Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil
Po celý minulý víkend likvidovali jihlavští hasiči celkem 7 tun odpadů z Kosteleckého masokombinátu. Na hranici u Dušejova na Jihlavsku hořely zbytky z porážky, u které se poprvé v České republice prokázalo podezření na tzv. nemoc šílených krav. Maso z dušejovské krávy nakažené bovinní spongiformní encefalopatií, ve zkratce BSE, podléhá likvidaci klasickým způsobem ve spalovně. Od pondělí se všechny poražené krávy starší 30-ti měsíců testují na BSE. Jednou z nejčastěji opakovaných otázek je důvod nákazy. Mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben připustil dvě možnosti:
"Mohlo dojít, podobně jako v Německu, k nakažení mléčnou náhražkou pro telata, kde v tomto sušeném mléku bývá nahražen mléčný tuk kafilérním tukem. Druhá možnost je křížovou kontaminací, kdy v mísírně krmiv, kde se vyrábí krmivo z mouček pro prasata, masožravce nebo jiné druhy zvířat a následně pro skot a nedojde k dokonalému vyčištění tohoto mísícího zařízení, tak nějaká část může kontaminovat to krmení pro skot."
Čtvrteční výsledky dalších kontrolních testů laboratoře v německém Tübingenu dřívější podezření potvrdily. Jak poté sdělil ministr zemědělství Jan Fencl, v chovu skotu v Dušejově, kde byl potvrzen první výskyt nemoci šílených krav v Česku, musí být zlikvidováno 139 kusů zvířat. Všechny kusy budou vyšetřeny na BSE. Ty, které budou negativní, budou uloženy do země v určených zahrabištích. Zvířata s pozitivním výsledkem testu budou spálena.
Václav Klaus se cítí tímto výrokem dotčen. V případě, že premiér Zeman zřetelně nedoloží oprávněnost své citace komisaře Verhaugena, zvolil si způsob reakce:
"Skutečně nepatří k bontónu, že by předseda Poslanecké sněmovny interpeloval předsedu vlády. To se ještě nikdy v historii nestalo a já myslím, že podám prvně vůbec v historii interpelaci a budu diskutovat s předsedou vlády v rámci televizně přenášených interpelací."
Günter Verheugen svá slova nepotvrdil ani nepopřel. Připomněl však, že se v minulosti nejednou veřejně vyjadřoval k bilanci kabinetů Václava Klause, pod jehož vedením se zpozdily významné reformy.
K údajnému výroku komisaře Verheugena se jednoznačně vyjádřil hlavní český vyjednávač vstupu České republiky do Evropské unie Pavel Telička:
"Toto jsem v žádných ani oficiálních ani neoficiálních rozhovorech, které jsem vedl nebo kterým jsem byl přítomen neslyšel. Pokud by to zaznělo, považoval bych to skutečně za výrok jdoucí výrazně za rámec toho, co je vůbec možné a běžné a svým způsobem komentování postavení právního uspořádání třetí země."
Sporný pronájem desetipatrového komplexu Český dům v Moskvě soukromé firmě Hotel Český dům, kterou založili bývalí pracovníci českého velvyslanectví, vyvolal velkou aféru. Z výsledků šetření generální inspekce ministerstva zahraničí vyplývá, že smlouva o pronájmu je v souladu s českým právním řádem, provázela jí ale řada formálních chyb. Některá média obvinila ministra zahraničí Jana Kavana, že umožnil vydělat soukromé firmě milióny na úkor státu. Komplex byl prý pronajat bez výběrového řízení a za nevýhodných podmínek. Zaznělo i podezření z porušení Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích a ze spáchání trestného činu. Generální inspekce nic z toho nepotvrdila. Podle Jana Kavana bylo nutné komplex pronajmout, protože nový zákon schválený loni Poslaneckou sněmovnou zakazuje jakoukoli formu podnikání státu v zahraničí. Šéf diplomacie zároveň odmítá kritiku, že se nekonalo výběrové řízení:
"V souladu se zákonem o veřejných zakázkách nebylo vypsáno veřejné výběrové řízení. Podle tohoto zákona nemusí být vypsáno takové řízení pro zakázky v zahraničí."
Český dům je podle smlouvy pronajat na pět let za fixní roční částku 28 miliónů korun. Ministr Kavan soudí, že tato částka odpovídá klesajícímu trendu vývoje příjmů z Českého domu v posledních letech. Fixní suma znamená, že odvody do státního rozpočtu nebudou v příštích pěti letech kráceny. Vedení ministerstva zahraničí se bude zabývat odpovědností jednotlivých pracovníků a z jejich pochybení vyvodí odpovědnost.
Z nich vyplývá, že někdejší komunistický prezident Antonín Zápotocký tajně omilostnil čtyři nacistické zločince odsouzené k trestu smrti. Byl mezi nimi i příslušník SS Max Rostock, který byl odsouzen za osobní účast na likvidaci Lidic. Ministr kultury Pavel Dostál v průběhu nedělního pietním aktu k 59. výročí vypálení Lidic vyzval současné komunisty, aby se od milosti prezidenta Zápotockého distancovali.
Předseda Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Grebeníček však omluvu odmítl. Ostře se také ohradil proti názorům, že tento případ zpochybňuje mýtus komunistů jako pevných bojovníků s fašismem. Místopředsedkyně strany komunistů Zuzka Rujbrová byla smířlivější:
"Informace o udělení milosti prezidentem Zápotockým je zneklidňující a překvapivá a nemohu s tímto aktem, tak jako ostatní komunisté a ministr Dostál souhlasit, souhlasit. Rozhodně si ale nemyslím, že by podobná ojedinělá milost devalvovala protifašistický komunistický odboj."
Ředitel Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Irenej Kratochvíl ve středu potvrdil, že Max Rostok byl agentem bývalé Státní bezpečnosti. Pod krycím jménem Fritz ho v roce 1959 naverboval samotný ministr vnitra Rudolf Barák.
Ten působil za 2. světové války jako náčelník vojenské mise v Sovětském svazu. Prosazoval zde však politickou linii londýnské exilové vlády prezidenta Beneše, a proto se po únoru 1948 stal jednou z prvních obětí zinscenovaných politických procesů, byl odsouzen za vlastizradu a v roce 1949 popraven. Rozhodující podíl na jeho odsouzení měl tehdejší komunistický prokurátor Karel Vaš, který byl nyní obžalován z toho, že do Píkova spisu vložil zfalšované výpovědi. Vaš veškerou vinu popíral a tvrdil, že postupoval striktně podle zákona.
Soudního procesu s Karlem Vašem se účastnil i Píkův syn Milan. Po Vašově výpovědi u soudu řekl, že jeho cílem není pomsta za otcovu smrt:
"Já jsem rád, že k tomu procesu došlo po mnohých letech, že se nakonec potvrdí to, v co jsme věřili, že se nestaly ty skutky, pro které byl žalován a nakonec popraven roku 1949."
Městský soud v Praze v pátek odsoudil bývalého komunistického prokurátora Karla Vaše na sedm let vězení. S odstupem více než půl století tak rozhodl o Vašově vině, což může znamenat důležitý precedens, že ani soudcové a prokurátoři, kteří sloužili komunistické moci, nejsou beztrestní.
