekl, že skončila etapa českého bankovnictví založená na myšlence, že podniky budou nejlépe prosperovat tehdy, budou-li dostávat levný úvěr.
"Zájmem současné vlády je, aby úvěry dostávali pouze podniky perpspektivní a efektivní. Zažívali jsme v minulosti různé elegantní pány s motýlkem, kteří jako bankéři půjčovali bývalému majiteli kladenských oceláren, kteří se nechali okrást o 8 miliard korun izraelským podvodníkem."
Připomeňme, že vláda rozhodla o prodeji 60procentního státního podílu v KB za 40 miliard korun na konci června. Výsledná cena se může až o dvě miliardy změnit v závislosti na výši čisté hodnoty banky. Société Générale by po splnění všech podmínek měla převzít výkon akcionářských práv v Komerční bance do konce září, nejpozději v říjnu.
Poslanecká sněmovna schválila v úterý senátní verzi zákona, který umožní odškodnění příslušníků českého protifašistického odboje a politických vězňů komunistického režimu. Sněmovna hlasovala o předloze poté, co ji dostala zpět od senátorů, kteří do ní navrhli určité změny. Poslanci souhlasili s tím, že lhůta, v níž budou moci lidé požádat o odškodnění, se prodlouží do 31. prosince 2002. Přijetí zákona ocenil poslanec za ODS Marek Benda, který upřesnil okruh oprávněných osob, kterých se odškodnění bude týkat.
"Účastníci druhého odboje z druhé světové války, kteří už nebyli odškodněni, to znamená toho vnitřního odboje. A političtí vězni, nebo osoby rehabilitované podle rehabilitačních předpisů z let 1990 - 92, političtí vězni komunistického režimu z let 1948 až 1989. Současně také vdovy a vdovci po obou těchto kategoriích osob, kteří s nimi žili v manželství v době trvání té persekuce, nikoli, kteří do něj vstoupili později."
Odbojáři mají podle zákona dostat i více než 120.000 korun - částka se má odvíjet od délky odbojové činnosti, případně od toho, zda byli zraněni. Obdobně se má zákon vztahovat na politické vězně, u kterých bude hrát roli délka věznění. Zákon o odškodnění ještě musí posoudit prezident republiky. Je však velmi pravděpodobné, že tuto legislativní normu podepíše - nedávno v Senátu ji totiž podpořil.
"Toto odškodnění, které především investujeme sami do sebe, do jakéhosi hodnotového pokladu naší státnosti, naší demokracie. Domnívám se, že kvůli sobě samým, kvůli svému čistému svědomí, kvůli svému vlastnímu názoru na svou vlastní minulost tento zákon přijímáme."
Mnohahodinová diskuse s výsledkem nula. Tak se dá nazvat debata v poslanecké sněmovně o plnění programového prohlášení vlády, která skončila bez výsledku. Poslanci se totiž na ničem nedohodli. Zpráva vlády se ve sněmovně setkala s kritickými výčitkami opozice, zejména kvůli zvyšování státního dluhu. Například šéf čtyřkoalice Karel Kühnl sice pochválil vládu za její kroky směřující k vstupu ČR do Evropské unie, ale v hodnocení ekonomické politiky byl velmi příkrý. Kabinetu mimo jiné vyčetl, že nepřipravil včas důchodovou reformu:
"Vláda jen - historicky viděno - těsně před koncem svých dní prohlašuje, že připraví návrh založený na takzvaném švédském modelu a tím přiznává, že během jejího funkčního období se nestane vůbec nic. To je skutečně impozantní výsledek vlády takzvaných reformních sebevrahů. Nic znamená nula, nečinnost."
Poslanci nakonec odmítli vládě poděkovat, odmítli také tvrzení, že vláda vyvedla ČR z krize, dokonce její zprávu ani nevzali na vědomí. Ve svém závěrečném vystoupení okořeněném bonmoty, po kterém se opoziční poslanci cítili uraženi, předseda vlády Miloš Zeman dodal, že každá rozumná opozice nejen kritizuje, ale také korektně vládu pochválí za dílčí úspěchy:
" ..ale opozice, která říká - vám se nepovedlo vůbec nic, vypadá jako sbírka šašků."
Nespokojení restituenti demonstrovali v úterý před Úřadem vlády. Kabinet je podle nich zodpovědný za to, že se jim nedaří získat zpět majetek zabavený v minulých letech komunistickým režimem. Protest pořádal Svaz občanské sebeobrany. Demonstranti poukázali také na novelizaci zákona o transformaci zemědělského majetku, podle kterého měli dostat po sedmi letech finanční náhrady za podíly v jednotných zemědělských družstvech. Ta ale náhrady neplatí. Demonstrující obvinili vládu z toho, že pomáhá okrádat zhruba 330 tisíc lidí. Takový počet lidí poškodilo totiž zabavování majetku v 50-tých letech.
"Bojuju za ten majetek protože já jsem se tam dřela do svých 25 let, než jsem se provdala. Je mi to hrozně líto..."
To řekla paní, které komunisté zabavili statek v jižních Čechách. Podle předsedy svazu občanské sebeobrany Antonína Duška ale nejde jen o restituční nároky, které se státu nedaří plnit.
"Je mezi námi spoustu muklů, kteří seděli ve vězení, měli čas obrovský čas a nepříjmený čas k tomu aby přemýšleli proč vlastně sedí a co se děje kolem."
Nejvíc prý poškozují současné zákony lidi, kteří mají nucené podíly v JZD. Většina z nich kvůli ztrátám podniků, které se transformují v akciové společnosti o jakékoliv vyrovnání přijde. Jejich obavy chápe i Hugo Roldán z ministerstva zemědělství.
"Kdyby nějaké družstvo chtělo přistoupit k peněžitému plnění těchto transformačních podílů, tak oprávněná osoba by dostala v lepším případě jenom zlomek, skutečně malý zlomek té hodnoty transformačního podílu."
Zástupce Svazu občanské sebeobrany přijali po demonstraci členové vedení Unie svobody. Její místopředseda Pavel Pešek ujistil, že unie považovala a považuje maximální zmírnění křivd spáchaných komunistickým režimem za svoji prioritu. Dodal, že unie udělá vše pro nápravu starých křivd. Předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová vysvětlila, jaký konkrétní návrh prosazují.
"My navrhujeme, aby tito lidé dostali příležitost nabídnout své pohledávky pozemkovému fondu, který by ty pohledávky vymáhal a na místo toho by tito restituenti dostali dluhopisy se splatností dva pět a deset let. A touto formou by se jim aspoň část jejich majetkových nároků dostala zpátky. Stát by o nic nepřišel, protože by samozřejmě ty nároky vůči zemědělským družstvům vymáhal, ale stát má na rozdíl od těch drobných restituentů na to kapacity a možnosti."
