Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil

České hospodářství zažívá lepší časy. Podle v pondělí zveřejněných údajů zaznamenal hrubý domácí produkt za letošní první tři měsíce růst o 3,8 procenta a roste už téměř dva roky. Tempo růstu české ekonomiky je tak nyní vyšší než v zemích Evropské unie i USA. Za pozitivním vývojem stojí zvyšující se výkon průmyslu, zahraniční investice a v důsledku toho i stále lepší finanční situace domácností, které mohou více nakupovat. Původní odhady růstu hrubého domácího produktu se pohybovaly kolem 3,5 procenta. Podle vicepremiéra Pavla Rychetského odhadoval šéf kabinetu Miloš Zeman ještě výraznější růst:

---

"Pan premiér byl trochu nešťastný, že ani nevyhrál, ale ani neprohrál sázku s předsedou Sněmovny Klausem. Pan Klaus odhadoval růst na 3,5% a pan premiér na 4%. Realita je 3,8%. Když si vzpomeneme, s jakým jásotem jsme vítali zvýšení o 0,3% před rokem a půl, tak je to bezpochyby pozitivní vývoj."

Ovšem i ministr financí Jiří Rusnok připouští, že tento údaj nelze přeceňovat, protože jde pouze o první čtvrtletí. Za růstem HDP je zejména odložená poptávka obyvatelestva po spotřebním zboží. Podobný názor má i analyitik Komerční banky Jan Vejmělek:

"České domácnosti zřejmě už začínají těžit z lepší hospodářské situace, která se ve spojení s nižší nezaměstnaností a růstem reálných mezd promítá do spotřebitelského optimismu."

Loni za celý rok představoval růst HDP 2,9 procenta. Podle ekonomů není zatím příliš důvodů k přehnanému optimismu. Růst české ekonomiky totiž ohrožuje slábnoucí výkon zemí Evropské unie a tam směřuje 70 procent českého exportu.

---

Privatizace českého bankovního sektoru je už minulostí. Česká vláda totiž ve čtvrtek vybrala nového majitele Komerční banky - posledního finančního ústavu, v němž stát měl svůj podíl. Majitelem se stane druhá největší francouzská bankovní skupina Société Générale. Za šedesátiprocentní podíl v bance, který dosud držel Fond národního majetku, zaplatí Francouzi 40 miliard korun, což je asi o sedm miliard korun více, než se očekávalo. V souteži porazila Société Générale konkurenční nabídky italské banky UniCredito a německé HypoVereinsbank.

"Zbývající část bude přidělena fondům, fondu rozvoje bydlení, abychom podnítili bytovou výstavbu a fondu dopravní infrastruktury, abychom urychlili výstavbu a údržbu nezbytných dopravních cest."

Právě účelnost využití peněz získaných prodejem Komerční banky je podle některých nezávislých ekonomů sporá. Všichni se však shodují na tom, že uzavření privatizace bankovnictví je velmi pozitivní.

---

Britové společně s Iry a Španěly pomohou České republice vyrovnat se s přijetím směrnice Evropské unie o rovném zacházení s lidmi bez ohledu na jejich rasový či národnostní původ. Projekt, financovaný Evropskou unií z fondu Phare, má pomoci prosadit západoevropské zkušenosti s politikou rasové a etnické rovnosti do života české společnosti. V rámci ročního projektu, který oficiálně zahájil vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, budou experti hledat model, který zajistí, aby každý diskriminovaný člověk našel u státu oporu v občanskoprávním sporu o svá práva. Projekt se přitom nebude týkat jen Romů, u nichž jsou diskriminační problémy nejviditelnější. Podle Jana Jařaba je podstatou projektu nejen to:

"Právní změny, k nímž dospějeme, samozřejmě ještě nebudou samy o sobě tím, co překoná tu dlouhodobou sociální marginalizaci Romů. Jinak pochopitelně nelze od legislativy, která je ve své podstatě antidiskriminační, očekávat, že bude mít sama o sobě ten efekt, že pomůže k tzv. pozitivním právům, že odstraní hlubinné rozpory sociální, které samozřejmě i v té Británii nadále existují."

Při zavádění nové směrnice pomohou Česku vedle Britů také Irové a Španělé, kteří se podle Jana Jařaba úspěšně vyrovnali s romskou problematikou. Tzv. antidiskriminační směrnici přijala Evropská unie před rokem. Její členské, ale i kandidátské státy se s ní mají vyrovnat do poloviny roku 2003.

---

Předčasným republikovým sjezdem Unie svobody, který se konal minulý víkend v Liberci, vyvrcholilo půlroční období personálních změn v české politice. Stejně jako před měsícem na sjezdu křesťanských demokratů se i tentokrát při volbě nového šéfa strany hrálo zároveň o další osud čtyřkoalice. Předem jasní byli dva kandidáti - Hana Marvanová a Vladimír Mlynář. Měli na zvolení zhruba stejné šance, o čemž nakonec svědčilo i velice těsné vítězství Marvanové. Programy kandidátů se ve většině bodů příliš nelišily. Naprostá shoda panovala rovněž o směřování unie:

"Jsme pravicová strana, která stojí na třech principech: individuální svoboda, rovné šance pro všechny, otevřená společnost."

A Hana Marvanová:

"Naším cílem je vybudovat otevřenou společnost, založenou na svobodě člověka a na rovných šancích."

Oba ale nabídli rozdílné představy o způsobu řešení krize ve čtyřkoalici a její budoucí podoby. Mlynář zastává názor, že nadcházející léto je třeba využít k vyjasnění vztahů ve čtyřkoalici. Marvanová to považuje za ztrátu času. Mlynář také předložil svou vizi budoucí integrace čtyřkoalice, z níž by měl vzniknout jakýsi liberálně-křesťanský dvoublok. Nová předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová integraci odmítá. Unie svobody nesmí podle ní ztratit svou identitu:

"Sloučení v jeden politický subjekt by vedlo ke ztrátě části voličů, a to především z řad liberálně a konzervativně smýšlejících. Mým cílem je vybudování silné Unie svobody. Bude-li silná Unie svobody, bude silná i čtyřkoalice."

---

Již popáté byly na ministerstvu zahraničních věcí v Praze uděleny ceny Gratias agit. Ministr Jan Kavan tak ocenil dlouholetou činnost jednotlivců i organizací ve prospěch České republiky.

Cena Gratias agit je udělována každoročně při příležitosti státního svátku slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Poprvé ji v roce 1997 předal tehdejší ministr zahraničí Josef Zieleniec. Letošními laureáty se stalo celkem patnáct převážně zahraničních osobností a institucí. O nositelích ceny ministr Kavan řekl:

"Snažili se o všestrannou pomoc České republice, a to i v dobách, kdy to nejvíc potřebovala, snažili se o sblížení české kultury s různorodými kulturami mnohých částí světa. Ve svých zemích se stali skutečnými vyslanci českého národa."

Laureáty se stala i skupina českých, britských a amerických aktivistů, kteří v době totality podporovali československé disidenty.